hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Pasivní domy

Téměř nulové domy: co čeká stavebníky od 1. 1. 2022?

16. 8. 2021

Strašákem poslední doby v oblasti výstavby nových rodinných domů se stala povinnost realizace takzvaných nulových budov (odborně správně budov s téměř nulovou spotřebou energie neboli nZEB jak zní zkratka z angličtiny). Brzy se ukázalo, že strašení vysokými vícenáklady bylo neoprávněné a zpřísnění oproti do té doby platným požadavkům, představovalo pouhou instalaci oken s trojskly nebo navýšení tloušťky izolace o pouhé 3 cm, tedy vícenákladům ve výši okolo 1 %.
Spotřeba takových domů je bohužel na hony vzdálená svému „nulovému“ názvu i představám Evropské komise, pro niž je energetická soběstačnost budov jedním ze zásadních témat boje proti globální změně klimatu. Ideálem nZEBu je budova s kvalitním vnitřním prostředím adaptovaným na změnu klimatu, s minimální spotřebou energie využívající převážně místní dostupné obnovitelné zdroje. Budoucností jsou tzv. plusové budovy, které sami vyrábějí energii a zapadají tak do konceptu účinnější a levnější lokální energetiky, která nově konkuruje investičně i provozně nákladným centrálním zdrojům. V podmínkách české legislativy má bohužel většina nZEBů vyšší spotřebu energie než obyčejný nízkoenergetický dům, v některých případech ji dokonce dvojnásobně převyšuje.

Zpřísnění, která čekají stavebníky
Zpřísnění, která stavebníky čekají

Novela vyhlášky

Protože současné nastavení nZEBů nemůže dlouhodobě obstát v dynamicky se měnící pohledu na energetiku a nepřinášení ani žádné benefity stavebníkovi, byla přijata legislativní úprava, která od 1. 1. 2022 zásadně upravuje požadavky na výstavbu nových budov. Tato změna má zásadnější dopady do konceptu budov, než počáteční zavedení nZEBů v roce 2020. Nově již nestačí ke splnění požadavků realizovat jen předepsanou tloušťku tepelné izolace. Budova splňující nové požadavky by měla optimálně propojit úsporný architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a případně i využít dostupné obnovitelné zdroje. Pokud tyto složky nebudou ve vzájemné rovnováze a některý prvek bude upozaděn, zákonitě se musí posílit zbývající dva.

Architektura je nově chápána jako součást energeticky úsporných opatření a má stejnou váhu jako kvalitnější tepelné izolace či okna, využití řízeného větrání s rekuperací tepla, účinnější zdroj tepla či instalace obnovitelného zdroje energie. O Váze jednotlivých částí nově rozhoduje investor s odbornou konzultací architekta, projektanta a energetického specialisty, který se nově stává důležitým partnerem v celém procesu návrhu budovy. Obecně lze nový požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022 (nZEB II) kvantifikovat na jednotné úrovni odpovídající přibližně nízkoenergetickému domu s vyšším důrazem na instalaci obnovitelných zdrojů nebo budovu na půl cesty k pasivnímu domu, bez nutnosti realizovat OZE.


Desatero nízké spotřeby
Desatero nízké spotřeby


Energetický handicap v praxi

Ke zpřísnění požadavků na energetickounáročnosti tak dochází především u jednopodlažních, rozlehlých nebo nevhodně orientovaných budov. Tyto budovy budou svůj „energetický handicap“ nucené dohnat realizací úspornějších technologií či obnovitelných zdrojů. Naopak pro nízkoenergetické domy bude zpřísnění požadavků menší. Jednoduchý tvar budovy (nízká hodnota A/V) a orientace vůči světovým stranám jsou nejzásadnějšími kroky k realizaci investičně nenákladné budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Architekt, který budově vdechne život i celkovou její podobu, je tak nově přímo zodpovědný i za její cenu. Mění-li tedy něco nové požadavky na energetickou náročnost budovy, pak je to přístup architektů a projektantů k jejich návrhu. Zvyšují se nároky na jejich kvalifikovaný a zodpovědný přístup, který by měl vést k širšímu dialogu optimálního návrhu a efektivity využití svěřených finančních prostředků stavebníka. Cílem tak je, aby stavebník získal za své peníze více než doposud.

Radu ohledně nejlépe investovaných peněz do výstavby domu mohu shrnout do dvou poznatků: Nejdražší na stavbě domu je zbytečně obestavěný kubík a nejlevnější energie do budoucna je ta, kterou nebudete potřebovat a za kterou vám nepřijde faktura. Abychom tomu s kolegy dali podrobnější a jasnější obrysy, rozvinuli jsme tyto poznatky do deseti kroků. Využije-li architekt či projektant alespoň 6 bodů z desatera, splní požadavky na nZEB II. První čtyři body jsou víceméně beznákladové a zodpovídá za ně nejčastěji architekt. Rozhodne-li se je nevyužít, bude muset investor důsledně optimalizovat zbývajících 6 bodů, které již představují vícenáklady. Využití 9–10 bodů desatera jej dovede k výstavbě pasivního domu. Chcete-li se dozvědět z pohledu investora více o tom, jak co nejefektivněji navrhovat domy podle nových požadavků a nechytit se tak do pasti přemrštěných investičních nákladů, přijďte na náš webinář a získejte kontakt na odborníky, kteří takové budovy staví už léta.

Zdroj článku: Ročenka Pasivní domy

Štítky: Zákony, normy, Energetická soběstačnost
Pro zákazníky
Rubriky článků