hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Chyby při provádění zateplování

Technická příprava

Při zateplování domů je možné napáchat velké chyby, které nakonec povedou k tomu, že výsledný efekt bude nulový nebo dokonce záporný. Klasickým příkladem může být zateplení z interiéru, jež je provedené neodborně. Lze se setkat s názorem, že zateplení zevnitř je lepší než zateplení žádné. Tento omyl vede k plísním v bytech a někdy i ke statickým poruchám domů, kdy vlivem zvýšené kondenzace vodní páry začaly uhnívat stropní trámy. Také například zateplení domu s vynecháním zateplení ploché střechy nebo pásu pod podlahou nejnižšího podlaží způsobuje časté problémy. Nezateplení ploché střechy vede k poruchám její hydroizolace tím, že vodní pára kondenzuje v konstrukci a následně nadzvedává hydroizolaci do klasických boulí, které praskají. Mohou také vzniknout stejné příznaky jako při zatékání, i když s ním nemají nic společného. Vodní pára pouze kondenzuje a vytéká ze stropu při dešti a těsně po něm ( konkrétní případ panelového domu v Českých Budějovicích na sídlišti Vltava). Pokud je zateplení provedeno chybně, pak následky mohou být katastrofální. Například zafoukání tepelné izolace do mezery ve dvouplášťové střeše může vést až k destrukci stropu a nutnosti rozebrat celou střechu a nákladně ji rekonstruovat.

Proto je nutné nepodcenit technickou přípravu zateplení a nechat si od odborníka, který má být pojištěn, zpracovat technický návrh zateplení, v němž bude zateplení přesně popsáno, například formou projektu pro stavební povolení nebo provedení stavby.

U větších staveb by měl být před realizací zateplení proveden energetický audit, který vyhodnotí jednotlivé možnosti zateplení a navrhne optimální variantu. U menších staveb, jako jsou rodinné domy a podobně, by měl odborník vyhodnotit všechna slabá místa a navrhnout možnosti sanace.




V rámci přípravy zateplení je také často nutné provést různé zkoušky a měření na místě. Mezi důležitá měření lze počítat u mnohých domů měření vlhkosti zateplovaných konstrukcí, zejména zdiva v blízkosti terénu.

Důležité je navrhnout správné kotvení zateplovacích systémů. K tomu je obvykle nutné provést výtahové zkoušky hmoždinek, jež určí charakteristickou únosnost hmoždinky, a na tuto sílu musí být navržen jejich počet na základě umístění stavby, resp. zatížení větrem. Zde je vhodné doporučit spíše předimenzování, neboť vlivem změn klimatu lze očekávat častější a silnější bouře a větry.

U zateplování střech a podlah je nutné v projektu navrhnout přesnou skladbu konstrukce a posoudit ji nejen z pohledu tepelných izolací, ale i z pohledu kondenzace vodní páry a bilance kondenzace vodní páry.

Je nutné upozornit, že pro novostavby a pro větší rekonstrukce u domů s podlahovou plochou nad 1 000 m2 je dle vyhlášky o dokumentaci staveb a dle zákona o hospodaření energií od 1. ledna 2009 vždy potřeba doložit k žádosti o stavební povolení Průkaz energetické náročnosti budovy, který klasifikuje budovu a zařazuje ji do třídy energetické náročnosti A až G. Při větší rekonstrukci musí rekonstruovaná konstrukce splňovat požadavky technických norem na maximální součinitel tepla U. Oficiální výklad je, že za větší rekonstrukci se považuje ta rekonstrukce, v níž se opravuje více jak 25 % plochy jedné konstrukce, například střechy, omítky, oken apod. Opravovaná část konstrukce má splnit požadavky norem, a tudíž by měla mít dostatečnou tepelnou izolaci. To platí i v součtech v průběhu 10 let, takže pokud jeden rok rekonstruujeme pouze 10 % plochy a další rok 20 %, v celku to znamená, že proběhla rekonstrukce na 30 % plochy, a proto musí tato konstrukce mít příslušné tepelné izolace, splňovat požadavek ČSN 73 0540-2 na maximální součinitel prostupu tepla UN.

 

Chyby v provádění

Při provádění zateplování je nutné vyvarovat se mnoha chyb. Nejčastější chyby vznikají buď úsporami na nepravém místě nebo experimentováním a zkoušením nových, neosvědčených postupů a konstrukcí. Proto je především nutné dodržet výrobcem předepsané postupy, je vhodné se držet i doporučených postupů, neboť výrobci v mnoha případech postup pouze doporučují a nepředepisují.

Při dodatečném zateplování se lze dopustit mnoha různých chyb. Od použití nevhodných materiálů přes chybný technologický postup až po chyby vzniklé dodatečně dalšími pracemi. Například u fasádních kontaktních zateplovacích systémů nelze zaměňovat výrobky jedné firmy obdobnými výrobky druhé, při zateplování podkroví nelze zaměnit parotěsnou fólii za jinou, nelze vynechat slepování parotěsné fólie, při montáži elektroinstalace nebo i jen zavěšování různých věcí na stěnu je nutné dbát na to, aby se nepoškodila parotěsná fólie a mnoho dalšího. Vždy je potřeba postupovat uváženě a v souladu se zpracovaným projektem.

 

Termovize 

Chyby v tepelných izolacích lze odhalit termovizí, tedy zařízením pro snímání tepelného záření. Její použití je podmíněno tím, že každé těleso, mimo absolutně černého a nebo o teplotě absolutní nuly (- 273,16 °C), vyzařuje (emituje) tepelné paprsky, ty termovize snímá, přepočítává podle dalších zadaných údajů jako je teplota prostředí, vzdálenost, emisivita aj. na teplotu a zobrazuje jako termogram, tedy jako obraz, jemuž je v každém bodě na základě teploty přiřazena určitá barva. Na základě tohoto termogramu, znalostí o podmínkách jeho pořízení a stavebních znalostech jej lze vyhodnotit a určit pravděpodobnou příčinu problému. Proto je možné používat termovizi pouze u omezeného množství případů a pouze v omezeném časovém období. Pro měření termovizí musí být rozdíl teplot na vnější a vnitřní straně konstrukce dlouhodobě minimálně 15 °C. Co to je, dlouhodobě záleží na druhu konstrukce. Například zeď hradu může chladnout i několik měsíců, naopak lehká dřevěná konstrukce může prochladnout i za méně než jednu hodinu.

Snímaný objekt nesmí být ovlivněn jiným tepelným zářením. Znamená to, že snímky termovizí lze z exteriéru pořizovat pouze v noci, kdy není slunce nad obzorem a obloha musí být zatažená, jinak je měření ovlivněno tzv. „studeným" sáláním z vesmíru. Platí zde totiž zákon o přenosu tepla zářením a v případě jasné oblohy je její teplota cca 2 K, tedy - 271 °C. Tento výrazný chlad může zkreslit interpretaci výsledků. Pro měření termovizí nesmí být ani větrno, jelikož pak dochází k nadměrnému ochlazování konstrukce, a nesmí být ani mokro, neboť konstrukce pak může být ochlazována výparným teplem.





K podmínkám měření patří i to, že se kamera k měřenému místu musí přiblížit na dostatečnou vzdálenost a pod vhodným úhlem. Vhodný úhel je zpravidla nad 45°, výjimečně lze akceptovat i méně. Vzdálenost je zase dána infrakamerou, kterou měření provádíme a jejími technickými parametry a dále objektivy, jež máme k dispozici. Pokud se například měření provádí infrakamerou s rozlišením 320 x 240 bodů a od měřeného místa jsme tak daleko, že se nám do kamery vejde právě jeden panel o rozměru 360 x 280 cm, znamená to, že jeden zobrazovací bod udává průměrnou teplotu bodu na fasádě objektu o přibližné velikosti 12 x 12 cm. Při tomto rozlišení není možné odhalit tepelný most způsobený promaltovanou spárou mezi deskami zateplovacího systému o tl. 1 cm. Obtížně se budou hledat i problémy způsobené hmoždinkami, jejichž talíř má průměr 60 mm. Pro zjištění těchto vad je potřeba buď se dostat k měřené budově blíže, nebo použít objektivu, který zvětší rozlišení, a nebo jinou kameru. Za objektivní měření ve stavební praxi lze považovat měření o minimálním rozlišení 320x 240 bodů, zcela výjimečně je možné akceptovat na některé drobné problémy infrakameru s rozlišením 160 x 120 bodů.

Při používání termovize je nutné mít nejen kvalitní přístroj s dostatečným rozlišením, vhodné podmínky pro měření a dostatečné znalosti stavební fyziky a stavební techniky vůbec, ale jsou nutné i dlouholeté zkušenosti, protože jenom jimi lze získat praxi při vyhodnocování termogramů. Z vlastní praxe víme, jak nás některé věci zpočátku měření překvapovaly a jak jsme museli pátrat po příčinách anomálií v teplotním poli. K veselým příhodám patří například odhalování „tepelného mostu", kdy byla na fasádě z exteriéru patrná výrazně teplejší oblast na zdivu. Při měření z interiéru však stejná zeď také vykazovala vyšší teplotu ve stejném místě. Teprve cíleným dotazem na obyvatele bytu jsme zjistili, že u této stěny je oblíbené místo jejich velkého psa, jenž zde před chvílí spal. To byl také zdroj tepla, které se naakumulovalo do stěny.

K těm méně kuriózním patří například výrazně teplejší místo na fasádě způsobené zabetonovanými rozvody ústředního vytápění v jednom stropě, nevysvětlitelně studený svislý pás na fasádě domu, jehož příčinou bylo právě vyšlé slunce nad obzorem (i když bylo tak zamračeno, že byla skoro tma), podivně se jako velmi kvalitně tepelně izolovaná tvářící část domu, kde jsme zjistili, že nám ji „ozařuje" chladná obloha bez mráčků. Podobných kuriozit z měření máme více.

Při uzavírání smlouvy s dodavatelem zateplení doporučuji, aby případná kontrola termovizí již byla ve smlouvě uvedena a aby bylo stanoveno, jak se případné zjištěné nedostatky budou napravovat.




Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů.

 

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ

Je nutnost aplikovat parozábranu z těžkého  asfaltového pásu v šikmých střechách?

Je nutnost aplikovat parozábranu z těžkého asfaltového pásu v šikmých střechách?

Aplikace nadkrokevních tepelných izolačních desek PIR se stále rozšiřuje a s tímto trendem se zvyšuj… Celý článek
1 z 1
Pro zákazníky
Rubriky článků