Teplotní faktor v praxi: jak poznáte, že konstrukce neplesniví a udrží komfort

15. 5. 2026

Když se řeší plísně, rosení nebo tepelný komfort, nestačí sledovat jen povrchovou teplotu v °C. Dnešní normy a projektanti používají přesnější ukazatel: teplotní faktor vnitřního povrchu, značený fRsi. Díky němu lze jednoduše poznat, jestli v daném místě hrozí srážení vodní páry – bez ohledu na to, zda je venku -5 °C nebo -15 °C.

V tomto článku si vysvětlíme, co fRsi znamená, jak se používá v praxi a proč je důležitý pro návrh správně fungujících konstrukcí.

Co je teplotní faktor fRsi?

Teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi udává, jak blízko je teplota vnitřního povrchu stěny k teplotě vzduchu v místnosti. Vyjadřuje se číslem mezi 0 a 1, bez jednotky.

​ ​

Kde:

tₛᵢ = vnitřní povrchová teplota konstrukce [°C]
tᵢ = vnitřní teplota vzduchu (např. 20 °C)
tₑ = venkovní výpočtová teplota (např. -15 °C)

Pokud je fRsi = 1 → povrch má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch → ideální stav.
Pokud je fRsi = 0 → povrch je stejně chladný jako venkovní vzduch → extrémně špatný.

Jak se fRsi používá?

Díky fRsi nezáleží na konkrétním klimatu – můžete porovnávat různé detaily ve stejných podmínkách a jednoduše vyhodnotit, jestli je dané místo bezpečné z hlediska kondenzace a plísní.

Normy stanovují minimální hodnoty fRsi, podle typu prostoru a požadovaného komfortu.

Typ prostoru	Minimální fRsi	Poznámka
Běžná obytná místnost	≥ 0,75	teplota povrchu > 13 °C (při -15 °C venku)
Místnost s vyšší vlhkostí (koupelna, ložnice)	≥ 0,80	povrch teplejší, riziko plísní vyšší
Chlazené sklady, technické prostory	≥ 0,50–0,65	dle účelu a provozu

Pokud má konstrukce nižší fRsi, je považována za rizikovou – buď z hlediska tepelnětechnického komfortu, nebo růstu plísní.

Praktický příklad

Místnost má:

vnitřní teplotu 20 °C,
venkovní výpočtovou teplotu -15 °C (např. pro Prahu dle ČSN),
naměřená nebo vypočtená povrchová teplota v rohu místnosti je 13 °C.

Pak:

Výsledek 0,80 znamená: konstrukce je bezpečná i z hlediska vyšší vlhkosti (např. v ložnici).
Kdyby teplota byla jen 11 °C → fRsi ≈ 0,74 → riziko kondenzace a plísní.

Kdy se fRsi řeší?

Při návrhu nových budov – kontroluje se každý detail: napojení oken, věnce, sokly…
Při rekonstrukci a zateplení – zejména u starších staveb, kde hrozí plíseň.
Při žádosti o dotaci – některé programy vyžadují splnění hygienických požadavků.
Při výpočtu energetického standardu budovy – součást projektové dokumentace.

Dnes je běžnou součástí 2D nebo 3D tepelnětechnického výpočtu. Kromě prostého U se kontroluje i, zda nevzniká lokální studený bod (tepelný most).

Tepelný most = místo s nízkým fRsi

Typickými tepelnými mosty jsou:

napojení balkonu na strop,
věnec u stropu panelového domu,
roh místnosti mezi dvěma stěnami,
připojení okenního rámu k zateplené fasádě.

Právě zde bývá fRsi nejnižší – a zároveň se tam hromadí vlhkost, špatně proudí vzduch a vzniká plíseň.

Právě proto se dnes u většiny zateplovacích systémů řeší detaily napojení jako první – a často rozhodují o tom, jestli bude konstrukce fungovat.

Jak zvýšit fRsi v problematických místech?

Zateplit konstrukci zvenku bez přerušení – především překlady, sloupy, sokly.
Použít speciální profily a detaily – např. podkladní profily oken, systémové parapety.
Vhodně navrhnout tvar konstrukce – zaoblené a kompaktní tvary mají menší tepelnou ztrátu.
Přidat izolaci zevnitř nebo zlepšit proudění vzduchu – ale pozor na difuzi!