Odstraňování vlhkosti, 1. díl: Vlhkostní průzkum

7. 2. 2025

Vlhkost zdiva je tichým nepřítelem, který může způsobit nejen estetické vady, ale i vážné poškození konstrukce budovy. Jak ji však správně identifikovat a vyhodnotit, abychom předešli dalším škodám? V tomto článku se dozvíte, jak postupovat při vlhkostním průzkumu zdiva, proč je důležité znát jeho hmotnostní vlhkost, salinitu i chemické složení a jak tyto faktory ovlivňují volbu efektivní sanační metody.

V rámci vlhkostního průzkumu zjišťujeme následující skutečnosti:

1. Vlhkost zdiva.
2. Salinitu zdiva.
3. Chemismus zdiva.

Vlhkost zdiva

Určení hmotnostní vlhkosti zdiva je základní a nejdůležitější veličinou, jejíž hodnota rozhoduje o volbě vhodné sanační metody. O způsobech určení hmotnostní vlhkosti zdiva je pojednáno dále.

Zjištěnou hmotnostní vlhkost zdiva pak porovnáme s hodnotami uvedenými v ČSN P 73 0610 [1] (viz tab. níže) a s hodnotami uvedenými v tabulce níže. Na základě tohoto porovnání a dalších okrajových podmínek rozhodujeme o návrhu vhodného způsobu sanace.

V současné době platná ČSN P 73 0610 [1] klasifikuje vlhkost zděných konstrukcí následujícím způsobem, uvedeným v tabulce.

Tab. Klasifikace vlhkosti zděných konstrukcí podle ČSN P 73 0610 [1]

Uvedená klasifikace se vztahuje na konstrukce staveb s místnostmi a prostorami určenými pro pobyt osob. Předpokládá se, že stěny jsou vyzděny z plných pálených cihel na vápennou, vápenocementovou nebo cementovou maltu, z cihel vápenopískových a z kamenů těch druhů hornin, které se běžně používaly jako zdicí materiály (pískovce, opuky a další druhy přírodního kamene s nasákavostí vyšší než 10 % hmotnostních).

Hmotnostní vlhkost se vztahuje především na směsné vzorky zdicí malty a zdicích prvků, které byly ze zdiva vyjmuty z hloubky 100–150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou; v hloubkách zdiva více než 100 mm pod povrchem je již zpravidla potlačen vliv obklopujícího prostředí na povrchové vrstvy konstrukce (procesy kondenzace a vysušování vody, účinky větrem hnaných dešťů).

Při vlhkosti velmi nízké a nízké, tj. do hmotnostní vlhkosti w = 5 %, nedochází k destrukci omítek mrazem. V odborné literatuře bývá někdy uváděna hodnota hranice mezi vlhkostí nízkou a zvýšenou w = 4 %, což je hodnota poměrně přísná. Při vyhodnocování hmotnostní vlhkosti materiálu je vhodné uvést také údaj vyjadřující obsah vlhkosti vzhledem k jeho maximální nasákavosti, tedy stupeň zavlhčení zdiva. Tím se upřesní informace o celkovém vlhkostním poměru.

Stupeň zavlhčení C_w zdiva je poměr hmotnostní vlhkosti zdiva k jeho maximální nasákavosti. Vypočteme jej podle vztahu:

C_w = w_m / N_max [%]

kde: w_m [%] – hmotnostní vlhkost zdiva,
N_max [%] – maximální nasákavost zdiva

Při klasifikaci hmotnostní vlhkosti zdiva je třeba přihlédnout také ke způsobu budoucího využívání přilehlých vnitřních místností, jak uvádí na základě praktických zkušeností M. Balík, kde je pro zvýšené a vysoké hodnoty hmotnostních vlhkostí w [%] uvedena následující tabulka:

Tab. Klasifikace zvýšené a vysoké hmotnostní vlhkosti zdiva w [%] v závislosti na využití vnitřních místností
Klasifikace vlhkosti

Pro použití uvedené tabulky platí následující skutečnosti:

1. Vysoká a velmi vysoká vlhkost způsobuje na zdivu viditelné závady. Proto při vlhkosti zdiva vyšší, než je hraniční hodnota pro vlhkost vysokou, je nutné použití radikální sanační metody.

2. Vlhkost nižší než zvýšená nemusí způsobovat viditelné poruchy. Hodnota zvýšené vlhkosti je hranicí pro použití povrchové sanační metody.

3. Při vlhkosti zdiva v rozmezí hodnot mezi zvýšenou a vysokou vlhkostí je možnost pro rozhodnutí o návrhu povrchové nebo radikální sanační metody.