hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Zateplení fasády

Dřevěné fasády, 3. díl: Vhodné druhy dřeva na dřevěné fasády

24. 11. 2024

Na dřevěné fasády se hodi mnoho domácích druhů jehličnatých dřev, méně často se používá dřev listnatých stromů. Mezi vhodné druhy dřev jehličnanů patří: smrk, jedle, modřín, douglaska a červený cedr západní. Jako vhodná dřeva listnatých stromů přicházejí v úvahu zejména dub, kaštan a akát, prakticky se však nepoužívají. V následující kapitole si ve zkratce popíše me druhy dřev, která se společné využívají pro stavbu dřevěných fasád.

Smrk

Jádrové dřevo neni odlišně zbarvené, letní dřevo je začervenale žluté, jarní dřevo je světle žlutavé, později žlutohnědé. Pryskyřičné kanálky jsou hojné a dobře zpracovatelné. Při sušeni se dřevo mírně smršťuje, má jen malý sklon k trhlinám a zborceni. Má dobré pevnostní vlastnosti a roz měrovou stálost. Může se lehce obrábět, řezat pilou, hoblovat, frézovat, vrtat, brousit, krájet a loupat. Smrkové dřevo lze dobře spojovat hřebíky a šrouby a je dobře štěpitelné. Lze je snadno mořit, napouštět lakem a natírat, ale špatné se provádí tlaková impregnace. Smrkové dřevo je průměrně odolné proti povětrnostním vlivům. Není odolné a stálé vůči napadení houbami a hmyzem.


Jedle

Bělové a jádrové dřevo není výrazně odlišné, je šedobílé se žlutým nebo načervenalým odsti nem. Letní dřevo je výrazné ohraničeno. Dřevo má hrubá vlákna a je přimo rostlé, textura je středně jemná a rovnoměrná, jedlové dřevo se málo smršťuje, může se rychle a dobře vysoušet, přičemž nebezpečí vzniku trhlin a zborceni je nízké. Jedlové dřevo nemá smolné kanálky, snadno se opracovává (ale má sklon k trhlinám při hoblování), dobře se štěpí, krájí a loupe, je odolné vůči povětrnostním vlivům ale je náchylné k napadení škůdci a houbami.

Dřevo impregnované v tlakových kotlích odpovídá pouze třídě odolnosti 1, jestliže se dokonale naimpregnuje (tzn. jak v jádře, tak v běli).
Dřevo impregnované v tlakových kotlích odpovídá pouze třídě odolnosti 1, jestliže se dokonale naimpregnuje (tzn. jak v jádře, tak v běli).

V praxi se převážně impregnuje jen běl, neboť tvrdší jádrové dřevo většiny druhů dřev špatně impregnační látku přijímá (viz DIN-EN-350-2). Jádrové dřevo si pak zachová i nadále svou přirozenou odolnost.


Borovice

Jádrové dřevo je červenavě žluté a oxidačně tmavne do hnědočervené, běl je žlutobílé, načervenalé barvy. Letní dřevo je tmavší a je jed nostrannë ostře ohraničené. Borovice vykazuje četné pryskyřičné kanálky, při vysychání má průměrné smrštění. Borové dřevo bývá napadeno zbarvujícími houbami, které způsobují zamod rání. Dřevo se snadno obrábí, dobře se řeže, hobluje, frézuje a vrtá. Může se krájet a loupat. Je průměrně odolné vůči povětrnostním vlivům, bělové dřevo není stálé vůči napadení hmyzími škůdci a houbami. Borové tlakově impregnované dřevo Technologií tlakové impregnace v autoklávu se I může dosáhnout třídy odolnosti I, ale pouze za předpokladu, že bude úplně naimpregnováno i jádrové dřevo. Často se impregnuje pouze dřevo  bělové, neboť jádrové dřevo ochranné prostředky obtížně absorbuje. Pokud by se prkna později opatřila barevným nátěrem, pak u světlých trans parentních odstínů bude prosvítat nazelenalé nebo nahnědlé zabarvení tlakové impregnace.


Modřín

Jádrové dřevo je červenohnědé a oxidačně tmavne, běl je zprvu nažloutlá. Letní dřevo je tmavší, středně široké a je oboustranně výrazně ohraničené. Pryskyřičné kanálky často vystupují, podobné jako u smrku. Dřevo se při vysychání jen průměrně smršťuje a má jen malou ten denci ke vzniku trhlin a zborcení. Modřín má dobrou tvarovou stálost a je poměrně odolný vůči kyselinám. Dobře se obrábí, dobře se řeže, frézuje, hobluje, vrtá a brousí. Modřínové dřevo se dá dobře krájet a loupat, ale zároveň bývá ohroženo štěpením. Otvory pro šrouby se musí předvrtávat. Je středné odolné proti klimatickým vlivům a málo náchylné k napadení hmyzími škůdci a houbami.

Modřínové dřevo - ilustrační obrázek
Modřínové dřevo - ilustrační obrázek


Modřín sibiřský

Modřín sibiřský je jednoletý a roste jako středoevropský modřín, a tak je značné odolný proti povětrnostním vlivům. Má svěží strukturu s velkými suky, běl je žlutavá, jádrové dřevo je červenohnědé. Neošetřené nebo bezbarvým lakem natřené dřevo v exteriéru rychle šedne. Jedná se o odolné, trvanlivé dřevo, které se může bez ošetření zabudovat do stavby. Typic kými vlastnostmi jsou: náchylnost k praskání a trhlinám, má tendenci k borceni a výronům pryskyřice, což se projevuje i po položení, resp. zabudování do fasády. Douglaska Běl je úzká, téměř bílá až žlutobílá. Jádro je červenohnědé a pomalu tmavne. Letní dřevo je tmavší a oboustranně výrazné ohraničené, pryskyřičné kanálky výrazně vystupují. Při vysoušení se mírně smršťuje, má dobrou tvarovou stálost, nízkou tendenci k praskání a borceni. Evropská douglaska má hrubou texturu, hůře se obrábí a je relativně odolná vůči kyselinám. Dřevo obsahuje pryskyřici, může docházet k výronům. Je průměrně odolné vůči povětr nostním vlivům, jádro je odolné proti napadení hmyzem a houbami. Bývá ohroženo štěpením, podobné jako modřín.


Vystupující smolníky na natřené fasádě.
Vystupující smolníky na natřené fasádě.

Zejména jedlové a modřínové dřevo má sklon k dodatečnému pronikaní pryskyřice. Tmavý svrchní nátěr a intenzívní sluneční osvit tento proces urychlují.


Cedr (Western Red Cedar)

Jádro je zbarveno žluto červenohnědě až červenohnědé, postupné tmavne, běl je bělavá s výrazně zřetelnými lety. Dřevo je chudé na pryskyřici, bez pryskyřičných kanálků, má ty Picky cedrovou vůni. Je měkké, velmi pevné, dobře se obrábí, těžko se štípe a dobře vysychá. Dřevo starších stromů může křehnout, málo se smršťuje a má dobrou tvarovou stálost. Je trvale odolné vůči hmyzím škůdcům i houbám a je odolné vůči klimatickým vlivům.


Původ dřeva

Běžné druhy dřeva, které jsou vhodné pro fasády, jako je smrk, borovice, modřín, jsou ve střední Evropě v dostatečném množství běžně dostupné. Obhospodařování lesů je zde vesměs zodpovědné a je provozováno s dostatečnou prozíravostí. U dovozu z východní Evropy, Jižní Ameriky a Asie mohou nastat pochyby, zda toto dřevo pochází z trvale udržitelného lesního hospodářství. Proto se doporučuje, aby se u exotických dřevin dbalo na důvěryhodnou certifikaci, např. FSC.


Kvalita dřeva

Každý druh dřeva má velmi různou kvalitu, což je podmíněno regionálními podmínkami pěstování, růstu a podnebí, které mohou být v celoevropském meřítku rovněž velmi různé. Nejdůležitějšími znaky jsou množství a šířka letokruhů. Čím jsou letokruhy blíže u sebe, tím je dřevo odolnější. Podle odborných směrnic je pro venkovní dřevěné obklady z plného dřeva nutno vyža dovat minimálně jakostní třídu II podle DIN 68365. Podle toho, jaká část kulatiny se na pile rozřeže, dělíme řezivo na různé druhy, tak jak jsou uvedeny v popisu obrázku níže.

Modřínové dřevo — deskové omítané řezivo v hranici.
Modřínové dřevo — deskové omítané řezivo v hranici.

Způsoby dělení kulatiny lze zřetelně rozeznat: 1. jádrová (dřeňová) prkna, 2. středová prkna, kombinovaný pořez, 3. středová prkna, segmentový pořez, 4. boční prkna


Pro fasády by se mělo používat co možná nejvíce středové řezivo, radiální řezivo z kombinovaného nebo segmentového pořezu. U stře dového, radiálního řeziva z kombinovaného pořezu směřují letokruhy kolmo k pohledové ploše, u radiálního řeziva ze segmentového pořezu by sklon letokruhů neměl být větší než 450. U bočního, fládrového řeziva dochází k de formacím a tvorbě trhlin. Jestliže se použijí boční prkna, čemuž se zpravidla nelze vyhnout, pak by měla být levá strana (tj. ta, která je odvrácená od středu ku latiny) umístěna na venkovní plochu, neboť je méně náchylná k trhlinám. Působením povětrnostních vlivů na pravoü stranu se mohou jak neošetřená, tak i natřená prkna štěpením jarního nebo letního dřeva poškodit, zatímco levá strana bývá zpravidla bez trhlin. Nakonec záleží na uvážení zpracovatele, aby se podle zkušenosti a kvality líce, deformací, dřeně, tmavých suků atd. rozhodl, kterou stranu prkna vybere pro venkovní umístění.

U širokých a silnostěnných obkladů se doporučuje opatřit je odlehčujícími drážkami na zadní straně. Tyto drážky redukují deformace obkladů.



Vlhkost

Vlhkost prken je rozhodující pro:
• sesychání a následnou tvorbu trhlin,
• náchylnost k napadení houbami a řasami, trvanlivost nátěru.

U profilovaných prken a u prken dodatečné povrchově upravovaných by měla být dodržena vlhkost 15±3 %. Povrchově neošetřené deskové omítané dřevo s vlhkostí vyšší než 20 % by se nemělo do fasád montovat.


Šířka a tloušťka prken

Dřevěné obklady se v současnosti provádějí z prken o šířce 40 až 200 mm. Užší latě ne umožňují dostatečný odstup spojovacích dílů od okraje, širší prkna mají tendenci vytvářet trhliny a zborcení v důsledku práce dřeva při sesychání a bobtnání. Prkna na fasádové obklady by měla mít tloušťku minimálně 18 mm, větší tloušťky se nabízejí jen u úzkých dřevěných fasád s poko sem, trapézový profil, obchodně nazývaný též „RHOMBUS”. Aby se redukovala deformace, měly by šířky deskových omítaných prken činit maximálně jedenáctinásobek, u profilovaných prken sedminásobek tloušťky.

Tab. 3.5 Maximální šířky hladkých deskových a profilovaných obkladů v závislosti na jejich tloušťce


Profily obkladů

V dnešní době umožňuje čtyřstranná automatická hoblovací frézka vyrobit téměř jakýkoliv myslitelný profil v jednom pracovním kroku. Na obrázku níže jsou uvedeny běžné obchodní osvědčené profily. V důsledku slunečního svitu a povětrnost nich podmínek mohou vznikat deformace sesycháním nebo bobtnáním. Pero má u pro filovaných prken a u kónických překládaných obkladů šířku alespoň 8 mm, ale nejméně však 7 % šířky prkna.

Typy obložení
Typy obložení



Zdroj ilustračního obrázku: Wikimedia

Zdroj článku:
Dřevěné fasády: materiály, návrhy, realizace Autor: Gabriel Ingo Dřevěné fasády: materiály, návrhy, realizace
Autor: Gabriel Ingo
Vydavatel: Grada


Rubriky článků