Zateplení kritických míst - tepelné mosty

Při řešení zateplení stavby za účelem snížení nákladů na vytápění dříve či později narazíte na problematiku tepelných mostů. Jedná se o nežádoucí jev, při němž z budovy uniká tepelná energie což je příčinou toho, že za teplo zaplatíte více – tepelné mosty zkrátka snižují efektivitu vytápění. Nedoporučuje se brát tepelné mosty na lehkou váhu, v krajním případě totiž mohou způsobit dokonce poškození konstrukce domu.

Co je tepelný most?
Tepelné mosty zpravidla vznikají na nedostatečně či nesprávně zateplených místech stavební konstrukce. Zjednodušeně je můžeme popsat jako místa v konstrukci domu, která převádějí teplo mezi interiérem a exteriérem v důsledku čehož určité množství tepelné energie uniká skrze tepelný most pryč z interiéru. V ideální stavební konstrukci, ať už se jedná o strop, podlahu, stěnu nebo střechu, by měla být ve stejné vzdálenosti od exteriéru i interiéru všude stejná teplota. To se však neděje, jelikož v konstrukci jsou různé typy materiálů, které mají různou tepelnou vodivost. V případě, že teplotní tok překročí hranici stanovenou normou, můžeme ho klasifikovat jako tepelný most.

Podle vzniku rozlišujeme tepelné mosty, které se objevily vinou nedostatečně utěsněných míst v plášti dělicí konstrukce. Právě těmito místy pak z interiéru uniká teplý vzduch. Tepelné mosty však mohou vznikat také v případě špatně navržené dělící konstrukce, a to například s ohledem na místní klimatické podmínky. Zvýšené riziko výskytu tepelných mostů platí také v případě, pouštíte-li se do neodborných úprav konstrukce nemovitosti.

Výskyt tepelných mostů

Tepelné mosty se nejčastěji vyskytují:

- u střešních oken
- kolem okenních rámů zejména u nadpraží okna, parapetu okna
- za kastlíky žaluzií
- mezi různými sloupky mezi okny
- u základů, kde končívá zateplovací systém
- v místě tzv. pozednice – vodorovného trámu, který probíhá podélně celým krovem a spojuje střechu s nosnou zdí
- u nadpraží dveří
- napojení balkonu
- napojení terasy
- založení komína a prostup komína

Obecně typickými místy pro výskyt tepelných mostů jsou napojení dvou různých konstrukcí (otvorové výplně – okna, dveře) nebo také změny v geometrii konstrukce (např. rohy). Dále pak prvky, které procházejí vrstvou tepelné izolace (např. kotvení pergol). Jakýkoliv prostup vrstvou tepelné izolace totiž ve výsledku snižuje její efekt. Zvláště pokud se jedná o materiál velmi vodivý.

Tepelnými ztrátami však výčet záporů tepelných mostů nekončí. Na interiérové straně stěny se vlivem tepelného mostu mohou tvořit navlhlé, v horším případě plísňové skvrny. Tepelný most se totiž z vnější strany ochlazuje, zatímco z vnitřní přijímá teplo. Značný teplotní rozdíl má za následek vznik kondenzátu, který vytváří ideální podmínky pro pozdější výskyt plísní.

Tepelný most - prevence a řešení
Problémům s tepelnými mosty se doporučuje předejít kvalitně zpracovaným projektem, který by měl obsahovat také prováděcí dokumentaci, kde mnoho rizikových míst je již řešeno přímo projektantem. Avšak ani sebelepší projekt nepomůže v případě nezdařené realizace, což platí dvojnásob, stavíte-li svépomocí. Zárukou však nemusí být ani stavební firma, kterou vždy vybírejte uvážlivě a na základě referencí.

Ale co si počít v případě, když už se s tepelnými mosty potýkáte? S vlhkostí a plísněmi vám pomohou různé odvlhčovače, filtrační zařízení proti plísním a do určité míry i staré dobré větrání. Samotný tepelný most je pak možné odstranit zpravidla kvalitním zateplením postižených stěn či půdního prostoru. V závažných případech může dojít i k nutnosti stavebního zásahu do konstrukce.

Jak zabránit vzniku tepelných mostů?
Jak již bylo řečeno, tepelné mosty jsou místa v konstrukci budovy, kterými ve zvýšené míře uniká tepelná energie z interiéru do okolního prostředí. Způsobují tak nejen tepelné ztráty a tím i vyšší spotřebu energie, ale také pokles vnitřní povrchové teploty někdy až pod rosný bod a následnou kondenzaci vodních par, které mohou mít za důsledek vznik plísní.

Odstranění tepelných mostů vyžaduje poměrně značný zásah do konstrukce, a proto se vyplatí přemýšlet nad skladbou vnějšího pláště stavby včetně vlastností jednotlivých vrstev z hlediska propustnosti plynů i par a předejít tak budoucím investicím. Je také nutné myslet na způsob odvětrávání izolace či zvolit difúzně otevřenou stavbu, která „se odvětrává sama“.