Ochrana proti zimě a větru - Zateplování fasád v otázkách a odpovědích

Chci provést izolaci vnitřní zdi v dětském pokoji proti chladu.

Vaše otázka je bohužel velmi stručná a nijak nevypovídá o skladbě zdi a jak chcete tepelnou izolaci provést. Domnívám se však, že uvažujete o vnitřním zateplení zdi, pravděpodobně sousedící buď s exteriérem, anebo s nevytápěnými prostory (půda, schodiště...). Velmi důrazně varuji před neodborným zateplováním z vnitřní strany. Může se totiž stát, že začne docházet k povrchové kondenzaci vodní páry, anebo k její kondenzaci uvnitř konstrukce. Obě varianty s sebou nesou mnoho problémů a to jak zdravotních, tak i statických, neboť může dojít k porušení konstrukcí a následné destrukci.

Při dodatečném zateplování z vnitřní strany musí být na vnitřní líc (nebo těsně pod poslední vrstvu) umístěna dokonalá parotěsná fólie. Ta musí bránit pronikání vodní páry do stěny a zároveň musí zabránit i pronikání vodní páry do okolních konstrukcí. To bývá problém, zejména pokud jsou v domě například dřevěné trámové stropy. Pokud vodní pára pronikne do dřevěného trámového stropu, začne docházet k vlhnutí dřeva s následným výskytem dřevokazných hub a ve velmi krátké době může dojít k destrukci stropů. Na obr. 21.


Obr.1 - Řez oknem a ukázka místa pronikání vlhkosti konstrukcí při zateplení z interiéru



I když se podaří zabránit pronikání vodní páry do mezistropního prostoru, není vyhráno. Ke kondenzaci vodní páry může docházet ve styku mezi tepelnou izolací a okolními konstrukcemi, které jsou napojeny na chladné zdivo, tedy u stropu, u podlahy a u kolmých stěn.

Jediným bezpečným způsobem jak provést vnitřní zateplení je zateplit všechny stěny, které sousedí, anebo se dotýkají studené konstrukce. Mám tedy v tomto případě na mysli stěnu, jež chcete zateplovat, strop, podlahu i boční stěny. U stropů je toto nutné provést i ze strany ostatních sousedících místností, popřípadě, pokud se jedná o stěnu rovnoběžnou se stropními trámy, je možné strop i podlahu u stěny přerušit a tepelnou izolaci stěny protáhnout skrz konstrukci stropu do sousedících místností. I zde bych však doporučoval spolupráci s odborníkem na tepelně vlhkostní problematiku.

Obr.2 - Podhled lehkého stropu



Děkuji za zajímavý dotaz, který zasahuje do méně obvyklé problematiky, a sice těsnosti objektu. Ve vašem případě je velmi pravděpodobné, že zvýšené tepelné ztráty, jak sám v dotazu uvádíte, souvisí s větrem. Může se jednat buď o pronikání vzduchu z exteriéru do interiéru, odborně řečeno o infiltraci, lidově řečeno o nadměrné větrání netěsnostmi. Druhým možným důvodem může být provětrávání tepelné izolace, tedy zafoukávání mezi sádrokarton či jiný materiál tvořící vnitřní konstrukci a tepelnou izolaci.


Obr.3 - Termogram lehkého stropu bez vyvolání podtlaku



První případ nastává tam, kde je chybně provedena parotěsná fólie, popřípadě vůbec není a kde není ani vzduchotěsná vrstva, která by se měla dávat nad tepelné izolace. Často jako vzduchotěsná vrstva slouží pojistná hydroizolace. V normě ČSN 73 0540-2 je uvedeno, že všechny spáry mezi konstrukcemi musí být tak těsné, že při měření tam vzniká menší pronikání vzduchu, než je přesnost měření. Prakticky tedy musí být vždy vzduchotěsné. Bohužel stavby, zejména v podkroví a tam kde se jedná o lehkou stavbu tento požadavek nesplňují. Dokumentovat tento někdy až hrůzný stav je možné na obrázcích z podkrovní místnosti jedné novostavby. Na Obr. 2 je fotografie podhledu této místnosti, na obr. 3 je termogram stejného stropu v běžných případech a na obr. 4 pak té samé místnosti, ovšem po vyvolání podtlaku v místnosti, čímž byl simulován ostrý vítr v exteriéru. Myslím, že obrázky není nutné příliš komentovat. Rozdíl mezi obrázkem 3 a 4 je příliš patrný a velikost ztrát tepla těmito netěsnostmi je obrovský a jen velmi těžko vyčíslitelný.


Obr. 4 - Termogram lehkého stropu s vyvoláním podtlaku



Druhý případ, tedy že zafoukává mezi sádrokarton či jinou povrchovou vrstvu a tepelnou izolaci je také poměrně častý, ale podstatně obtížněji prokazovatelný, protože řízené vyvolání pohybu vzduchu uvnitř konstrukce není možné a čekat s měřením na počasí větrné a po nějaké době bezvětrné a zároveň mít srovnatelné okrajové podmínky, tedy nejen teplotu interiéru a exteriéru, ale i obdobný předchozí průběh teplot je nemožné. Na obr. 5 je termogram podkrovní vestavby ve starším domě. Je patrná krovová soustava, okolo které u stropu fouká do interiéru (ozn. č. 1). Zajímavější je však zadní stěna, kde jsou patrné různé nepravidelnosti (označeno č. 2).

Ty jsou dány tím, že právě zde fouká vzduch z exteriéru mezi sádrokarton a tepelnou izolaci. podle míry foukání dochází k různě intenzivnímu ochlazování vnitřního povrchu, což je právě patrné na termogramu. Na tomto obrázku je ještě zajímavé jedno místo, a sice bod na stropě (odkaz 3). Ten je takto tmavý proto, že zde docházelo k infiltraci v místě vytrubkování elektroinstalace pro lustr.


Obr. 5 - Termogram Vestavby podkroví



Na závěr této odpovědi je ještě nutné říci, že norma ČSN 73 0540-2 upravuje maximální povolenou intenzitu výměny vzduchu za konkrétních podmínek.

Zdroj článku: Tepelné izolace v otázkách a odpovědích

Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů. Text článku byl čerpán z publikace Tepelné izolace domů v otázkách - autor Ing. Roman Šubrt.

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ