Seriál Stavba pasivních domů - 4. díl: Dřevo desintegrované a sláma

Foukaná dřevní vlákna

Jsou to dřevní vlákna vznikající při výrobě dřevovláknitých desek nebo rozvláknením dřeva. Směs je na místo stavby dovezena v pytlích a pomocí aplikačního stroje je izolace otvory zafoukávána do konstrukce  stěn. Výhodou je vysoká rychlost a efektivita. Vláknitá struktura zabraňuje sesedání izolace a v dutinách vyplní veškerý volný prostor. Tato izolace je výborná do difuzně otevřených konstrukcí a má schopnost vlhkost jak pojmout, tak vydat.

Měkká dřevovláknitá izolace

Tyto izolace jsou vyrobeny obdobnou technologií jako dřevovláknité desky DVD, jen jsou lisovány pod minimálním tlakem, aby objemová hmotnost byla přibližně 90 kg/m3. Pracuje se s nimi podobně jako s deskovými izolacemi, tj. je nutné vyřezávat nerovnosti, aby izolace dokonale přilehla ke konstrukci. 

Sláma

Sláma je v podstatě odpadní produkt zemědělství. Její využití v moderním stavebnictví se začíná stávat významným alternativním přístupem a zkušeností z realizovaných staveb neustále přibývá i u nás. Dokonce lze říci, že se po všech stránkách jedná o takřka ideální přírodní izolační materiál. Nízká cena, dobré izolační vlastnosti, trvanlivost, která při správném užití dosahuje přes sto let, přírodní původ, to vše hovoří v její prospěch. I přes rychlý vývoj a nové poznatky o mechanicko-fyzikálních vlastnostech slámy a výrobků na bázi slámy je však její používání nadále spojováno s experimentální, svépomocnou, pfípadně „low-tech" nebo „low-cost" výstavbou.

Sláma jako izolace se využívá ve formě lisovaných balíků dvojí velikosti - klasických malých nebo tzv. obřích ,,jumbo bales". Běžnější a také k manipulaci vhodnější malé balíky ze zemědělských balíkovačů mají přibližné rozměry 350 x 400 x 600 mm a jejich součinitel tepelné vodivosti při objemové hmotnosti 90 kg/m3 je v rozmezí ,,l = 0,052-0,08 W /(mK). Záleží na orientaci stébel a míře stlačení balíku. U stébel podélně ke stěně je výpočtová hodnota γ = 0,052 W/(·K), při orientaci kolmo ke stěně je γ = 0,080 W/(mK). Některé zdroje uvádějí i podstatně lepší hodnoty. Velké balíky jsou i více stlačené, jejich izolační vlastnosti jsou proto horší a manipulace s nimi složitější, jsou ovšem daleko více únosnější a dají se nich obvykle rovnou stavět stěny bez použití nosné konstrukce. 



Třída hořlavosti klasických balíků je B2 - normálně hořlavé (dle ÓNORM B 3800). Požární odolnost nosné slaměné stěny byla testována v laboratorních podmínkách v létě 2011 v České republice. Při zkoušce podle platných evropských norem bylo u nosné stěny ze slaměných balíků omítnuté hliněnou omítkou z interiéru a vápennou omítkou z exteriéru dosaženo 144 minut odolnosti, aniž by stěna prohořela. (Protokoly požárních zkoušek viz. odkaz..)

Z hlediska biologických a organických škúdců, nebezpečí alergií a plísní nejsou rizika využití slámy vysoká. Napadení slámy hlodavci je rozšířeným předsudkem, neboť celulóza jako základní surovina, z níž sláma sestává, múže být strávena pouze termity nebo skotem se schopností enzymatického štěpení celulózy. Neomítnutá sláma je lákadlo pro hlodavce pouze z hlediska tepelné izolace nebo zbytků zrní, ale proti tomu se lze bránit pletivem nebo ochrannou mřížkou a balíky do konstrukce používat z důkladně vymlácené slámy bez zrníček a přimísených organických složek jako tráva apod.

Slámu jako každý zde zmíněný přírodní materiál je nutné chránit proti degradaci vlhkosti - zejména se tím myslí přímé smáčení deštěm a navlhání od základů. Měřením bylo prokázáno, že do relativní vlhkosti prostředí 90 % slaměná izolace netlí a do 80 % nemůže dojít k biologickému růstu mikroorganismů a plísní v balících. Jako u jiných izolací organického původu funguje pravidlo o dobrém rozvádění vlhkosti napříč materiálem.

V Evropě již také vzniklo několik firem zabývajících se výstavbou domů z prefabrikovaných slaměných panelů. Jsou to předpřipravené dílce celých stěn nebo stropů s otvory, které se v hale plní slámou pod tlakem pneumatických strojů a na stavbě pouze sestaví během krátké doby jako stavebnice. Tyto panely mohou mít již připravenou strojově stříkanou základní vrstvu hliněné omítky. Celkově kromě ušetřeného času a pracnosti jsou další výhodou garantované vlastnosti takových panelů, je to certifikovaný systém a odstraní se závislost doby montáže na počasí.

Slámkokartonové panely, např. Ekopanel

za zmínku stojí i průmyslově zpracovaná sláma do formy slámokartonových panelů používaných pro suchou výstavbu například příček, opláštění stěn, stropů, podhledů. Desky jsou zpracovávány lisováním obilné slámy s povrchovou úpravou nalepeným kartonem. Panely se povrchově upravují jako sádrokartonové desky - malbou, nátěrem, stěrkovou omítkou, obkladem. U nás se prodávají pod názvem Ekopanel. Velikost jednotlivých desek je unifikovaná: 1200x2500 x 58 mm. Sláma je tu hutně stlačena, proto tepelněizolační vlastnosti jsou horší než u balíkované slámy: Y = 0,113 W/(mK).