hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Pasivní domy v ČR dnes a zítra pohledem projektanta

Pasivní dům

Prvním bodem většiny článků o tomto typu budov bývá velmi často definice pasivního domu. Měla by, nejlépe jednoznačně, shrnout to, co pasivní dům je, jak, čím a proč ho definujeme. Přičemž slovo jednoznačně mi připadá v kontextu tohoto článku důležité. Protože jsem si v poslední době čím dál méně jistý, jak pasivní dům správně a výstižně definovat a co od něj do budoucna očekávat, vymezení pojmu pasivní dům na toto místo článku nezařadím. Raději se v dalším textu pokusím o rozbor současné situace. Jsme, zdá se v době, která definici pasivního domu nově hledá, mění, přizpůsobuje ji novým tématům a výzvám, současnému stavu vědění a zkušenostem.

Původní pasivní dům

Dle Dr. W. Feista, jenž přišel s původním konceptem, je pasivní dům budova s tak malou spotřebou energie na vytápění, že v ní není potřeba žádného aktivního otopného systému. Potřebné teplo může být dodáno pouze ohřevem přiváděného čerstvého vzduchu. Tomuto odpovídají 3 známá kritéria pro hodnocení.

Pasivní dům



Tedy:
měrná potřeba tepla na vytápění do 15 kWh/(m2a), nebo topná zátěž do 10 W/m2,
měrná potřeba primární energie do 120 kWh/(m2a),
neprůvzdušnost (hodnota n50) do 0,6 h-1,

Pasivní dům v ČR dnes

Hodnota měrné potřeby tepla na vytápění do 15 kWh/(m2a ) a topné zátěže do 10W/m2 vyčíslená dle PHPP nevznikla náhodou, ale měla svoje fyzikální a tepelně-technické opodstatnění. Odrážela se v ní již zmíněná základní myšlenka, tedy využít k distribuci tepla namísto klasické otopné soustavy, pouze rozvod ohřátého vzduchu. K tomu, aby se to stalo možným, bylo nutné dodržet maximální topnou zátěž. Jen za splnění těchto podmínek se tedy dalo upustit od instalace klasické otopné soustavy.

V našem klimatickém pásmu splnit tuto podmínku v celém otopném období je dosti problematické. Tomu také nahrávají omezená klimatická data, která jsou pro Českou republiku k dispozici. Důsledkem je, že v oblastech ČR se téměř vždy do pasivních domů instaluje další zdroj tepla, který vykrývá tepelnou ztrátu v tom čase, kdy ji není možné pokrýt pouze rozvodem distribuujícím ohřátý vzduch. Další alternativou se v našich podmínkách stalo užívání tzv. dvouzónových větracích jednotek, schopných pracovat i v tzv. cirkulačním režimu (Atrea). Tento typ teplovzdušného vytápění již není závislý na tak striktním dodržování maximální topné zátěže. Dokladem je i to, že se běžně používají pro teplovzdušné vytápění nízkoenergetických domů.

Je tedy zřejmé, že se v našich podmínkách (nutno dodat, že nejen v našich) stala původní hodnota měrné potřeby tepla na vytápění a hodnota topné zátěže v kontextu původní myšlenky a konceptu pasivního domu technicky méně důležitá.

Bylo tedy jen otázkou času, kdy ona původní „nedotknutelná" Feistova hodnota - nepodpořená nutností jí striktně dodržovat - bude vystavena různým tlakům. Stala se hodnotou, s níž šlo „hýbat". Hodnotou otevřenou.

Vyústěním bylo uvedení technické normalizační informace TNI 73 0329 (30) a start dotačního programu Zelená úsporám, ve kterém byl pasivní standard klasifikován dle výše zmíněné TNI. Tento předpis již původní Feistovy hodnoty nerespektoval. Od této doby mají všichni, kteří se problematikou pasivních domů zabývají, k dispozici dvě nestejné metodiky výpočtu, nestejná kritéria a dva různé přístupy k pasivním domům. Na straně jedné, ten původní dle PHI, na straně druhé dle TNI 73 0329(30). A tento poněkud nepřehledný stav trvá.

Aby toho nebylo málo, dalším výrazným současným hybatelem v této věci je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Building Directive - EPBD) schválená v květnu 2010. Definuje povinnosti jednotlivých států, včetně termínů plnění i sankcí. Jejím cílem je, aby budovy postavené od roku 2020 vykazovaly tzv. téměř nulovou spotřebu energií. Tuto směrnici bude nutno zapracovat do našich právních předpisů a norem. Reagovat na ni má např. chystaná revize ČSN 73 0540-2. Tato by měla definovat i tzv. nulové domy a domy blízké nulovému. Tyto by měly v návrhu vycházet z budov ideálně v pasivním standardu, u nichž se navíc bude muset většina spotřebované energie (vytápění, chlazení, příprava teplé vody, pomocná elektrická energie na provoz energetických systémů budovy, elektrická energie na umělé osvětlení a elektrické spotřebiče) zajistit z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika).


Pasivní dům



Nikoli nedůležitě se také jeví pojmy nákladově efektivní nebo nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budov, které tento předpis zavádí. Směrnice stanovuje povinnost členských státu definovat minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov. Tyto minimální požadavky by měly být stanoveny za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy. Nákladově optimální úroveň minimálních požadavků na energetickou náročnost podstatně ovlivní i návrh s téměř nulovou spotřebou energie, čímž do něj vnášíme i ekonomické a další aspekty.

Zde tedy logicky znovu vzniká prostor pro další různé úpravy kritérií, definic a hodnot, které budou mimo jiné odrážet aktuální ekonomickou, společenskou i politickou situaci země.

Z výše uvedeného vyplývá, že namísto ustálení, ujasnění a sjednocení kritérií pasivních domů, můžeme s výhledem do nejbližších let čekat přesný opak. Tedy další změny a úpravy. Je namístě dodat, že pokud má pasivní standard tvořit jakýsi odrazový můstek a mají to být právě pasivní domy, z jejichž konceptu bude vycházet budova s téměř nulovou spotřebou energie, jsou tyto změny na místě.

Pasivní dům v ČR zítra

Na otázku, jak to bude v budoucnu s pasivními domy, jak a podle čeho se budou posuzovat apod., dle mého názoru neexistuje v současné době odpověď.

Nicméně, ať už mají energeticky úsporné budovy jakýkoli název, nebo jsou hodnoceny podle kterékoli metodiky to, pomocí čeho dosahují energetické nenáročnosti, mají naštěstí vždy stejné. V základní koncepci i v detailu využívají ve velké míře osvědčené prvky pasivního domu.

Optimalizovaná obálka budovy bez tepelných mostů, kvalitní izolace a výplně otvorů, vhodná orientace a poloha na pozemku, řízené větrání s rekuperací, vzduchotěsnost, využívání tepelných zisků a obnovitelných zdrojů.

Na tomto místě je vhodné poznamenat, že budovy s téměř nulovou spotřebou energie bude nutné navrhovat jako energeticky úsporné již od první skici a celý návrh tomuto podřídit. Špatnou koncepci a následný nekvalitní návrh nelze kompenzovat nadměrným fotovoltaickým systémem.

Zde je šance a budoucnost pro pasivní domy. Zde se dá uplatnit jejich potenciál.



Více informací naleznete na http://www.asting.cz/


autor: ASTING CZ

 

Pro zákazníky
Rubriky článků