Zateplování fasád v otázkách a odpovědích - Proč zateplovat a volba tloušťku izolace

Proč je vhodné domy zateplovat? Vyplatí se to vůbec?

Máte pravdu, že zateplovat dům jenom proto, abychom ušetřili náklady na vytápění, není ekonomické. Zateplování je důležité z mnoha dalších důvodů. Mimo výrazné úspory energie na vytápění, jež může činit spolu s osazením regulace až 60% ze současné spotřeby tepla, je nutné si uvědomit, že se výrazně zlepší kvalita bydlení - zmizí z domu či bytu současné plísně, které jsou často skryté tak, že o nich nevíme (např. okolo oken, pod parapetem, pod plovoucí podlahou ...). Tím se přestanou do ovzduší šířit spóry plísní, což jsou výrazné alergeny. To je ostatně jedna z několika příčin, proč v současné době tolik lidí trpí alergiemi.. Zlepší se také pocit při pobytu v místnosti tím, že stěny i okna budou mít vyšší povrchovou teplotu (odstraní se "studené" sálání), což si sice člověk neuvědomuje, ale organismus to vnímá. To se často děje právě v panelových domech bez zateplení.

Dalším důvodem pro zateplování je, že se zastaví současná destrukce domu. To je významné zejména u panelových domů, ale také u většiny domů postavených v druhé polovině 70. let a později. U panelových domů jde hlavně o korozi vnitřní výztuže obvodových panelů, mrazové trhlinky v obvodovém plášti, zatékání do styků panelů apod.

Zateplení domu nejen že zvýší vnitřní povrchovou teplotu a ušetří energii na vytápění, ale také sníží teplotu v domě během letních veder.

Neopominutelnou skutečností je také výrazné zlepšení vzhledu domů. To má velký význam u domů na sídlištích, u nichž kulturní prostředí odstraňuje pocit frustrace a zlepšuje dojem z bydlení. Je známo, že u esteticky upravených domů klesá i množství vandalismu, opravené domy nejsou tak často poškozovány sprejery a podobně.

Zateplování domu je pochopitelně vhodné spojit s opravou domu. Pokud totiž budeme omítku, okna, či krytinu pouze opravovat, anebo ji rovnou zateplíme, popřípadě vyměníme za lépe tepelně izolující, nejde už o tak výrazný nárůst ceny prací a tím se pochopitelně zlepší i ekonomika zateplení. Na obr. 14 je starší rodinný dům, kde je na levé polovině střešní nástavba a dům byl zároveň zateplen.

Na takto položenou otázku lze odpovědět mnoha způsoby. Je možné citovat tabulku požadovaných součinitelů prostupu tepla tak, jak jsou uvedeny v normě ČSN 73 0540-2, je možné poukázat na doporučované hodnoty v téže normě, je možné vycházet ze současných cen tepla a cen tepelných energií. Nebo lze také spočítat přesněji, jak energeticky náročná je výroba tepelné izolace, její zabudování do stavby i likvidace při bourání stavby. A tuto hodnotu pak dát do rovnováhy s množstvím energie, které tepelná izolace během své životnosti ušetří. Při těchto úvahách se bude síla tepelné izolace na obvodových konstrukcích pohybovat od 80 mm až po 500 mm. Je opravdu velmi těžké přesně stanovit, jaká síla tepelné izolace je optimální.

U síly tepelných izolací je však nutné upozornit na jednu souvislost. Pokud snižujeme hodnotu součinitele prostupu tepla (a zvyšujeme tepelný odpor), tak procentuálně nabývá na významu vliv tepelných mostů. Ty totiž při stejném způsobu řešení detailu jsou minimálně ovlivněny mocností tepelné izolace. Dá se říci, že tepelné mosty, podle způsobu jejich vyřešení, zvyšují součinitel prostupu tepla konstrukcí o pevně stanovenou přirážku, která se může pohybovat v rozmezí od DU = 0,02 W/(m2.K) až po DU = 0,25 W/(m2.K) i mnohem více.

 

V zásadě je však možné na položenou otázku odpovědět jednodušeji. Tepelná izolace má být pokud možno co nejsilnější tak, jak to dovolí konstrukce domu a finanční možnosti stavebníka. Za krajní mez lze považovat tepelnou izolaci o síle 300 až 500 mm, kdy dochází k vyrovnání úspor energie tepelně izolačními vlastnostmi a množstvím energie, která je na výrobu, zabudování a likvidaci tepelné izolace potřeba.

Do této tloušťky se pochopitelně nezapočítávají tepelné mosty, jež mohou vyvolat potřebu zesílení této tepelné izolace, a platí to pro minerální vlnu a pěnový polystyrén. Silnější izolace z těchto materiálů by již za dobu své předpokládané životnosti (50 let) neušetřila tolik energie, kolik se spotřebuje na její výrobu, zabudování a likvidaci, a tedy by naopak větší tloušťka vedla ke zvýšení spotřeby energie. Pokud by se však použily jiné izolace, které nejsou tak energeticky náročné na výrobu (seno, sláma, různé recykláty...), bylo by vhodnější použít ještě silnější vrstvy.




Zdroj článku: Tepelné izolace v otázkách a odpovědích

Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů. Text článku byl čerpán z publikace Tepelné izolace domů v otázkách - autor Ing. Roman Šubrt.

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ