Akustika staveb III. - Akustické vlastnosti minerálních izolací

Činitel zvukové pohltivosti a je definován jako poměr zvukové energie pohlcované zvolenou plochou W_pohl. ku energii na tuto plochu dopadající W_dop..

a = W_pohl. / W_dop.

a je činitel zvukové pohltivosti.

W_pohl je zvuková energie pohlcovaná zvolenou plochou.

W_dop je zvuková energie na plochu dopadající.

Plocha, která pohlcuje veškerý dopadající zvuk má a=1, zatímco plocha dokonale odrážející má a=0. Statistický pohled na zvukové pole v uzavřeném prostoru vychází z předpokladu, že velikost zvukové energie v libovolném bodě prostoru je dána součtem středních hodnot energií, které do uvažovaného bodu dospěly vlivem odrazů od stěn. Dále se předpokládá, že hustota zvukové energie je ve všech bodech prostoru stejně velká.

Z uvedeného vyplývá, že doba dozvuku závisí na pohltivosti stěn, která je charakterizovaná činitelem zvukové pohltivosti. Kdyby byly stěny uzavřeného prostoru dokonale odrazné (a =0), byla by doba dozvuku velmi dlouhá, neboť pokles zvukové energie by byl způsoben pouze disipací energie v prostoru. Kdyby však stěny byly dokonale pohltivé (a =1), doba dozvuku by se rovnala nule.

Činitel zvukové pohltivosti a je u minerálních izolací jedním z klíčových parametrů související s kvalitou minerální izolace z hlediska jejích akustických vlastností. Výrobci minerálních izolací často uvádějí akustické parametry přímo v jejich technických listech, a proto mohou mít projektanti snadnější přehled o jednotlivých výrobcích. Výsledky z jednotlivých laboratorních měření se ale mohou lišit a proto se jich provádí více a finální výsledky jsou následně zprůměrované v rámci finálního protokolu.

Odpor materiálu proti působení střídavých sil; například u sendvičové konstrukce, složené vrstvením z materiálů s různou dynamickou tuhostí se velmi výrazně snižuje přenos zvuku a dřevostavba tak dosahuje lepších zvukově-izolačních vlastností než zděné stavby.

Z hlediska kročejové neprůzvučnosti hraje u materiálů plnících roli pružiny hlavní hledisko tzv. dynamická tuhost sd [MN*m^-3] . Tento parametr se standardně pohybuje v rozmezí 20-30 kde platí, že čím nižší hodnota je tím lépe materiál plní funkci pružiny. Bohužel z praktického hlediska je materiál celkově měkčí a tím se naopak hůře aplikuje, takže docílit tvrdého a zároveň velmi pružného materiálu není jednoduché.

V této oblasti se často kromě vláknitých materiálů (nejčastěji používaných minerálních izolací) používají s oblibou i speciální elastifikované polystyreny. I tyto výrobky díky své elastifikaci dokáží plnit funkci pružiny a jsou vhodnou alternativou. Bohužel často díky neznalosti jsou tyto polystyreny zaměňovány za standardní polystyren, který však tyto vlastnosti nemá a pak dochází zbytečně k problémům s následnou výměnou a předěláním konstrukce podlahy.