Reakce stavebních výrobků na oheň - 1. díl - Třídy hořlavosti

 

Zintenzívnění úsilí o jednotné evropské zkušebnictví a rozdělení stavebních výrobků do tříd z hlediska jejich reakce na oheň vyvolala naléhavá potřeba naplnění rozhodnutí komise Evropského společenství ke článku 20 směrnice rady 89/106/ EHS pro stavební výrobky, k jejíž realizaci scházel komplexní zatřiďovací systém a rovněž některé zkušební metody. Proto byla od r. 1995 navázána užší spolupráce mezi CEN a ISO, a to i ve sféře třídění stavebních výrobků podle reakce na oheň a výsledkem této spolupráce je nový, současně platný třídicí systém. Je součástí harmonizovaných evropských norem stavebních výrobků podle jejich reakce na oheň, se začleněním do tzv. eurotříd.

Pro správnou funkci zatřiďovacího systému bylo nutné, aby byly dodrženy předem stanovené prioritní zásady:

- snadná identifikovatelnost tříd v informacích doplňujících označení CE i v protokolu o třídách

- shodné zkoušení a třídy výrobků v celé Evropě,

- výrobek musí být zkoušen tak, aby se třída vztahovala k ukazatelům jeho charakteristik v konečném použití; pokud je konečné použití s určitou jistotou známé, zkouší se výrobek podle něho, pokud známé není, musí se výrobek zkoušet v podmínkách určených normou,

- i když se možný příspěvek výrobku k požáru může jako funkce konečného použití měnit, jednotlivý výrobek může mít různé třídy odpovídající přijatému zkušebnímu uspořádání (např. zkoušený na hořlavých a nehořlavých podkladech).

Pro stálé dodržování těchto zásad je důležité, aby evropské normy a ostatní technické specifi kace podávaly výrobcům a zkušebním laboratořím jasné návody.


Pro správnou klasifikaci tříd je nutné, aby se se třída vztahovala k ukazatelům materiálu v konečném použití

Nový systém tříd odstraňuje zásadní klasifikační rozdíly v národních systémech zemí EU jako závažnou překážku ve vzájemném obchodu. Právního rámce nabyl zveřejněním v Ústředním věstníku EU a byl ustanoven v EN 13501-1:2002. Nyní je primárním platným dokumentem systému tříd jako EN 13501- 1:2007+A1:2009 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. Do soustavy českých norem byl implementován jako ČSN EN 13501-1+A1 (se změnou A1 je v ČR účinná od r. 2010). Stavební výrobky klasifikuje v jednotlivých třídách (A1, A2, B, C, D, E, F).

Třída A představuje materiály nepřispívající k intenzitě požáru a třída B materiály s velmi omezenou mírou přispění ke zvýšení intenzity požáru. Rozdělení do těchto tříd se provede na základě výsledků laboratorních testů.

Hořlavé stavební materiály představuje třída C s omezeným přispěním k intenzitě požáru. Jako test této třídy je modifikovaný test dle DIN 4102-1 s malým hořákem. Sledovanými parametry jsou doba zapalování, uvolňování tepla, rychlost šíření čela plamene, vývin kouře a další.

Třída D zahrnuje materiály s akceptovatelným přínosem k rozvoji požáru a třída E s podstatným ovlivněním intenzity požáru. Na třídu F nejsou kladeny žádné požadavky.

Evropský klasifikační systém je platný i v ČR - např. podle § 6 vyhlášky 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb musí být stavební výrobky klasifikovány do tříd A až F podle ČSN EN 13501-1.

Podle eurotříd je nutné hodnotit reakci na oheň veškerých stavebních výrobků ve všech situacích jejich konečného použití, kromě výrobků, patřících do tříd A1 a A2, tj. bez příspěvku k požáru, které jsou uvedené v Rozhodnutí Komise 96/603/ ES, respektive 2000/605/ES a 2003/424/ES. Klasifikační systém z hlediska reakce na oheň je založen na kritériích představovaných mezními hodnotami ukazatelů charakteristik pro jednotlivé třídy.

U některých tříd se vedle toho uvádí doplňková klasifikace (tvorba kouře, plamenně hořící kapky/částice, případně další). Předností tohoto hodnocení je tak především objektivnější a přesnější posuzování stavebních výrobků, mimo jiné i proto, že těsněji souvisí s jejich chováním při reálném požáru a že o výsledném zatřídění do některé z eurotříd nerozhoduje výsledek pouze jediného zkušebního testu, jak tomu bylo dříve v ČR.

 

 

 

Zdroj: