hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Tepelné mosty

Vlhkost

14. 4. 2017

Vlhkost je ve stavebních konstrukcích nežádoucí. Přesto je možné ji za určitých okolností tole­rovat. Přitom je potřeba rozlišovat, jakého pčvodu vlhkost je, zda hrozí v průběhu let její nárůst. Vlhkost na povrchu konstrukcí je nepřípustná, především z hygienického hlediska.

Výskyt kondenzace na povrchu konstrukcí

Pokud je teplota na vnitřním povrchu konstrukce nižší, než je teplota rosného bodu obklopu­jícího vzduchu, dojde zde ke kondenzaci vodní páry. Teplota rosného bodu určuje teplotu, při níž by vzduch, charakterizovaný teplotou a vlhkostí, právě dosáhl stavu nasycení. Jeho relativní vlhkost by byla tedy 100 %. S ohledem na možnost kolísání teplot i vlhkosti a požadavku na bezpečný návrh se požaduje, aby teplota v každém místě povrchu byla s určitou rezervou vždy vyšší. Pokud budou splněny požadavky z hlediska součinitele prostupu tepla, bude pro běžné neprůsvitné konstrukce podmínka splněna. Pozornost je ovšem třeba vždy věnovat místům tepelných mostů a vazeb. Kondenzace vodní páry na vnitřních površích okenních konstrukcí a dalších výplních otvorů je také nežádoucí.

Poznámka: Požadavek může být vyjádřen i nepřímo a obecněji, ve formě tzv. teplotního faktoru, f [-]: f = (tip - te)/(ti - te).

U staveb s vlhkým vnitřním prostředím (plavecké bazénové haly, potravinářství apod.) může být uvnitř takový vývin vlhkosti (odpar z vodní hladiny, technologická vlhkost), že povrchovou kondenzaci nelze za určitých okolností vyloučit. Všechny povrchy jí pak musejí být schopny dlouhodobě odolávat.

Kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukcí

Ve stavební konstrukci vystavené rozdílné koncentraci vlhkosti v obklopujícím vzduchu dochází k průchodu vodních par. Analogie k šíření tepla přestane platit, pokud se vodní pára změní v kondenzát (změna skupenství z plynného na kapalné). To se stane v místech, kde je teplota v konstrukci nízká. Vzduch uvnitř budovy obsahuje v zimním období více vodní páry než chlad­ný vzduch venkovní. Přirozeným důsledkem je snaha o vyrovnání rozdílných koncentrací, často vyjadřovaných pomocí částečného tlaku vodní páry. Tím je vyvolán prostup neboli difuze vodních par obvodovou konstrukcí. Pronikání vodní páry brání difuzní odpor konstrukce.

Kondenzace prostupující vodní páry je nežádoucí, protože ovlivňuje životnost a další vlast­nosti konstrukce.
Prostup vodních par materiály charakterizuje součinitel difuze vodní páry δ [sl (čti: delta) nebo častěji užívaný faktor difuzního odporu μ (čti: mí), bezrozměrný. Udává, kolikrát je hodnocený materiál méně propustný pro vodní páru než nepohyblivý vzduch. Další používanou veličinou je ekvivalentni difuzní tloušt'ka Sd [m]. která se určí jako sou­čin faktoru difuzního odporu a tloušťky vrstvy posuzovaného materiálu: Sd = μ.d Slouží pro snadné porovnání různých, zejména tenkovrstvých výrobků a nátěrových hmot. Můžeme si ji představit jako tloušťku vzduchové vrstvy o shodném difuzním odporu. Vynásobíme-Ii ekviva­lentní difuzní tloušťku konstantou N = 5,315 .109 1/s, získáme difuzní odpor vrstvy Rd [m/s]. Pro vícevrstvé konstrukce platí: Rd = (Sd1 + Sd2 + ... Sdn) . N.

Tabulka: Faktir difuzního odporu některých materiálů

zobrazení tabulky pro mobilní zařízení naleznete zde 


Materiál
Faktor difuzního odporu μ [-]
nepohyblivý vzduch 1
zdivo z plných cihel 9
železobeton 17 až 32
pěnový polystyren 40 až 67
extrudovaný polystyren 100
izolace z minerálních vláken 1,1 až 3,4
asfaltové hydroizolační pásy 50 000
hydroizolační fólie plastové (mPVC, PE) 20 000
Parotěsná fólie (parozábrana) ≥ 100 000

Příklad
Porovnejte ekvivalentn! difuzní tloušťku hydroizolační střešní fólie o tloušťce 1,2 mm a μ = 20 000 s hydroizolačním souvrstvím složeným ze dvou asfaltových pásů 2 x 4 mm a μ = 50 000. Která krytina bude více bránit prostupu vodních par ve střešním souvrství?


Obr.:
Výskyt kondenzace vodní páry v konstrukci
a) ke kondenzaci nedochází - částečný nasycený tlak vodních par je v každém místě vyšší než částečný tlak skutečný, b) ko kondenzaci dochází

Výpočtem se zjišťuje, zda za standardizovaných zimních podmínek dochází v konsfrukci ke kondenzaci vodní páry. Konstrukce je vyhovující, pokud ke kondenzaci nedochází. Jestliže k ní dochází, můžeme konstrukci přesto považovat za vyhovující, pokud:

a) přítomnost kondenzátu nernůže ohrozit požadovanou funkci konstrukce (myšleno je tím zkrácení životnosti, snížení povrchové teploty vedoucí ke vzniku plísní, výrazná degradace materiálů apod.).
 
b) množství kondenzátu není velké - viz tabulka,
 
c) roční bilance dokládá, že v průběhu let nernůže dojít k hromadění vlhkosti.

Uvedené hodnocení se zabývá pouze situacemi, kdy jediným nebo převažujícím mechanismem je difuze vodních par a množství vlhkosti nejsou velká. Ochrana proti vzlínající nebo srážkové vodě zde není posuzována.

Tabulka: Omezení kondenzace vodních par v konstrukcích - požadavky

zobrazení tabulky pro mobilní zařízení naleznete zde 

Situace

Hodnocení

Nejvyšší přípustné množství kondenzátu

celkově místně
Kondenzace ohrožuje požadovanou funkci konstrukce Kondenzace je nepřípustná  -  -
V oblasti kondenzace jsou zvláště citlivé vrstvy nebo je vysychání omezeno: jednoplášťové střechy, zateplovací systémy (VKZS), konstrukce s dřevěnými prvky Kondenzace je přípustná, roční bilance musí být příznivá, vlhkost se v průběhu let nezvyšuje

0,1 kg/m2 Zvýšení hmotností vlhkosti ve vrstvě, kde dochází ke kondenzaci, nejvýše o 3% (pro lehké materiály do 100 kg/m3), nejvýše o 6% pro ostatní
Ostatní konstrukce 0,5 kg/m2 Zvýšení hmotností vlhkosti ve vrstvě, kde dochází ke kondenzaci, nejvýše o 5% (pro lehké materiály do 100 kg/m3), nejvýše o 10% pro ostatní


Čerpáno z publikace: Pozemní stavitelství VI pro SPŠ stavební (Stavební fyzika, zdravotní nezávadnost a požární bezpečnost staveb), vydavatelství Grada

Autoři publikace: Jan Tywoniak, Jiří Nováček, Jan Kaňka, Marek Pokorný, Petr Hejtmánek, Hana Najmanová, Martin Jiránek





Pro zákazníky
Rubriky článků