hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplení oken, izolace sklepa a zateplení stropu

Moderní okna, 5. díl - Skleněné výplně a distanční rámečky u oken

1. 11. 2022

Distanční rámeček je profil, který udržuje stejnou vzdálenost mezi jednotlivými tabulemi u izolačních skel. Vyrábí se z různých materiálů. Dříve se používal pro tyto rámečky hliníkový profil, ten však značné vede teplo, a docházelo tak k orosování zasklení po obvodu. Nyní může být hliník používán pouze tam, kde nejsou nároky na tepelné izolace.
Další možností je používání tzv. „teplých rámečků” z nerezové či jiné ušlechtilé oceli. V poslední době se také používají různé plastové distanční rámečky. Ty však musejí být potaženy kovovou fólií, aby nedocházelo k difuzi meziskelního plynu do exteriéru. Únikem plynu by se okamžitě zhoršily vlastnosti zasklení. Pokud například dojde k naředění argonu mezi skly pod hranici koncentrace 40 %, přestává argon účinkovat jako tepelná izolace a okno se chová, jako by v něm žádný argon nebyl.

Proto se obvykle připouští únik pouze 3 % plynu ročně. Tento únik při počátečním plnění argonem na úrovni 95 % znamená, že pod 40 % klesne koncentrace argonu nejdříve po cca 30 letech. Plastové distanční rámečky prožívají postupný vývoj, kdy se ztenčuje použitá kovová fólie, mění se také její tvar, a zlepšují se tím parametry distančních rámečků. V současné době se obvykle používají např. Swisspacer, Superspacer nebo Warm E, ale i další.
Distanční rámeček
Distanční rámeček
 

Technické vlastnosti zasklení

Technické vlastnosti zasklení jsou důležitým parametrem. Přitom je možné zasklení kvantifikovat z různých pohledů, respektive kvantifikovat jeho různé vlastnosti:

Součinitel prostupu tepla U [W/m2.K] dle ČSN EN 673:2011 — tepelněizolační vlastnost výplně stanovená výpočtem nebo dle ČSN EN 674:2011 - zkušební metoda chráněné teplé desky nebo dle ČSN EN 675:2011 metoda měřidla tepelného toku. Tento součinitel charakterizuje tepelněizolační vlastnost zasklení a udává, kolik wattů prochází jednotkou plochy při teplotním spádu 1 kelvin.

Solární faktor g [-] dle ČSN EN 410. Solární faktor udává, kolik tepelného záření projde procentuálně zasklením z exteriéru do interiéru.

Světelná propustnost Lt [%] dle ČSN EN 410. Světelná propustnost udává, kolik procent světelného záření sklem projde z exteriéru do interiéru.

Odrazivost světelného záření Lr [%] dle ČSN EN 410. Odrazivost světelného záření udává, kolik procent světelného záření přicházejícího z exteriéru je při dopadu na plochu zasklení odraženo zpět.


Skleněné výplně

Obvykle se používají do otvorových výplní skleněné výplně, a to nejčastěji:

jednoduché zasklení (pouze pro interiéry). Dříve se používalo ploché sklo o tloušťce 3 mm, dnes je obvyklejší tloušťka 4 mm;

izolační dvojskla. Jde v podstatě o dvě plochá skla slepená k sobě. Distanční rámeček mezi nimi určuje jejich vzdálenost a vymezuje mezi nimi dutinu, která se obvykle pro zlepšení vlastností plní nějakým plynem, nejčastěji argonem případně kryptonem (v CR používán málo);

izolační trojskla. Princip je stejný, pouze jsou k sobě pomocí distančních rámečků slepena tři skla;

izolační skla spoužitím pokovených fólií Heat Mirror. Tato speciální fólie je teplem smrštitelná ve dvou navzájem kolmých směrech, čehož se využívá při výrobě.

Po jejím upnutí mezi distanční rámečky se celé sklo zahřeje. Tím dojde k napnutí fólie tak, že není mezi skly patrná. Na základě typu pokovení má toto zasklení různé vlastnosti, které se dají nastavit podle přání zákazníka. Může se jednat o fólie nepropustné pro UV záření, málo propustné pro světlo (tam, kde má být tmavší interiér), málo propustné pro tepelné záření směrem dovnitř (tam, kde je požadavek na omezení přehřívání) apod. Protože je sklo při výrobě zahříváno, používají se výhradně nerezové distanční rámečky.

Může se jednat i o sklo s více než jednou vnitřní fólií, čímž se některé vlastnosti zlepšují. Výhodou tohoto zasklení je, že zasklení s fóliemi Heat Mirror má hmotnost stejnou jako dvojsklo, přestože má vlastnosti trojskla či skla s ještě větším počtem tabulí; jiné, většinou speciálně navržené. V poslední době se vyvíjejí vakuová skla, kdy jsou dvě skla k sobě slepena ve vzdálenosti několik desetin milimetru a jsou v pravidelných intervalech (100 mm) mezi sebou rozepřená. Mezi skly je vytvořeno vysoké vakuum a okraj je následně zataven, případně se tato skla kombinují s dalšími skly.


Výplň meziskelního prostoru

Prostor mezi skly může být vyplněn různými plyny, přitom tento plyn ovlivňuje vlastnosti dvojskla, trojskla. Obvykle se používá: vzduch (nejhorší vlastnosti, obvykle nejlevnější), argon (lepší tepelněizolační vlastnosti), krypton (lepší tepelněizolační vlastnosti, avšak vyšší cena), xenon (lepší tepelněizolační vlastnosti, avšak výrazně vysoká cena), jiné plyny.

Oproti dřívějšku je nyní na základě nařízení Evropského parlamentu a komise (ES) 842/2006 ve znění prováděcích předpisů o některých fluorovaných skleníkových plynech pro okn obytných domů a ostatní okna zakázáno používání fluoridu sírového (SF6). Tento inertní plyn se s oblibou používal při výrobě zvukově izolačního zasklení. Pokud tedy ještě někteří výrobci izolačních skel tento plyn používají, činí tak v rozporu s platnou zákonnou úpravou.


Zdroj článku: kniha Moderní okna

Moderní okna



Pro zákazníky
Rubriky článků