› Home › Poradenství, články › Stavba - odhlučnění, odvlhčení, reakce na oheň

Stavba - odhlučnění, odvlhčení, reakce na oheň

Akustika staveb I. - Základní akustické pojmy a definice

8. 11. 2021

V tomto díle seriálu o akustice v dřevostavbách si představíme základní požadavky na stavební konstrukce z hlediska zvukové izolace podle ČSN, třídy zvukové izolace a podíváme se na hodnocení stavebních konstrukcí z hlediska přenosu zvuku.

Všeobecně

Člověk je ve svém okolí denně vystavován hluku z nejrůznějších zdrojů. Vlivy prostředí, vekterém se denně pohybujeme, mají na lidský organismus mnohdy stresující účinek. Jedním z těchto negativních vlivů je i nadměrné zatížení hlukem z okolního prostředí. Příliš silné, příliš časté, v nevhodnou dobu nebo na nevhodném místě se vyskytující zvuky jsou pro náš organismus nežádoucí. Způsobují naši rozmrzelost, nesoustředěnost, ruší nás v práci. Tyto zvuky označujeme jako hluk. Hluku nelze přivyknout, nelze se mu přizpůsobit! Jeho úroveň však stále stoupá. Nezbytným předpokladem ochrany proti hluku v místnostech budov je zabezpečení normativních požadavků na neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezi místnostmi v budovách a normativních požadavků na neprůzvučnost obvodového pláště a jeho částí. Pokud není technickou normou staveno jinak, prokazuje se dodržení normativních požadavků na neprůzvučnost zkouškou, která sestává z měření, určení hodnoty jednočíselné veličiny a jejího porovnání s požadavkem. Základem zkoušky je měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech podle ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-8 a podle norem s uvedenými normami souvisejícími. Z výsledků měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech se určují podle ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-2 hodnoty jednočíselných veličin, které se porovnávají s požadavky uvedenými v normě ČSN 73 0532.

Termíny a definice stavební akustiky

Akustika stavebních konstrukcí se zabývá studiem a aplikací poznatků o šíření zvuku zhlediska zvukové izolace, tj. z hlediska ochrany vnitřního prostředí budov před cizím hlukem.

Zvuk
Zvuk je mechanické vlnění a pohyb částic pružného prostředí kolem rovnovážné plochy v kmitočtovém rozsahu, která vnímá lidský sluch, tj. přibližně mezi 16 Hz a 20 000 Hz.

Akustický výkon zdroje zvuku P
Akustický výkon zdroje zvuku P ve Wattech je hlavní charakteristická vlastnost zdroje zvuku. Zdroj zvuku vyzařuje energii ve formě akustických vln. Ve volném prostoru pak všechen vyzářený akustický výkon přechází nějakou uzavřenou fiktivní plochou S, která plně obklopuje akustický zdroj (obr. níže.).
Akustický výkon zdroje zvuku

Akustický tlak
Akustický tlak je střídavý tlak, který vyvolává zvuková vlna v plynech nebo kapalinách a jenž se skládá se statickým tlakem (např. atmosférickým tlakem vzduchu) (jednotka 1 Pa).

Hladina akustického tlaku
Logaritmickou veličinou akustického tlaku je hladina akustického tlaku L udávaná vdecibelech [dB]. Je to desetinásobek dekadického logaritmu poměru mocnin akustického tlaku a mocniny základního (referenčního) akustického tlaku. Výsledná hladina akustického tlaku z více zdrojů není prostým součtem jednotlivých hladin. Práh slyšení je závislý na kmitočtu. Pro kmitočet 1000 Hz udává hodnoty kolem 0 dB, tj. intenzity právě zachytitelné uchem mladého zdravého člověka. Maximální prakticky se vyskytující intenzity hluku dosahují 130 - 140 dB. Od hodnot nad 120 dB začíná člověk vnímat hluk jako bolest. Zde se nachází práh bolesti. Mezi prahem slyšení a prahem bolesti se nachází oblast slyšitelnosti neboli sluchové pole.

Rozsah slyšení u zdravého mladého člověka v závislosti na hladině intenzity zvuku a kmitočtu

Pro lepší představu o různých zvukových úrovních si uveďme příklady v tabulce.

Tabulka hlukové hladiny

Oblast slyšení (sluchové pole) je u člověka vymezena pásmem slyšitelných kmitočtůpřibližně od 16 Hz do 20 kHz. Tento rozsah citlivosti lidského sluchu je velmi subjektivní a závisí na zdravotním stavu, věku a zatěžování sluchu posluchače. Může se stát, že šestnáctiletý pravidelný návštěvník technopárty má rozsah slyšení menší než zdravý šedesátník. Obecně ale platí, že s přibývajícím věkem se rychle zhoršuje slyšitelnost především v oblasti vysokých frekvencí. Lidé kolem 50-ti let již nemohou vnímat hudební tóny od 8 do 10 kHz. Ve sluchovém poli je možno najít oblast frekvencí a intenzit řeči a hudby.

Ultrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je nad pásmem slyšitelných kmitočtů (f 20 kHz).

Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů (f 16 Hz).

Vysokofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v oblasti kmitočtů vyšších než 8 kHz.

Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výrazným frekvenčními složkami v oblasti kmitočtů nižších než 50 Hz.

Akustický tlak p je střídavá složka tlaku vlnícího se prostředí. Vyjadřuje odchylku od klidovéhodnoty barometrického tlaku a jeho hodnota je v porovnání s barometrickým tlakem nepatrná (asi milióntina). Lidské ucho vnímá akustický tlak jen v určitém rozsahu, který je závislý na zvukové frekvenci a jeho dolní hranici nazýváme práh slyšení. Jeho hodnota pro f = 1000 Hz činí p0 = 2.10-5 Pa. Akustický tlak je střídavý (zhušťování a zřeďování kmitajících částic) a proto se v praxi využívá k jeho vyjádření efektivní hodnoty akustického tlaku v Pa, kterou lze pro sinusový signál určit ze vztahu:

Efektivní hodnota akust. tlaku

Vzájemný vztah mezi intenzitou zvuku a akustickým tlakem je možné vyjádřit následovně:

Vzájemný vztah mezi intenzitou zvuku a akustickým tlakem

kde p je efektivní hodnota akustického tlaku zvuku [Pa], z vlnový odpor prostředí [kg/m2.s] (pro vzduch je z0 = 415 kg/m2.s).

Hladina akustického tlaku Lp popisuje, jak silně na nás zvuk působí. Je vyjádřením míry akustické intenzity a odvozuje se pomocí logaritmického vyjádření poměru mezi skutečnou hodnotou akustického tlaku p a smluvenou hranicí akustického tlaku p0 = 2.10-5 Pa (hodnota akustického tlaku zvuku na prahu slyšení). Jednotkou je jeden decibel [dB]. Hladina akustického tlaku zvuku se stanoví ze vztahu:

Hladina akustického tlaku

Hladina akustického tlaku a hladina intenzity zvuku mají přibližně stejnou hodnotu: Li =~ Lp.

Sčítání hladin akustického tlaku – hladiny jsou vyjádřením určité míry, takže se nedají sčítat přímo, ale pomocí energetického součtu. Při počítání s hladinami se projeví zvýšení sledované veličiny určitým násobkem jako aditivní přírůstek, nezávislý na výchozí hodnotě.

Základní požadavky dle ČSN

Základním předpokladem splnění požadavků na ochranu před hlukem v budovách podle právních předpisů je uplatnění normových požadavků ČSN 73 0532: 2010 ve znění změny Z1:2013 na neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezí místnostmi v budovách a normových požadavků na neprůzvučnost obvodového pláště a jeho částí. Pokud není technickou normou stanoveno jinak, prokazuje se dodržení normových požadavků na neprůzvučnost zkouškou a porovnáním jejího výsledku s požadavkem. Základem zkoušky je měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech. Z výsledků měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech se určují podle ČSN EN ISO 717-1 a ČSN EN ISO 717-2 hodnoty jednočíselných veličin, které se porovnávají s požadavky uvedenými tabelárně v této normě.

V případech, kdy základní normové požadavky nepostačují individuálním požadavkům, uvádí norma doporučené zvýšené požadavky a další opatření pro zlepšení protihlukové ochrany bytů. Tyto požadavky mají charakter nadstandardního doporučení a mohou být uplatňovány u nových nebo rekonstruovaných budov na základě smluvních dohod.

Norma také zavádí způsob kategorizace bytů z hlediska zvýšené zvukové izolace ve formě tříd zvýšené zvukové izolace bytu (TZZl).

Požadavky na akustickou izolaci podle ČSN

Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532: 2020

Třídy zvukové izolace

Pro lepší názornost můžeme popsat vztah mezi hodnotami neprůzvučnosti a subjektivně pociťovaným hlukem slovně. Níže je uvedena tabulka s různými druhy zdrojů hluku. Slovní popisy mohou být použity pro vzduchovou neprůzvučnost stěn a stropů, pokud hladina hluku pozadí dosahuje L eq = 20 dB(A). Tabulka je převzata z doporučení německé organizace DEGA z března 2009.

Třídy zvukové izolace

Popis a příklady zvukových vjemů (vlevo), konstrukční vlivy na akustiku dřevostaveb (vpravo)

Z této tabulky je zřejmé - s přihlédnutím k požadavkům normy, že např. hlasité rádio souseda je do sousedního bytu ještě slyšitelné. Nebo normální chůze je v rodinném domě zřetelně slyšitelná.

Konstrukční vlivy na akustiku dřevostaveb

Hodnocení stavebních konstrukcí z hlediska přenosu zvuku

Na následují grafice jsou zjednodušeně znázorněny cesty přenosu zvuku (boční cesty) v konstrukcích na bázi dřeva.

Cesty přenosu zvuku v budovách

Na následujících grafikách si můžeme jednoduše vysvětlit rozdíly přenosu zvuku jednovrstvých masivních konstrukcí oproti vícevrstvým (sendvičovým) konstrukcím.

U masivních konstrukcí je vzduchová neprůzvučnost o to lepší čím vyšší je objemová hmotnost dělící konstrukce. Oproti tomu jsou konstrukce na bázi dřeva vícevrstvé sendvičové systémy. Zvuková energie, která dopadne na opláštění stěny se dále šíří přes spodní konstrukci (sloupky) a druhou cestou přes dutinu konstrukce. Zde je vložen pórovitě otevřený izolační materiál (minerální izolace / dřevovláknitá izolace a další), která zvukové vlny pohlcuje. Tímto jsou sendvičové konstrukce z hlediska akustiky stejně dobrými nebo lepšími stavebními systémy jako masivní konstrukce.

Porovnání: Jednovrstvé vs. vícevrstvé konstrukce

Přenos zvuku jednovrstvými masivními konstrukcemi (vlevo) a sendvičovými (vpravo)

Zvukový útlum konstrukce v dřevostavbě závisí na těchto hlavních skupinách parametrů:

Vlastnosti jednotlivých vrstev

Pro tlumící účinek vrstvy platí stejný princip jako u monolitické konstrukce: čím větší je plošná hmotnost vrstvy, tím lepší je útlum. Dalším faktorem zlepšujícím útlum je počet vrstev – platí, že dvě vrstvy desek 10 mm silných mají lepší účinek než jedna vrstva 20 mm silná. Obě vrstvy desek však nesmí být spojeny „natvrdo“, například slepením. Zlepšení akustických vlastností, zejména snížení hladiny kročejového hluku, lze dosáhnout přitížením konstrukce (například akustickým systémem Fermacell).

Porovnání jednovrstvých (vlevo) a vícevrstvých (vpravo) konstrukcí

Spojení vrstev

Je dobré vědět, že čím více spojovaných bodů se v konstrukci nachází, tím více se zhoršují akustické vlastnosti konstrukce. Připevnění opláštění na konstrukci pomocí sponek, hřebíků nebo šroubů je z akustického hlediska lepší a ekonomicky levnější než lepení desek. Akustické vlastnosti pozitivně ovlivňuje i vložení proužků izolace na nosnou konstrukci. Přes tuto izolaci se pak připevní opláštění, což má za následek zlepšení akustiky konstrukce.

Lepších akustických vlastností lze dosáhnout i řešením, při kterém bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově (např. přes křížové laťování nebo akustickými profily), a nikoli plošně, přímo na nosnou konstrukci. Přenos zvuku přes stojky nosné konstrukce lze dokonce zcela redukovat, provedeme- li oddělení obou opláštění od sebe pomocí dvojité vzájemně nepropojené konstrukce.

Výhodou je toto řešení především u stěn, u stropů je toto řešení neekonomické, protože vyžaduje dvě nosné konstrukce – jednu pro podhled a druhou pro podlahu. U nenosných stěn je možné využití pozinkovaných kovových profilů, které jsou proti dřevěným profilům „měkčí“ a pro akustiku lepší než profily dřevěné.

Porovnání konstrukcí – přímé opláštění / akustický profil

Porovnání konstrukcí – přímé opláštění (vlevo) / akustický profil (vpravo)

Provedení dutiny mezi vrstvami

Vzduch v dutině mezi oběma opláštěními působí jako tlumicí pružina, která je tím pružnější, čím větší je vzdálenost obou opláštění. Nevýhodou je zvětšení konstrukční výšky nosné stropní konstrukce. Účinek takovéto tlumicí pružiny je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace. Vlákna izolace „rozbíjejí“ zvukové vlny, a snižují tak zvukovou energii. Výzkumy ukázaly, že nejvhodnější je dutinu vyplnit izolací asi z 70 procent. Izolace z vláken – minerálních, dřevitých nebo skelných – jsou vždy vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (např. polystyrenové desky), které mají vysokou dynamickou tuhost.