Tepelné mosty a plísně v domu

Plísně, 2. díl - Negativní vliv plísní na lidské zdraví

30. 4. 2024

Vliv plísní na lidský organismus je prakticky stálý. Plísně jsou všudypřítomné a provázejí člověka odnepaměti. Člověk je na inhalaci spor plísní dlouhodobě adaptován. V naprosté většině případů reaguje bez zdravotních následků. V současnosti však stále častěji dochází k inhalaci vyšších koncentrací spor plísní z ovzduší některých míst.

Vyšší koncentrace plísní a delší doba expozice vedou k patologickým stavům organismu. Ty se projevují nejčastěji alergiemi a respiračními onemocněními. Systémové mykózy (plísně rostou a rozmnožují se v lidském těle) či mykotoxikózy (onemocnění způsobené toxiny plísní) se objevují méně často. Kancerogenní působení produktů plísní je u některých prokázáno, u jiných se předpokládá. Jako příčina onemocnění plic byly plísně rodu Aspergillus poprvé popsány již v roce 1856.

Zvýšená pozornost se však na plísně soustředila až po smrti deseti archeologů, kteří se zúčastnili otvírání hrobky krále Kazimíra v Polsku v roce 1973. Následným výzkumem se zjistilo, že v hrobce bylo mnoho plísní, zejména druhu Aspergillus flavus. Spory těchto plísní a jejich toxiny, které archeologové vdechovali dlouhou dobu v uzavřeném prostředí hrobky, byly následně určeny jako příčina onemocnění s následkem smrti.

O tom, jaký bude výsledek setkání člověka s mikroorganismem, rozhodují tři okolnosti – virulence mikroorganismu (jeho schopnost způsobit onemocnění), velikost infekční dávky (koncentrace mikroorganismu) a schopnost člověka reagovat na vniklé agens (vnímavost makroorganismu).

U plísní je to stejné. Různé druhy plísní způsobují různě závažná poškození zdraví. Koncentrace spor plísní v ovzduší rozhoduje o alergické či jiné reakci a vnímavost lidských jedinců reagovat na plísně je závislá na stavu imunitního systému (obranyschopnosti organismu).


Zdravotní problémy v souvislosti s plísněmi jsou v poslední době popisovány stále častěji, a to z mnoha důvodů. Výjimečně vnímaví jedinci, pacienti s HIV odvozenými defekty imunitního systému, umírají v 10 % případů na mykotická onemocnění – aspergilózy plic, zatímco většina populace vdechuje spory aspergilů bez zdravotních následků. Tyto doposud výjimečné případy upozorňují na význam výskytu plísnív ovzduší a nesprávně interpretovány vedou k nadměrnému preventivnímu používání dezinfekčních prostředků k eliminaci plísní. Používání fungicidních a dalších chemických přípravků spolu se soudobým způsobem života označovaným jako životní styl však vede k tomu, že je imunitní systém člověka stále více poškozován.

Nejčastějším zdravotním poškozením v důsledku inhalace spor plísní z ovzduší je alergická reakce. Kromě alergií se plísně mohou vyskytovat jako původci celé řady poškození lidského organismu, od lehkých forem poškození zdraví, jako je bolení hlavy nebo únava, až po onemocnění končící smrtí. K poškození zdraví člověka přispívají i mykotoxiny a těkavé organické látky, které plísně vytvářejí. Mykotoxiny způsobují poškození především po požití. Jsou však v malých koncentracích přítomny ve sporách a myceliu plísní, které je produkují.

Dalším faktorem ovlivňujícím zdraví v bytech a domech s plísněmi jsou těkavé organické látky, které plísně do ovzduší uvolňují při růstu na pevných površích a které vnímáme jako plísňový zápach. Vzrůstá zájem i o sledování proteáz (enzymů, které plísně vytvářejí a které štěpí bílkoviny). Experimentálně byl prokázán jejich vliv na živé organismy. Ze spor plísní Penicillium chrysogenum se v tělech myší po inhalaci spor uvolňovaly proteázy, které způsobovaly významné zánětlivé reakce. Vytváření proteáz po inhalaci spor plísní zřejmě přispívá ke vzniku onemocnění z budov. Proteolytickými enzymy mohou být postiženy i plicní tkáně při proniknutí spor plísní do hlubších částí plic. Na rozdíl od některých bakterií a kvasinek nejsou mikroskopické vláknité houby plísně součástí žádného zdravého lidského organismu.


Z mnoha kazuistik i studií vyplývá jednoznačný vztah mezi přítomností plísní v bytech a domech a koncentracemi plísní v ovzduší. Časté jsou případy, kdy alergické či jiné zdravotní obtíže zmizí po sanaci plísní či po přestěhování se ze zaplísněné domácnosti. Jasná souvislost je prokázána mezi dýchacími potížemi a přítomností plísní a vlhkosti v bytech.

Onemocnění z budov

Onemocnění z budov (syndrom nezdravých budov, Sick building syndrome) je ne-specifické onemocnění, které se vyskytuje převážně u zaměstnanců nových budov. Zd ravotní potíže (nejčastěji extrémní únava a bolení hlavy) udávají lidé v kancelářích, školách i školkách. Počet osob s těmito příznaky stále stoupá.

U tohoto typu obtíží jsou sice plísně podezřelým agens, ale důkazy pro tato tvrzení nejsou dostatečné. V bytech a domech s plísněmi jsou často obyvateli udávány obtíže jako svědění očí, ucpaný nos, bolest v krku, chrapot, pálení a citlivost kůže a opakované záněty nosních dutin. Z údajů lékařů je zřejmé, že v takových objektech je častější i výskyt bronchitid, viróz, únavy, bolesti v zádech, pálení očí a úst.

Komplex zdravotních obtíží je někdy uváděn jako Damp building syndrome (onemocnění z vlhkých budov). Mechanismus možného patologického vlivu mikroskopických vláknitých hub a jejich toxinů na plicní tkáň zdravých osob nelze jednoznačně určit. Avšak v pokusech na laboratorních zvířatech se ukázalo, že 47 % plísní z bytů mělo cytotoxické vlastnosti vůči lidským fibroblastům z plicní tkáně.

Zdroj textu: Plísně v domě a bytě Autorka: Kateřina Klánová