Úsporný dům, 2. díl: Návratnost zateplení domu: příklady z praxe

Mějme dům s plochou stěn 200 m2, z plných cihel tl. 45 cm. S pomocí výše zmíněného výpočetního nástroje "Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí" si snadno spočítáme, že výpočtová tepelná ztráta před zateplením fasády je při- bližně 7 kW. Přepočteno na roční potřebu tepla je to přibližně 15 MWh/rok. Při topení plynem s běžným kotlem to představuje 38 000 Kč. Pokud fasádu zateplíme 16 cm šedého pěnového polystyrénu, bude nás to stát přibližně 200 x 1 500 = 300000 Kč. Tepelná ztráta klesne na 1,2 kW, potřeba tepla na 2,7 MWh a za plyn zaplatíme 8700 Kč/rok. Roční úspora je tedy přibližně 29000 Kč a prostá doba návratnosti vychází něco málo přes 10 let.

Pokud použijeme komplexnější hodnocení s pomocí Finančního kalkulátoru pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic, vyjde nám prostá doba návratnosti také 10 let. Pokud uvažujeme s dobou životnosti toho zateplení 30 let, roční růst nákladů na plyn 3 % (Roční změna výnosu z pořizovaného zařízení) a srovnáme to s tím, že bychom peníze uložili na termínovaný vklad s úrokovou sazbou 2 %,pakje diskontovaná doba návratnosti 11 let, NPV 69000 Kč a vnitřní výnosové procento 12 %. Docela slušná investice pro majitele domku, který neví, co s penězi. Málokdo by si ale uložil 300 tisíc na termínovaný vklad. Pokud byste je vložili do nějakého akciového fondu nabízejícího zhodnocení 10 %, tak už bude diskontovaná doba návratnosti 20 let.

Pokud si na investici musíte půjčit, pak se doba návratnosti pochopitelně prodlouží na 15, respektive 17 let (diskontovaná). V tomto případě je to ale pořád akceptovatelné, protože životnost toho zateplení bude (pokud bylo správně provedeno) delší. Zajímavá situace ovšem nastane, pokud jste stěny již před lety zateplili 5 cm pěnového polystyrénu (to byla ještě před 15 lety obvyklá praxe), a teď chcete zateplení vylepšit a přidáte dalších 12 cm šedého polystyrénu. Náklady budou přibližně stejné, úspora ale znatelně menší. Doporučuji udělat si potřebné výpočty jako cvičení samostatně. Prozradím jen, že prostá doba návratnosti je srovnatelná s životností (výše zmíněných 30 let) a diskontovaná doba návratnosti je delší než životnosti izolace.

Častá otázka, kterou mi lidé kladou, je, jaká je vlastně optimální tloušťka tepelné izolace? Tady trochu záleží na tom, jak definujeme optimum. Můžeme usilovat například o dosažení co nejmenší doby návratnosti, nebo o dosažení maximálního zisku za dobu životnosti zateplení, nebo se na to díváme jako na opatření ke snížení emisí CO2 a pak je tím optimem minimální spotřeba energie z fosilních paliv za dobu životnosti izolace (na výrobu izolace se totiž také spotřebuje nějaká energie).


Zpravidla při zateplování domu není tak významné, jaká je ekonomicky optimální tloušťka jednotlivých izolací (fasáda, stropy apod.). Při dnešních cenách energie a práce zhruba platí, že "čím více, tím lépe", optimální tloušťka totiž často bývá větší, než je prakticky možné použít. Důležitější je hledat optimum pro celý soubor opatření, kterým snižujeme spotřebu tepla v domě (včetně vytápěcího systému a ohřevu vody). Dům totiž funguje jako celek a například zateplením stěn výrazně zvýšíme povrchovou teplotu stěn a tepelně akumulační schopnost zdiva, což může například vést k lepšímu využití tepelných zisků. Výrazné snížení potřebného topného výkonu může přinést úsporu na ceně kotle a nižší potřebná teplota topné vody nám zase umožní použít kondenzační kotel či dosáhnout vyšší topný faktor tepelného čerpadla apod. Pokud tedy chceme provést rozsáhlejší energeticky i ekonomicky optimální rekonstrukci domu a dosáhnout maximálního efektu při minimálních nákladech, pak je vhodné nechat si před rekonstrukcí udělat takzvanou "Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu rekonstrukce domu".

 
Zdroj článku:

Úsporný rodinný dům Autor: Karel Murtinger Vydavatel: Grada