hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplení střechy

Znáte souvislosti šikmé střechy při zateplování nad krokvemi? - 2. díl

20. 9. 2021

Jedna otázka však je použití typu parotěsnící vrstvy, ale druhá stejně důležitá je způsob jejího provedení. Tj. pokud už je zájem řešit konstrukci zateplení šikmé střechy nadkrokevním zateplováním, je vhodné aby nosná konstrukce střechy byla k takovému záměru způsobu nadkrokevního zateplování svým provedením předpřipravena. A to zejména u spodního okraje střechy. Tj. ideálně tak, že nosné přiznané krokve budou končit na pozednici. Pak parozábrana projde z plochy střechy přes spodní okraje nosných krokví ( aniž by bylo nutno řešit napojení parozábrany vůči dřevu nosné krokve) a parotěsně se napojí na věnec pod pozednicí. Samozřejmě za předpokladu, že obvodová stěna je dostatečně z venkovní strany zateplena.

Zároveň pak tím docílíme propojení i tepelně izolační vrstvy střechy s vnější tepelně izolační vrstvou obvodové stěny tak, aby tvořili celistvou vrstvu. Přesahy střechy po aplikaci parozábrany pak budou následně vytvářeny pomocí námětků. Tj. aplikace jako na níže uvedeném schématu.

Detaily napojení parozábrany JUTAFOL REFLEX
Detaily napojení parozábrany JUTAFOL REFLEX



Pokud pak vůči střeše s nadkrokevním zateplováním navazuje štít podkroví budovy, zde je rovněž nutné povést propojení parotěsnící vrstvy nadkrokevního zateplení střechy s tímto obvodovým zdivem. Pak již záleží na tom, z čeho je konstrukce štítu tvořena.

Tj. zda jde o lehkou konstrukci se stěnovou parozábranou, vůči které se parozábrana střechy propojí, či zda jde o těžkou zděnou konstrukci kde se parozábrana pak napojuje vůči tomuto zdivu, a to vždy co nejblíže k prostoru interiéru. Vzniká zde však většinou problém, že je nutné přerušit bednění pod parotěsnící vrstvou střechy aby bylo možné parozábranu střechy vůči konstrukci štítu propojit. To se většinou neobejde bez provedení svlaků vlastního bednění a jeho následného přerušení/proříznutí. Základní možnosti tohoto detailu pak najdete v přiloženém schématu.


Detaily napojení
Detaily napojení parozábrany JUTAFOL REFLEX


Bohužel velice často se záměr investorů v průběhu stavby mění tak, že z původního plánu zateplování mezi a pod krokvemi najednou nastává požadavek, že má být prováděno nadkrokevní zateplování. Ale mezitím je již nosná konstrukce střechy nešťastně připravena tak, že nosné krokve pokračují přes pozednici do exteriéru a mají vytvářet vlastní přesah střechy. To ovšem sebou nese problém, že v tomto případě (aby bylo možné propojit parozábranu nadkrokevního zateplování s parotěsnící vrstvou konstrukce obvodové stěny) bude nutné zabezpečovat oblepení průniku každé pronikající krokve skrz parotěsnící vrstvu obvodové stěny. Viz. níže uvedené detaily. Totéž platí pro starší objekty s nezateplenou šikmou střechou, které jsou takto krokvemi vytvořeny, ale přitom se požaduje uskutečnit nadkrokevní zateplení. Pak tedy nezbývá než pracně pomocí tmelu JUTAFOL MASTIC parozábranu na průniky krokví napojovat. A to včetně utěsňování případných prasklin v nosných krokvích v místě, kde se na ně bude parozábrana napojovat.


Nadkrokevní zateplení
Detaily napojení parozábrany JUTAFOL REFLEX


Nadkrokevní zateplení
Detaily napojení parozábrany JUTAFOL REFLEX

Tudíž pokud se plánuje nějaký způsob zateplování, je potřeba uvažovat v souvislostech tak, aby zbytečně nevznikaly komplikace při jeho následném provádění.


Napojení parozábrany

Další velice závažnou chybou při nadkrokevním zateplování je situace, kdy se nešťastně kombinují různé způsoby zateplení a přitom se volí nešťastná kombinace typů materiálů použitých/plánovaných izolačních vrstev v souvrství skladby. Zejména v případě, že se konstrukce zatepluje (či je již zateplena) poměrně velkou tloušťkou izolačních vrstev z vláknitých či jiných vysoce paropropustných izolací mezi a pod krokvemi, ale přitom se ještě nad krokvemi hodlá vytvářit další tepelně izolační vrstva. Typické je to v situaci u starších objektů, kdy původně byla konstrukce zateplena mezi a pod krokvemi nějakou vláknitou či jinou vysoce paropropustnou izolací (s příslušně provedenou parotěsnící vrstvou v blízkosti interiéru), ale nyní se chce přidáním tepelné izolace nad krokvemi ještě tepelně izolační účinnost konstrukce vylepšit. Nebo se takto plánuje provést přímo nová konstrukce.

To samo osobě není neuskutečnitelné, ale rozhodně pak není vhodné shora nad krokve aplikovat slabě paropropustné tepelně izolační desky (s faktorem difúzního odporu větším jak 35), které budou výrazně omezovat potenciál odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru. Zejména ne takové desky, které jsou jednostranně či oboustranně opláštěny kovovou či pokovenou vrstvou. Pokud se tedy má původně mezikrokevně zateplená konstrukce shora ještě přiteplovat nadkrokevním zateplováním, pak by shora přidané tepelně izolační vrstvy konstrukce neměly být použity výrazně s menší paropropustností než jakou paropropustnost mají stávající tepelné izolace použité mezi a pod krokvemi. Zejména ne v případě, že přídavná tepelná izolace nad krokvemi bude dosahovat jen max. 2,5 násobek tepelně izolační účinnosti původního zateplení. V opačném případě hrozí situace, že rosný bod konstrukce se bude nacházet v místě původního zateplení mezi nosnými dřevěnými konstrukcemi a vnější nadkrokevní slabě paropropustná tepelná izolace bude blokovat (výrazně omezovat) možnost potenciálu odparu vodních par z konstrukce do exteriéru. A pokud to původně běžný typ parozábrany v původně mezikrokevně zateplené konstrukci zvládal (tj. svojí účinností stačil omezovat vstup vodních par z interiéru do konstrukce), nyní již hrozí výrazný problém, že budou v konstrukci vznikat kumulující se neodpařitelné kondenzace či kondenzace nepřípustného rozsahu (viz. ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí). Tj. ideální je pak v takovém případě jako přídavné nadkrokevní zateplení použít opět vláknité izolanty, např. s aplikací mezi námětky, popř. použít celoplošné deskové avšak vysoce paropropustné materiály (tj. s faktorem difúzního odporu menší jak 15).

Přiteplení nízko paropropustnésprávné nadkrokevní příteplení
Správné a špatné nadkrokevní přiteplení


Při nadkrokevním zateplování je tedy ideální volit souvrství izolantů tak, že hlavní (min. 85%) tepelně izolační vrstvou konstrukce bude vnější nadkrokevní zateplení (bez ohledu na jeho vysokou či nízkou paropropustnost) a se speciální parotěsnící vrstvou přímo pod tímto zateplením. Pokud ale volíme kombinaci zateplení pod, mezi a nad krokvemi, pak je potřeba volit správné souvrství a typy vrstev těchto tepelně izolačních materiálů. Tj. tak aby tepelně izolační vrstva použitá na vnější exteriérové straně konstrukce výrazně neomezovala potenciál odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru.

Souvislosti a detaily provádění parozábran (kde, čím, co a jak spojovat a těsnit) jsou pak uvedeny v aktuálním Aplikačním manuálu, uvedená velká schémata s detaily nadkrokevního zateplování pak najdete zde.

Není tedy ostudou, pokud projektant, realizátor či investor si nejdříve zkonzultuje zamýšlené provedení skladby konstrukce zateplené šikmé střechy s nadkrokevním zateplením u skutečně technicky zdatného specialisty (ideálně s provedením teplotechnického výpočtu), zvlášť pokud takové technické poradenství je ze strany takového konzultanta bezplatné.

Jinak se totiž chovají konstrukce vůči běžnému klimatu obýváku, a jinak vůči koupelně, a navíc jinak u stavby s nadmořskou výšku 200 m.n.m. a jinak s nadmořskou výškou 500 m.n.m. Rozhodně se tedy nevyplatí jen slepě věřit marketingovým propagačním letákům a rádoby odborným doporučením.




Autor článku: Jan Rypl, JUTA.cz



Pro zákazníky
Rubriky článků