Tepelné mosty

Princip

Tepelný most je místo s intenzivnějším tepelným tokem, než je v jeho okolí. Tento tepelný tok může nastávat z různých důvodů a různými způsoby. Pokud se jedná o tepelný most vzniklý stykem dvou konstrukcí (například dvou stěn), pak se přesněji nazývá tepelnou vazbou.

Vedle klasických tepelných mostů vznikajících vedením tepla existují i tepelné mosty způsobené prouděním vzduchu, obvykle z exteriéru do interiéru, ovšem lze se setkat i s tepelnými mosty, které vznikly prouděním vzduchu mezi tepelnou izolaci a vnitřní povrchovou úpravu (třeba sádrokarton). Tyto tepelné mosty jsou velmi časté u lehkých konstrukcí, zejména u dřevostaveb (mezi něž se počítá i zateplené podkroví). Tepelné mosty vznikající netěsnostmi a prouděním vzduchu do místnosti, jsou velmi jednoduše odhalitelné, stačí v místnosti vyvolat podtlak a infrakamerou detekovat místa, kudy dovnitř proudí chladný vzduch z exteriéru. Také je možné použít zařízení blower door, které slouží pro kvantifikaci těsnosti budov. Odhalit proudění chladného vzduchu okolo tepelné izolace, když neproniká do interiéru, je však složitější. Nejvhodnější je provést dvě měření termovizí, jedno za bezvětří a druhé za větrného počasí a následně pak provedené termogramy porovnat.

Aby se zabránilo konvektivním tepelným mostům s vyústěním v interiéru, je potřeba na vnitřní straně tepelné izolace provést neprodyšnou vrstvu. Zpravidla tomuto účelu slouží parotěsná zábrana. Velkým problémem bývají rozvody elektroinstalací, které často (a nesprávně) procházejí tepelnou izolací i všemi dalšími konstrukcemi, a proto jimi dovnitř fouká. Vytrubkování elektroinstalace skrz tepelnou izolaci s sebou nese i rizika spojená s kondenzací vodní páry, neboť v domě se nepoužívají kabely pro velmi vlhké prostředí. Při měření infrakamerou jsme se již setkali s případem, kdy jsme odšroubovali zásuvku a povytáhly trubku sloužící pro vedení elektroinstalace, tzv. „husí krk". Vyteklo z ní poměrně velké množství vody, která v trubce vznikla kondenzací vzdušné vlhkosti.

Pro zábranu tepelným mostům, kdy fouká mezi tepelnou izolaci a vnitřní konstrukci, je nutné konstrukci na vnější straně opatřit vzduchotěsnou vrstvou. Její funkci často přebírá pojistná hydroizolace, musí ovšem být provedena tak, aby skrz ní nemohl pronikat chladný vzduch do souvrství tepelné izolace.


Náhled na tepelný tok u nadpraží okna - zdivo 36,5 STI



Tepelným mostům se věnuje kniha „Katalog tepelných mostů, 1-běžné detaily, kterou v září 2008 vydalo Energy Consulting autoru Romana Šubrta, Pavlíny Zvánovcové a Martina Škopka. V této knize, již je možné objednat např. na www.e-c.cz, autoři kvantifikují celem 85 tepelných mostů rozpracovaných do více jak 500 variant. Připravují se také další části tohoto Katalogu.

Balkony

Obvyklým tepelným mostem jsou různé vykonzolované konstrukce a sousedící stavby. Balkóny jsou jedním z typických velkých tepelných mostů. Dříve se balkony dělali tak, že se nosná konstrukce stropu vykonzolovala ven a provedla de facto jako pokračování vnitřního stropu. Tento způsob, bezpochyby stavebně velmi jednoduchý, má tu nevýhodu, že strop a tím i balkón je proveden z velmi vodivého materiálu (obvykle železobeton) bez jakéhokoliv přerušení a působí tak stejně jako lamela chladiče. Velmi intenzivně odvádí teplo z interiéru do exteriéru a zde je velkou teplosměnnou plochou předává okolí. Proto je nutné balkón , pokud je to možné, tepelně zaizolovat ze všech stran. V případě, že to nelze provést, tak je potřeba jej zaizolovat alespoň tam, kde to jde. Zespodu se na balkón obvykle používá klasický kontaktní zateplovací systém, podlaha se pak řeší stejně jako u teras. Je důležité, aby hrana balkónu byla vybavena okapničkou pro odkapávání srážkové vody, jinak může docházet k jejímu stékání po povrchu, kde může namrzat.

V současných stavbách je možné pro provedení balkónu použít isokorb, tedy nosnou vložku pro přerušení tepelného mostu. To však zvyšuje náklady, a tak realizační firmy tento drahý prvek nahrazují levnějším klasickým řešením, které však způsobuje tepelný most.

Střechy, atiky

Tepelným mostem jsou i jakékoliv výstupky ze zdiva, jako například atika. Setkali jsme se i s problémem, kdy velký tepelný most způsobovala u panelového domu stěna výtahové šachty na střeše. Tepelný most se projevoval v bytě pod střechou kondenzací vodní páry nad skříní s následným výskytem plísně, přitom střecha byla zateplená a hydroizolace stará cca 2 roky. Majitelé domu byli přesvědčeni, že je chyba v hydroizolaci. Neustále ji nechávali opravovat, stále bez výsledku. Do domu však stále „zatékalo" (šlo o zkondenzovanou vodní páru). Nakonec nám zavolali, zda bychom jim neporadili, jak hydroizolaci opravit, aby se vada neopakovala. Provedli jsme rozbor možných příčin a navrhli opatření, kterým bylo zateplit stěny výtahové šachty do výšky 1 metr nad plochu střechy. Toto zaizolování problém vyřešilo a v bytech pod střechou se již voda na stropě neobjevovala.



Náhled na tepelný tok u zdiva u pozednice



Je potřeba upozornit na to, že na zateplení malých vodorovných ploch, kde je tepelná izolace umístěná těsně pod hydroizolací, zejména oplechováním, je vhodnější používat takovou tepelnou izolaci, která lépe snáší teplo. Jedná se především o atiky plochých střech, okenní parapety apod., zde nelze doporučit zateplení pěnovým polystyrénem, ale vhodnější je použít minerální vatou.

Prostupy

Tepelný most způsobují i různé prostupy, jako například nepoužívaný nebo málo používaný komín, odvětrání kanalizace, prostup vytrubkování pro anténu... Význam těchto tepelných mostů z pohledu spotřeby energie na vytápění je jistě minimální, ale i tak může být dost závažný a způsobovat problémy. Setkali jsme se s případem rodinného domu, kde byl krbový komín. Sádrokarton okolo něj byl vlhký a majitel byl přesvědčený, že mu okolo něj zatéká. Po reklamacích stavebních prací několikrát přišli klempíři a snažili se provést opravu oplechování, které několikrát letovali, došlo i k jeho výměně. Ani zatmelení silikonem nepomáhalo, přitom řešení bylo jednoduché. Po obhlídce jsme zjistili, že se jedná o betonový komín krbu, jenž je používán pouze výjimečně. Tento komín procházel skrz tepelnou izolaci na půdičku a způsoboval lokální tepelný most. Doporučili jsme komín na půdě omotat minerální vlnou. Tím se tepelný most zmírnil na minimum, kondenzace vodní páry přestala a problém byl vyřešen.

Nosné konstrukce

Stává se, že si stavebník, stavební firma a bohužel často i projektant neuvědomí, že pokud statik navrhne záměnu jednoho materiálu za jiný, může se to projevit i v oblasti tepelné techniky a tepelných mostů.

Mezi nejtypičtější případ z této oblasti, se kterým se lze velmi často setkat, může sloužit použití ocelové traverzy místo keramického systémového překladu. Problémy s tímto tepelným mostem mohou být takové, že dům nebo alespoň postiženou oblast domu je nutné dodatečně zateplit. Jeden příklad z poradenské praxe: Novostavba rodinného domu měla problémy s vytápěním, dokonce tak velké, že teplota v podkroví byla pouze o 12 °C vyšší než teplota venku, přičemž topný systém jel na plný výkon. Zjistili jsme, že projektant navrhl tepelnou izolaci v podkroví tak, jak je obvyklé, tedy mezi krokve. Protože se však jednalo o rozlehlejší dům, statik navrhl krov z ocelových nosníků. Projektant stavební části tuto změnu do svých výkresů nezapracoval, a tak sice měla tepelná izolace mezi krokvemi tloušťku 200 mm, ale nejednalo se o dřevěné krokve, ale ocelové, které byly od sebe vzdáleny 1100 mm a jejich šířka v interiéru i exteriéru byla 100 mm. Tyto tepelné mosty měly natolik významný vliv na tepelné ztráty domu, že ani mírně předimenzovaná otopná soustava nemohla dům vytopit na přijatelnou teplotu. Proto se na domě musela demontovat krytina a provedla se náprava chybného projektu dodatečným zateplením formou nadkrokevní tepelné izolace.

TepelnyMost.cz - webové stránky zabývající se problematikou tepelných mostů - najdete zde detaily, náhledy stovek tepelných mostů všech stavebních konstrukcí.



Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů.

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ