Kdy je zateplení výhodné

Životnost konstrukcí

Motivací k zateplování, tedy dodatečnému zvyšování tepelného odporu konstrukcí, je obvykle snaha po úspoře paliva na vytápění. Důvodů, proč zateplovat, je však více. Dokonce lze tvrdit, že úspora tepla na vytápění je až ten poslední důvod a často jej lze považovat za pověstnou třešinku na dortu.

Primárním důvodem k zateplování by především měla být snaha o celkové zvýšení povrchových teplot jednotlivých konstrukcí. Tím se odstraní riziko vzniku plísní na površích konstrukcí i na místech, která jsou skrytá zrakům (pod plovoucími podlahami, za nábytkem apod.). Vhodně volenou tepelnou izolací také dojde k omezení či zcela vyloučení kondenzace vodní páry v konstrukcích. To vadí zejména u dřevěných prvků staveb klasických zděných staveb jako jsou stropy, podlahy a u dřevostaveb (třeba OKAL), protože zde může vzniknout hniloba nebo dřevo napadnout dřevomorka.

Zateplením se u vytápěných domů také docílí relativně stabilní teploty konstrukcí, čímž se vyloučí objemové změny. Dilatační pohyby vznikající rozdílem mezi vysokou teplotou v letním období, kdy může mít povrch konstrukce více jak 50 °C, a naopak nízkou teplotou v zimě, kdy se teplota povrchu konstrukce může pohybovat i pod -20 °C, se omezí, protože se teplota ustálí na teplotě blízké +20 °C. Dům přestane praskat, případně se již vzniklé dilatační praskliny přestanou pohybovat a rozšiřovat. Toto platí zejména pro tuhé domy, jako jsou panelové domy a železobetonové konstrukce. Velmi se také omezí dilatační pohyby u dřevostaveb, v nichž jsou spíše dány různou vlhkostí konstrukce v létě a v zimě. U zděných cihelných staveb jsou dilatační pohyby vyvolané kolísáním teplot obvykle nepodstatné, protože dochází k drobným pohybům mezi jednotlivými cihlami.

Dále dojde k ochraně domu. Dům je pod zateplovacím systémem schovaný a chráněný před nepřízní počasí obdobně jako sedací souprava pod přehozem.

V této souvislosti se lze často setkat s otázkou, jaká je životnost domu a zateplovacího systému, popřípadě jak se životnost stavby zateplením prodlouží. Odpověď na tyto otázky je velice problematická, poněvadž se jedná o odhady, které nejsou prověřeny praxí. Ve škole jsme se například učili, že životnost panelového domu je přibližně 50 a cihelného 80 let. Praxe nám toto při pohledu na činžovní domy vyvrací, neboť mnoho z nich bylo vystavěno před 150 i více lety. Je pravda, že se také u mnohých z nich prováděly zásadní úpravy, jako například výměna stropů krovů a podobně. U kontaktních zateplovacích systémů se hovoří o životnosti cca 30 let, lze však předpokládat jejich technickou životnost 50 i více let.

Plísně, hniloby

Zateplení domu zvenku působí i na místa se skrytými vadami či potencionálními problémy. Těchto rizikových oblastí je mnoho. Namátkou lze vyjmenovat tyto obvyklé závady:

- V činžovních domech i v rodinných domcích začalo v 70. letech 20. století docházet k masivnímu uhnívání zhlaví trámů. Příčinou byla kondenzace vodní páry v tomto místě a důvodem změna režimu využívání objektů. Pokud by došlo včas k zateplení konstrukce z vnější strany, tak by k uhnívání zhlaví trámů nedocházelo. Přitom oprava této závady je velmi náročná a nákladná. Musí se odstranit stropy nebo podlahy, často obojí, dřevěný stropní trám se vyztuží na koncích ocelovými příponkami a následně se opět provede strop a podlaha.

- Vlhkost v rodinných domcích za skříněmi je také velmi často způsobena neostatečnou tepelnou izolací, zejména tepelných mostů u základů a tepelná izolace by tento problém často odstranila.

- Stejná situace může vzniknout okolo oken, v místech oslabení konstrukce, v místech napojení dvou domů a podobně.

- Málokdo si také uvědomuje, že typické problémy s plochými střechami, kdy se na nich tvoří boule a nebo kdy do nich zatéká, také mají příčinu v nedostatečné tepelné izolaci. Jak vodní pára působí na střešní konstrukci je naznačeno na obrázku níže.

Úspory tepla (ekonomická výhodnost)

Ekonomická výhodnost zateplení je dána více faktory. Je ovlivněna cenou tepla na vytápění a dále náklady na zateplení. Ceny energií neustále rostou, stoupají i ceny stavebních materiálů a práce. Svůj vliv na individuální posouzení ekonomiky investice má pochopitelně i předpokládaná situace obyvatele domu. Mnoho lidí například uvažuje tak, že pokud dnes investují do zateplení a úspor energií, až budou mít nižší příjmy (například v důchodovém věku), bude tato úspora peněz za vytápění pro ně osobně cennější než dnes. V této souvislosti je nutné uvažovat i s tím, že z nějakých příčin bude nutné přejít na dražší palivo, než jaké se dnes na vytápění používá. K tomu může dojít zejména u pevných paliv jako je uhlí či dřevo proto, že starší člověk nebo člověk se zdravotními problémy nebude mít fyzickou sílu chodit přikládat a starat se o kotel. Nemohoucnost však může potkat každého z nás, třeba při dopravní nehodě.

Pokud se uvažuje o zateplování a přitom není dost peněz na komplexní zateplení, mohou se vytipovat místa, kde je zateplení relativně levné a kde přinese velký efekt ve srovnání s jeho cenou. Například u rodinného domu může být velmi levné zateplit stěnu či strop mezi kolnou nebo garáží, protože zde lze pouze připevnit pěnový polystyrén bez jakékoliv drahé povrchové úpravy. Také zateplení stropu na půdě může být velmi levné, pokud se použijí levné materiály. Nemáme-li dostatek peněz na zateplování a přesto je chceme provést, je možné se inspirovat minulostí. Dříve tvořilo zateplení vrstva sena. Dnes to může být vrstva slámy nebo alespoň starých koberců.

Zajímavý (i když nevzhledný) příklad jednoduchého řešení je na obrázku níže, kdy majitel domku nevyužíval balkón na frekventované ulici, a tak část balkónových dveří přikryl polyetylénovou deskou s reflexní fólií. Dle vzhledu soudím, že jde pravděpodobně o starou karimatku.