Manuál dodatečného zateplení budov - 1. díl

23. 5. 2020

Připravili jsme si pro Vás třídílný manuál, který Vám poví, jak na dodatečné zateplení budov s dvouplášťovou odvětrávanou střechou pomocí metody suché aplikace materiálu Climatizer Plus. První díl Vám osvětlí, jaké je stávající řešení střešních plášťů a jak se se dá stav střešního pláště metodou Climatizer Plus optimalizovat.

Stávající řešení střešních plášťů s odvětrávanou mezerou u panelových objektů

Dvouplášťové střechy s větranou vzduchovou mezerou napojenou na vnější prostředí, mají takto zajištěno odvádění vlhkosti, která se do vzduchové mezery dostává difúzí z interiéru. Správná funkce střechy závisí na vhodném rozmístění a velikosti odvětrávacích otvorů, zajišťujících přivádění a odvádění vzduchu z větrací mezery. Nevýhody tohoto střešního pláště u stávajících panelových objektů spočívají zejména:

• V nedostatečně dimenzované tepelné izolaci, která má za následek nejen větší spotřebu tepla na vytápění, ale i přehřívání podstřešních bytů v letních měsících.
• Ve špatné funkci odvětrávání - malé nebo ucpané atikové odvětrávací otvory.
• Špatná parotěsnost spodních konstrukcí s nedostatečnou izolací způsobuje velké množství vodního kondenzátu.
• Ve vrchních pláštích, které jsou obvykle tvořeny asfaltovými pásy v mnoha vrstvách, se udržuje skrytá vlhkost, způsobující opakované poruchy hydroizolační funkce pláště.

Jsou opravitelné u starších objektů klasickou cestou pouze za cenu demontáže horního pláště nebo změnou celé konstrukční koncepce.

Optimalizace stavu střešního pláště za použití suché aplikace materiálu CLIMATIZER PLUS

Řešení výše uvedených problémů je u tohoto typu střech často proveditelné metodou doplnění izolace do stávajícího prostoru střechy. Aby takto mohlo dojít k nápravě problému s nedostatečnou tepelnou izolací je třeba v celé konstrukci střešního pláště předem prověřit a zhodnotit následující parametry:

Do střešního pláště ve vhodně vytipovaných místech provést sondy a prověřit průchodnost a stav vzduchové mezery s původní vrstvou izolace.

Zhodnotit funkčnost a stav hydroizolační vrstvy a vyhodnotit zda současně s doplněním izolace tepelné není třeba provést rovněž kompletní opravu hydroizolace, tak aby bylo zamezeno případnému zatečení do střechy a nově aplikované izolace.

Provést výpočet plochy zatepleného střešního pláště s čistrou plochou odvětrávacích otvorů. Optimální poměr by měl odpovídat 1 m2 odvětrávacích otvorů : 100 – 300 m2 izolované plochy.

Dle stávající konkrétní skladby střešního pláště provést tepelně technický výpočet, který zhodnotí nově dosažený stav rovněž z hlediska případného vzniku kondenzace uvnitř vzduchové mezery.

Zhodnotit z hlediska statiky, jak provést vstupní otvory do střechy zejména v případech vytváření vlezných otvorů s rozměry cca 60 x 60 cm (netýká se vyvrtávaných maloprůměrových otvorů)

Vyhodnotit dle dimenze vzduchové mezery po aplikaci izolace, zda je možné použít aktivní odvětrávací hlavice pro odvod vzduchu z větší plochy, nebo zvolit vyšší počet vhodně umístěných odvětrávacích komínků v kombinaci se stávajícími atikovými otvory. Možné je rovněž oba způsoby kombinovat.

Je třeba také zajistit správné rozmístění nových odvětrávacích otvorů nebo aktivních hlavic tak, aby byl celý prostor rovnoměrně odvětrán.
Schéma rovnoměrného odvětrání střešního prostoru

Schéma rovnoměrného odvětrání střešního prostoru

Při dodatečném zateplování menších pultových střech často postačuje zvětšit a vyčistit původní atikové větrací otvory, pokud jsou vhodně rozmístěny.
Schéma rovnoměrného odvětrání střešního prostoru s odvětrávacími komínky

Schéma rovnoměrného odvětrání střešního prostoru s odvětrávacími komínky

Naopak při dodatečném zateplování velkých plochých motýlkových střech s úžlabím je nutné vyčistit původní atikové větrací otvory a zároveň doplnit odvětrání o nové, vhodně rozmístěné odvětrávací hlavice.

Zdroj článku: Ciur