Zdražení energií přepisuje standardy zateplení: málo zateplené domy se stanou těžko obyvatelnými, tenké izolace se nevyplatí

Skokový růst cen energií přepisuje doporučované standardy pro zateplení domů. Pokud bude trend zdražovaní energií pokračovat, nezateplené či málo izolované domy se stanou těžko obyvatelnými: jejich vytápění se stane finančně neúnosným. Zatímco doposud se doporučovalo aplikovat alespoň 16 cm izolace, nyní to je v důsledku růstu cen energie až 28 cm. Dobře zateplený dům je nejlepším zajištěním na stáří a rozumnou investicí do nemovitosti.

 

V ohrožení budou zejména domácnosti, které na vytápění spotřebují ročně 24 MWh a více a jejich měsíční zálohy tak překročí 4 000 korun.

„Takovou spotřebu má minimálně zateplený dům s cca 10 cm izolací. Majitelé starých nezateplených domů se do problémů dostanou ještě rychleji. Dům bez izolace s obytnou plochou 150 m2 běžně spotřebuje okolo 40 MWh ročně, po zdražení energií jeho vytápění plynem stojí mezi 70 a 84 tisíci korunami za rok,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Jak domácnosti bydlící v nezateplených domech pocítí význam termínu „energetická chudoba“, ukazuje tabulka níže. „Jedinou účinnou cestou ke stabilizaci cen je energie na vytápění nepotřebovat. To znamená snížit roční spotřebu ideálně na méně než 12 MWh,“ říká architektka Marcela Kubů.

Dosažení 12 MWh je naprosto realistický cíl. Takovou spotřebu mají domy postavené v běžném standardu před 15 lety nebo dobře zateplené starší domy. „S touto spotřebou je možné zvládnout i vyšší cenové výkyvy při zachování komfortu bydlení. Při vyšší spotřebě to znamená začít drasticky šetřit, třeba topit jen v některých místnostech,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Nižší spotřeby energie lze dosáhnout komplexním zateplením, které je však náročné na přípravu i provedení. a nízkopříjmoví majitelé domů si jej často nemohou dovolit, a to ani po započtení dotace. Dosavadní a pochopitelná strategie státu je podporovat větší projekty s vyšším potenciálem úspor. Po zateplení celého domu totiž může spotřeba klesnout až o 70 %. Realizace takového projektu ale vyjde přes 500 tisíc Kč.

REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje průměrně 40 MWh plynu ročně. Při ceně plynu 2 100 Kč za MWh zaplatí měsíčně 7 000 Kč, ročně 84 000 Kč. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 2 100 Kč. Rodina tak uspoří až 58 800 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení je 522 000 Kč bez dotace, návratnost je 9 let.

Pokud chce investor ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se vrátí za 4,5 roku. Další opatření může domácnost provést později.

Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Vyjádřeno v penězích na modelovém případě by to znamenalo úsporu 8 MWh ročně, což představuje úsporu zhruba 16 800 Kč. „V případě, že by se stát rozhodl snížit DPH za energie na nulu, domácnost sice uspoří podobnou částku, ale jen jednorázově, a to není pro nikoho dlouhodobě výhodné,“ dodává Kubů.

Státní podpora menších projektů může k úsporám motivovat méně majetné investory, kteří by na úspory jinak rezignovali. Dají se realizovat ještě letos, tedy před příchodem další topné sezony,“ říká Marcela Kubů. Menší dílčí investice, třeba zateplení střechy v řádu desítek tisíc korun, si investoři zatím hradí sami bez státní podpory.

Z letošního průzkumu společnosti Markent mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká Marcela Kubů.

 

Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“

 

Na zateplení domu je nyní navíc možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, takže šetřit na tloušťce se nevyplatí: „Nejvíce stojí realizace, nikoli izolant. Pokud zvýšíme tloušťku izolace z 10 na 15 cm, náklady na zateplení se zvýší jen o 8 procent. Pokud tloušťku zvýšíme na dvojnásobek, tak vzrostou jen o 20 procent. Co majitelé domů ušetřili na izolaci, to vydají za pár let na zvýšené náklady na vytápění“ varuje Marcela Kubů před neuváženou snahou ušetřit za každou cenu.

Materiál vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové neprůzvučnosti

Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě minerální vaty a polystyrenu zhruba srovnatelné.

Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své struktuře a hutnosti.

„Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.