hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Fyzikální veličiny

Kondenzace ve zdi: Jak zabránit kondenzaci ve stěně? Co je difuze, parozábrana a parobrzda

27. 11. 2025

V prvním článku jsme si vysvětlili, proč a kde vzniká kondenzace vodní páry uvnitř konstrukcí. Dnes se zaměříme na to, jak se jí vyhnout při návrhu nebo rekonstrukci stavební skladby. Klíčem je pochopit, jak pára proudí, co je difuze, a proč není jedno, kde a jak použijete parozábranu.


Vodní pára chce vždy ven – ale ne libovolnou cestou

Uvnitř vytápěné budovy je obvykle vyšší vlhkost než venku. A fyzikální zákony říkají, že vodní pára se bude šířit směrem ven – skrz stěny, střechy i podlahy. Tomuto procesu se říká difuze vodní páry.

Aby prošla konstrukcí, musí překonat tzv. difuzní odpor materiálů, ze kterých je skladba složená. A tady vzniká problém: některé materiály jí téměř nebrání (např. minerální vata), jiné jsou skoro nepropustné (např. hliníková fólie, OSB deska, dlažba).

Pokud je v cestě příliš těsná vrstva, pára se před ní hromadí a může kondenzovat.


Co je Sd a proč je tak důležitá?

Každý materiál má tzv. ekvivalentní difuzní tloušťku – značí se Sd a udává, jak „tlustý vzduch“ by měl stejný odpor jako daný materiál.

Například:

  • 0,2 mm PE fólie má Sd ≈ 100 m → skoro nepropustná
  • OSB deska tl. 15 mm má Sd ≈ 2–3 m
  • Minerální vata má Sd ≈ 0,1 m


Obecné pravidlo: zevnitř by měly být vrstvy parotěsnější, směrem ven propustnější. To umožní, aby případná vlhkost mohla odejít difuzí ven z konstrukce.


Parozábrana vs. parobrzda: není to totéž

Parozábrana: Má velmi vysoké Sd (např. >100 m). Prakticky brání průchodu vodní páry. Používá se tam, kde je nutné zastavit difuzi úplně – např. v koupelnách, saunách, střechách bez větrání.

Parobrzda: Má střední Sd (např. 2–10 m). Zpomalí průchod páry, ale zcela jej nezastaví. Používá se u difuzně otevřených skladeb (např. dřevostavby, šikmé střechy s dřevovláknem), kde je třeba najít rovnováhu mezi ochranou a difuzí.

Parobrzda bývá bezpečnější ve stavbách, které potřebují „dýchat“ – ale musí být kvalitně provedená a správně umístěná.


Pozor na spárovou difuzi

Ani nejlepší fólie vám nepomůže, pokud není vzduchotěsně napojená a slepená ve spojích. Pára si totiž najde cestu netěsnostmi – a tam může kondenzovat hluboko v konstrukci, kde si jí nevšimnete.

Typická chyba:

  • parozábrana má perforace, netěsnosti, je přerušena u zásuvky nebo okna,
  • pára proudí rychle spárou, ale z konstrukce pak nemůže ven,
  • vzniká kondenzace hluboko v konstrukci → degradace, plíseň, hniloba.


Proto se dnes doporučuje používat:

  • kvalitní systémové fólie s odpovídajícím Sd,
  • butylové pásky a systémové lepicí spoje,
  • napojení na okenní rámy, stěny, komíny atd.


Jak má vypadat správně navržená skladba?

Princip je jednoduchý, ale účinný:

Vrstva (zevnitř ven, dřevostavba)

Funkce

Parobrzda / parozábrana

Zabránit, aby pára šla rychle ven

Tepelná izolace (např. vata)

Udržet teplo, propustit trochu páry

Nosná konstrukce (např. dřevo)

Často střední difuzní odpor

Fasáda / krytina

Ideálně difuzně otevřená, nebo s větranou mezerou

Skladba by měla mít klesající hodnotu Sd směrem ven.


Co když je to obráceně?

Stává se – hlavně u špatně navržených nebo kombinovaných konstrukcí:

  • uvnitř slabá zábrana,
  • uprostřed vata,
  • a zvenku fasádní omítka s vysokým Sd nebo parotěsný obklad (např. plech bez větrání).


➡️ V takovém případě pára proudí konstrukcí, ale nemá kudy ven. Kondenzace je téměř jistá.
Riziko je vysoké hlavně u plochých střech, dřevostaveb a šikmých střech bez větrání.


3 časté chyby v návrhu a provedení

  1. Použití nevhodné fólie (příliš propustné nebo obráceně)
  2. Přerušení parozábrany instalací – zásuvky, světla, vedení
  3. Záměna difuzních vrstev (např. OSB s vysokým Sd na vnější straně bez větrání)


Shrnutí

Aby se pára nesrážela uvnitř konstrukce, je potřeba:

  • správně vrstvit materiály – parotěsně uvnitř, otevřeně ven,
  • volit vhodné fólie podle účelu (parozábrana/parobrzda),
  • a především: provést vše pečlivě, bez netěsností.


Kondenzaci nelze vyloučit fyzikálně – ale lze ji navržením správné difuzní skladby dostat pod kontrolu.

V příštím článku se podíváme na to, co dělat, když ani správná skladba nestačí – například u složitějších konstrukcí nebo pokud chcete použít netypické materiály.

 



Rubriky článků