Znáte souvislosti šikmé střechy při zateplování nad krokvemi? - 1. díl

17. 6. 2021

Investor stavby i osoba, která příslušné zateplení dvouplášťové šikmé střechy projektuje, má v dnešní době mnoho možností jak takovou konstrukci navrhovat. Díky tomu, že současné předpisy nestále požadují přísnější účinnost zateplení, nasává otázka jakou a kam vlastně tepelnou izolaci u takové konstrukce umístit. Mnohdy tak vyhrává návrh, řešit zateplení krokví nejen mezi a pod krokvemi, ale i nad krokvemi nebo dokonce jen nad krokvemi. Ale i toto řešení má svá úskalí.

Pokud budeme řešit zateplení jen nad krokvemi (bez ohledu jaký lehký typ tepelného izolantu použijeme), jen nutné si uvědomit skutečnost, že parotěsně-vzduchotěsnící vrstva takové konstrukce (parotěsně slepená a těsněná parozábrana) zde nenavazuje vůči obvodové stěně automaticky jako je tomu u zateplování mezi a pod krokvemi. Je tedy nutné nějakým způsobem parotěsně-vzduchotěsnící vrstvu konstrukce střechy, které je zde vedena shora nad krokvemi, vůči obvodové stěně objektu napojit.

Nepropojená parozábrana Nepropojená parozábrana - příklad
Nepropojení zábrany vede k únikům tepla

Pokud totiž bude parozábrana střechy vedena pouze tak, že pokračuje po celé ploše pod tepelnou izolací až na okraj střechy, tj. nedojde k propojení parotěsně vzduchotěsnící vrstvy střechy s parozábranou lehké obvodové stěny či přímo se zdivem takové stěny (např. u štítu), pak se můžeme dočkat těžkých problémů se vzduchonetěsností v detailu mezi obvodovou stěnou a skladbou střechy s nadkrokevním zateplením. To pak má za následek nejen problém úniku tepla, ale zejména značné problémy se vznikajícími kondenzacemi v tomto detailu či na zabednění přesahu střechy = výtoky kondenzací, plísně, hniloby atd.. Viz. níže připojené fotografie.

Dále je nutné si při výběru typu použité parotěsnící vrstvy při takovém způsobu zateplování uvědomit, že při takové instalaci dochází k výrazné perforaci parotěsnící vrstvy, tj. buď pronikajícími dlouhými kotvícími vruty kontralatí až do krokve nebo kotvícími prvky námětků či vymezujících konstrukcí pro výšku tepelné izolace. Pak je tedy potřeba jako parotěsnící vrstvu použít speciální pro toto určenou parotěsnící fólii. A to i s ohledem na to, že při aplikaci skladby střechy se s největší pravděpodobností po takové fólii bude realizátor pohybovat. Tj. materiál, která díky své vysoké parotěsnosti a zároveň elasticitě po jejím zabudování do konstrukce bude dostatečně parotěsně a vzduchotěsně účinnou vrstvou a zároveň bude odolnější i vůči plošnému mechanickému poškození. Proto rozhodně není vhodné pro takovou skladbu používat lehké nízko nebo středně parotěsně účinné parobrzdy nebo parozábrany, ani materiály s povrchovou hliníkovou vrstvou, ale materiál, jež odolá všem výše citovaným vlivům.

Jedním z takových materiálů určených přímo pro takovou skladbu je fólie JUTAFOL REFLEX N 150. Což je sice vysoce parotěsná fólie (Sd 180 m), ale nikoliv s kovovou, ale vysoce elastickou pokovenou vrstvou. Zde však nejde o to tvořit účinnost reflexe, ale o to, aby materiál po zabudování i po prokotvení kotvícími prvky konstrukce splňoval souvislosti parotěsnosti a vzduchotěsnosti. Viz. foto vpravo.

A samozřejmě je nutné ji spojovat a napojovat systémovými lepícími a těsnícími komponenty (pásky JUTA SP UNI, JUTAFOL SP 1, JUTAFOL SPAL, tmel JUTAFOL MASTIC). Viz. níže uvedené fotografie.

Systémové lepící a těsnící komponenty JUTA

Systémové lepící a těsnící komponenty JUTA

Jedna otázka však je použití typu parotěsnící vrstvy, ale druhá stejně důležitá je způsob jejího provedení. Tomu se mimo jiné bude věnovat druhý díl článku.

Autor článku: Jan Rypl, JUTA.cz