Akustika staveb V. - Kročejová neprůzvučnost a chyby při realizaci

Podobně jako vzduchová neprůzvučnost tak i kročejová neprůzvučnost má za cíl zajistit dostatečný akustický komfort. V tomto případě je důležité splnit u podlahových konstrukcí jak kritéria popsaná v legislativě a následně dobře vyřešené v projektu, tak konstrukci i z hlediska provedení a to i s ohledem na veškeré napojení dalších konstrukcí. Bohužel tyto základní předpoklady v praxi jsou často nesplněny, a tak i když jsou použity kvalitní materiály a technologie výsledný efekt zůstává za očekáváním. Veškeré tyto problémy však nevznikají neznalostí ale spíše lhostejnosti často nekvalifikovaných řemeslníků na stavbách s nedostatečným stavebním dozorem.

V naprosté většině případů dochází k chybám při realizacích nepochopením či lhostejnosti k principům kročejové neprůzvučnosti a neuvědomění si důsledků těchto chyb. Princip zabránění šíření zvuku konstrukcí je názorně vidět na obrázku.

Jen pochopení principů ale nestačí. Je důležité se držet základních montážních postupů případně využít montážní postupy přímo od výrobce jednotlivých výrobků v konstrukcích použitých. V dnešní době je na trhu tak široká řada výrobků že i zkušený řemeslník často váhá jak materiál správně aplikovat. Tento stav na stavbách vnímají všichni výrobci jednotlivých komponentů a výrobci izolačních materiálů mají často na webových stránkách či prospektech montážní návody či přímo ukázková aplikační videa. Určitou pomůckou může být i montážní návod uvedený na obrázku níže.

V montážních postupech jsou uvedeny základní zásady, ale jelikož se i přes značné úsilí často nedodržují je nutné je zde zmínit.

Rovinnost podkladu - poměrně logická věc, že před aplikací kročejové izolace musí být podklad rovný. Bohužel vyrovnání podkladu často vede k dalším stavebním úpravám a s tím spojených zvýšení nákladů, což není vždy přijímáno pozitivně a často se řeší různými alternativami, které si nic nezadají s lidovou tvořivostí a bohužel nemají dostatečnou pevnost ani stabilitu.

Podlahové pásky - ano, kročejová neprůzvučnost se u plovoucích podlah řeší nejen vodorovně, ale i svisle v místech napojení podlahy na stěnu. Efektivita kročejové izolace v případě opomenutí pásků pak výrazně klesá. Obdobně je tomu i když se volí pásky velmi malých rozměrů a tloušťek v řádech milimetrů. Folie na tepelné izolaci u lehkých plovoucích podlah vysloveně nutná není, nicméně u těžkých ano. Není nic horšího než když se folie zapomene aplikovat a voda z betonu pak zůstane v minerální izolaci. po dlouhou dobu.

Vhodná kročejové izolace - toto je důležité v místech kde chceme docílit vhodné kročejové akustiky, na terénu toto často neřešíme. Nicméně pokud to již řešíme musíme si být jisti správnou volbou vhodného materiálu. V případě minerálních izolací jsou to materiály určené do plovoucích podlah, v případě polystyrenu pak speciální elastifikované polystyreny. Bohužel často se opět stává, že se polystyren použije bez elastifikace a pak nelze očekávat nějaký kročejový útlum.

Prvním případem je ukázka nevhodného řešení podlahy v případě použití nevhodných desek systému podlahového vytápění. V praxi pak došlo k stlačení malých styčných ploch desek podlahového vytápění a tím logicky i k následnému poklesu podlahy. Pozor tedy na vhodný typ desek podlahového vytápění, pokles v tomhle případě nikterak nesouvisel se stlačením vlastního polystyrenu v rámci konstrukce podlahy, ale se systémovými deskami podlahového vytápění.

Dalším příkladem je opět pokles podlahy, tentokrát ale z důvodu poničení kročejové izolace. K poklesu bohužel došlo díky snížení pevnosti izolace přes kterou se během instalace podlahy trvale chodilo. V praxi se běžně používají podlážky či prkna, aby zatížení na izolaci během instalace nebylo lokální, nicméně pokud se nejdříve aplikuje izolace která pak slouží jako provizorní podlaha a plynule se přes ní několik dní chodí do dalších místností, tak lze logicky očekávat poničení její funkce.

V případě, že zákazník zvolí kročejovou izolaci z elastifikovaného polystyrenu (ale obdobně se týká i minerální izolace) v příliš velké tloušťce, to jest například místo 60 mm 120 mm atd. lze logicky očekávat vyšší stlačení podlahy. V praxi se toto řeší použitím 60 mm kročejové izolace a zbylá tloušťka se nahrazuje násypem či klasickým polystyrenem. Bohužel v praxi se stává že místo klasického polystyrenu se použije dvojnásobná tloušťka polystyrenu elastifikovaného a problém je na světě. Projevy s nadměrným poklesem a utržení okolních soklů jsou pak patrné na obrázcích dále.

V řadě případů se řeší je klasická dilatace budoucího betonu a zapomíná na funkci kročejové izolace v místě napojení vrchních vrstev podlah na okolní svislé konstrukce. Bohužel materiály které vyhoví z hlediska dilatace jsou již často z hlediska akustiky nedostatečné a tvoří tak akustický most, často i s ohledem na jejich velmi malou tloušťku.

V některých případech se chyby projeví až po pokládce vrchních vrstev podlahy. V případě těžké plovoucí podlahy nerovnosti plynule zakryje beton či anhydrit, nicméně u lehké plovoucí podlahy křivost povrchu vrchní desky plynule kopírují. Nicméně k odstranění problému je třeba desky rozebrat a zjistit, zda nerovnost způsobila nevhodná kročejová izolace (vhodná do těžkých plovoucích podlah ale nevhodná do lehkých díky nižší pevnosti), špatné napojení desek nebo nevyrovnaný povrch pod kročejovou izolací. Tak či onak na takový podklad lze jen těžko aplikovat další vrstvy podlahy.

V řadě případů se kročejová izolace položí správně, provedou se i další vrstvy ale problém může nastat díky zvýšené vlhkosti při pokládce finální vrchní vrstvy. Na následujících fotografiích je vidět jaké problémy nadměrná vlhkost podkladu může způsobit.