Zateplování stěn 2. část

Odvětrávané zateplení

Tento způsob zateplení je obvykle dražší, i když to není pravidlem. Používá se tam, kde se fasáda obkládá nějakým deskovým materiálem, např. prkna, kámen, sklo a podobně a nebo kde jsou problémy s vlhkostí stěny, např. vlivem porušené vodorovné hydroizolace. Jeho princip je popsán výše. Na zateplovanou stěnu se připevní tepelná izolace, která má malý difuzní odpor. Obvykle se jedná o kamennou vlnu či buničinu (u nás známou zejména pod názvem Climatizér). Může to však být i rouno z ovčí vlny, desky ze lnu, konopí či jiné rostliny a podobné vláknité tepelné izolace. Obklad fasády nepřiléhá na tuto tepelnou izolaci, ale je zde vzduchová mezera, minimálně 40 mm. Tloušťka této vzduchové dutiny se řídí výškou objektu a velikostmi větracích horních a dolních otvorů. Tyto otvory jsou zakryty mřížkou proti hmyzu, myším, ještěrkám apod. a umožňují difundující vodní páře uniknout do exteriéru.

Obklad fasády má mnoho materiálových variant. Tento obklad má vedle estetické funkce i funkci ochrannou - chrání tepelnou izolaci před vlivem povětrnosti, tj. větru, srážkám apod. Pro finální povrchovou vrstvu lze použít cokoliv. Nejvhodnější jsou různé deskové materiály, od jednoduchých plastových lamel přes prkna, OSB desky, CETRIS desky, u bank a jiných výstavních budov sklo, speciální plechové tabule, kamenné desky, keramické desky. Může se však použít třeba i heraklit, který je následně opatřen klasickou vápennou omítkou, pochopitelně s výztuží rabicovým pletivem. U novostaveb může být odvětrávaná fasáda provedena i klasicky zednicky, jde tedy o klasický trojvrstvý sendvič. Vnější fasáda tvořena zdivem, většinou ozdobným (kamenným nebo z lícových cihel). Všechny ostatní konstrukce jsou pak stejné.

Zvýšenou pozornost u tohoto způsobu zateplování je potřeba věnovat kotvení systému k nosné zdi. Obkladové desky je možné kotvit u menších domů na dřevěný rošt, u větších domů se pak zpravidla používají různé kotvící systémy, například kotvy SPIDI. Při posuzování tepelného mostu vzniklého v jednom konkrétním případě  jsme spočítali, že kovové kotvy SPIDI mohou zvětšit úniky tepla i o více jak 20 %. Pokud se k tomuto připočte vliv tepelných mostů spárami mezi deskami, mohou být úniky tepla i o 50 % větší proti tepelné izolaci provedené beze spár tak, jak to umožňuje kontaktní zateplovací systém. Na obrázku je obvodový plášť budovy Státního fondu životního prostředí při zateplování i s patrnými tepelnými mosty způsobenými kotvami fasády a spárami mezi tepelnou izolací.



Existuje ovšem i velmi levné řešení s minimem tepelných mostů. Tím je buničina. Toto zateplení lze doporučit zejména na starých chalupách, kde jsou zdi sice suché, ale není zaručena vodorovná izolace proti zemní vlhkosti. V tomto případě je možné na stěnu zvenku přidělat dřevěné latě. Mohou být i ve dvou vrstvách křížem, přičemž vrchní vrstva musí být vždy vodorovná. Mezi latě se nafouká buničina a následně se přes ni natáhne geotextilie a připevní se na latě. Na to se pak přibijí svislé latě, které vymezují odvětrávanou vzduchovou dutinu. Jako povrchovou úpravu lze použít plastové lamely, prkna (peření nebo s perem a drážkou), CETRIS desky nebo heraklit s následnou omítkou vyztuženou rabickou. Vtip tohoto zateplení je v tom, že pokud je ve zdivu vlhkost, buničina ji kapilární vzlínavostí transportuje na povrch tepelné izolace, kde se může odpařovat do exteriéru. Tím tento zateplovací systém aktivně podporuje vysušování zdiva objektu, což se při použití kamenné vlny nestane. Geotextilie tam je pouze proto, aby nemohlo dojít k uvolnění a sesutí buničiny.

Transparentní fasáda

Perličkou mezi zateplovacími systémy je transparentní fasáda, tedy fasáda skrz níž může pronikat sluneční tepelné záření s minimálním útlumem. Toto zateplení je tvořeno polykarbonátovými trubičkami orientovanými kolmo na fasádu, které jsou na koncích zatavené. Slunce svítící na tento zateplovací prvek jimi proniká na izolovanou zeď. Ta je pod zateplovacím systémem opatřena maltou s vysokou absorbivitou (pohltivostí) tepelného záření. Toto zateplení může být použito i jako architektonický prvek, což je patrné na obrázku.

Zateplování podomácku

Vedle těchto systémových (a dražších) způsobů zateplení lze použít i různé podomácku provedené zateplení tak, jak je to akceptovatelné v rámci konkrétního domu a jak to vyhovuje majiteli.

Je nutné si uvědomit, že každé zpomalení proudění vzduchu okolo fasády přináší zlepšení tepelně izolačních vlastností a dále že jakákoliv vrstva čehokoliv, co obsahuje vzduchové dutinky, je tepelná izolace. U stěn s tepelnou izolací na úrovni starších konstrukcí, jako je klasická cihelná „pětačtyřicítka" či kamenná zeď, jsou přínosem i stále zelené popínavé rostliny. Pokud bychom chtěli jejich přínos vyčíslit, museli bychom vyjít z výpočtu tepelného odporu, kde se dosazuje i tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu Rse. Výpočtová hodnota je Rse = 0,04 (m2.K)/W a místo ní dosadíme vyšší hodnotu. V interiéru, v němž je proudění vzduchu minimální, je výpočtová hodnota tepelného odporu při přestupu tepla na vnitřním povrchu Rsi = 0,13 (m2.K)/W. Proto zvolíme hodnotu v rozmezí Rse,NORM. = 0,04 ≤ Rse ≤ Rsi,NORM. = 0,13, např. Rse = 0,1 (m2.K)/W. Vložením tohoto předpokladu do výpočtu se velmi přiblížíme skutečnosti. U stěn s malým tepelným odporem je tento rozdíl velmi patrný, u stěn s velkým tepelným odporem je pak zanedbatelný.

Dalšími možnostmi zateplení je například obložit chalupu naštípaným dřevem, stěnu či strop mezi vytápěným a nevytápěným prostorem (třeba garáž) pobít polystyrénem bez jakékoliv další úpravy apod. V praxi se při poradenství dá na většině starších domů najít místo, v němž lze bez nějakých velkých nákladů poměrně účinně zlepšit tepelnou izolaci.



Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů.

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ