hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Pasivní domy

Seriál Stavba pasivních domů - 6. díl: Ovčí vlna a okrajové materiály

4. 9. 2020

Ovčí vlna

Ovčí vlna je velmi kvalitní tepelněizolační materiál, od pradávna až dodnes užívaný například k izolování mongolských jurt pro tamní extrémní zimy. Jedná se v podstatě o odpadní produkt z chovu ovcí. K produkci vlny není zapotřebí speciálně pěstovat a obhospodařovat pole jako v případě izolací a materiálů rostlinného původu. Materiál má dlouhou životnost a je stabilní, ve vlhku·nepodléhá tlení. K základním vlastnostem ovčí vlny patří vysoká hydroskopie (až do 30 %), se vzrůstající vlhkostí se její izolační schopnost zvyšuje vlivem sorpčního tepla. Oproti jiným přírodním materiálům je málo hořlavá.


Izolace korkovými deskami a izolace z vlny


K nám se kromě lokálních necertifikovaných výrobců dováží vlna rakouská, ale i australská nebo novozélandská, tedy s větším negativním vlivem na životní prostředí dopravou. Vlna se průmyslově zpracovává do formy tepelněizolačních rohoží tlouštěk 40-160 mm, technologií kolmého kladení mykaného ovčího rouna, bez použití pojiv. Před zpracováním se vlna průmyslově čistí od tuku (lanolinu) a dále se používají příměsi proti hoření a ochrana proti molům (na bázi močoviny).

Používání podomácku zpracované neprané vlny se nedoporučuje z důvodu horších fyzikálních vlastností a velké náchylnosti na napadení moly ( může nastat až po několika letech), dále kvůli nehygienickému zápachu atd. Součinitel tepelné vodivostU = 0,038 W/(m·K). Třída hořlavosti dle DIN 4102 - část 1 je B2, stupeň hořlavostí dle ČSN 73 0862 je C3, objemová hmotnost p = 12,5- 25 kg/m3

Tepelná izolace se připevňuje obvykle na dřevěný podklad sponkováním nebo hřeby, do lehkých příček a desek nalepovacími hroty nebo oboustrannou samolepicí páskou. Izolace je vhodná do všech konstrukcí kromě podlah. Při aplikaci z interiéru dokáže vyrovnávat vlhkost vnitřního prostředí, je vhodná i pro rekonstrukce historických a památkově chráněných objektů či roubenek.


Okrajové materiály


Korek

Korek vzhledem k složitější dostupnosti (dováží se ze Středomoří) a tím i vyšší ceně považujeme za okrajový izolační materiál. Uplatňuje se jako tepelněizolační, ale i hluková izolace s vynikajícími vlastnostmi.

K výrobě izolací se používá korková drť s vlastní mízou, bez cizorodých pojiv. Formuje se za vysokých teplot ( 400 °C) a tlaku, čímž lze z korkové drti tvarovat výsledné produkty. Tepelněizolační vlastnosti korku vyplývají z jeho struktury a chemického složení buněč ných membrán. Každý1 cm3 struktury korku obsahuje 30 až 40 milionú buněk, v nichž. je obsažen plyn podobný vzduchu. Stěny buněk jsou tvořeny celulózou a voskem (suberin). Právě toto složení činí korek nepropustným pro kapaliny. Uzavřená struktura korku s obsahem plynné substance pak téměř absolutně eliminuje tepelnou a zvukovou vodivost a vibrační síly. Izolace  jsou difuzně otevřené a vyznačují se nulovou nasákavostí; díky obsahu přírodních vosků jsou odolné vůči plísním, dřevokaznému hmyzu i hlodavcům. Vlastnosti vstupní suroviny zajišťují také tvarovou stálost desek po celou dobu jejich desítky let trvající životnosti.

Objemová hmotnost korku: 110-180 kg/m3;
součinitel tepelné vodivosti: Y = 0,036-0,040 W/(mK)

Bavlna


Užívá se krátce a na našem trhu je prozatím špatně dostupná. Pěstuje se převážně v střední Asii a ve východní Africe. Pěstování se neobejde bez hnojiv a chemických postřiků, což spolu s dlouhou dopravou tento materiál činí neekologickým. Bavlna má jinak dobré izolační vlastnosti a dobře vyrovnává vlhkost prostředí. Proti hoření a dále plísním a hmyzu se ošetřuje boraxem.


Juta


Juta je nejlevnější přírodní surovina pro textilní průmysl. Získává se z jutovníku (Corchorus), který roste ve vlhkých tropech, například v Číně, Indii nebo Bangladéši. Juta se nejhojněji využívá jako pytlovina na obaly, podkladové tkaniny a podobně, ve stavebnictví nejčastěji jako výztužná tkanina hliněných omítek, ve skladbě zelených střech, kde zabraňuje sjíždění substrátu, a podobně. Pokud se užije v krajině, například při stabilizaci zemních svahů, je po čase biologicky rozložitelná.


Kokos


Není u nás příliš dostupný a jeho doprava z místa produkce (Srí Lanka, Indie, Malajsie, Tanzanie) značně zatěžuje životní prostředí. Vlákna mají dobré izolační vlastnosti, jsou odolná proti mechanickému opotřebťnÍ, proti škúdcúm, hmyzu i vlhkosti Pokud není ošetřena boraxem nebo síranem amonným, je tato izolace hořlavá.

Rákosová střecha a bambusová konstrukce altánu

Bambus


Stálozelená, rychle rostoucí dřevnatá tráva pocházející z tropů jihovýchodní Asie. Je to univerzální materiál s širokým použitím podobným dřevu. Je vhodný pro stavbu domů, lodí, nábytku, lešení apod. Je lehký, ale velice odolný, šestkrát tvrdší než smrk a má nízký koeficient bobtnání. Pro své unikátní vlastnosti bývá nazýván „rostlinnou ocelí" nebo přírodním stavebním materiálem budoucnosti. U nás jsou oblíbené bambusové lamelové parkety. 


Rákos


Stébla rákosu jsou složením a strukturou podobná silnějším stéblům slámy. Roste ve střední Evropě, na březích rybníků a v mokřadech. Významným producentem je v Evropě  Maďarsko. Oproti slámě a jiným izolacím rostlinného původu se rákosová stébla vyznačují větší pevností a delší trvanlivostí - tím, že roste ve vodě, je ]épe odolný vůči vlhkosti. Ve stavebnictví se rákos používal tradičně jako izolační materiál, nosič omítky nebo jako střešní krytina. Dnes jej lze zakoupit ve formě desek nebo rohoží. Tepelná vodivost je v rozmezí Y = 0,04-0,06 W/(m·K). 

Příklady realizovaných rákosových střech lze nalézt i v moderním stavitelství. Tyto střechy se vyznačují větším sklonem min. 45°, v lokalitách s velkou větrností alespoň 50°; vrstva rákosu je tvořena snopy v tloušťce cca 30 cm. Střechy z rákosu jsou prodyšné a rovnou tepelněizolační. Na vnitřní straně je vhodnou ochranou proti příliš velké průvzdušnosti například vrstva hliněné omítky. Trvanlivost rákosové střechy je v řádu desítek let, například jedna česká realizační firma dává garanční záruku 30 let.


https://img.grada.cz/_t_/media/sprinx.bookimages/731148_250_0_fit.jpg Zdroj: Pasivní domy z přírodních materiálů
Autor: Mojmír Hudec


Pro zákazníky
Rubriky článků