hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Zateplovací systém - Provádění omítky a obkladů

13. 5. 2013

Povrchová úprava vytváří vnější vrstvu systému. Má architektonicky ztvárnit obvodový plášť a zajistit ochranu systému před povětrnostními vlivy. Spolu s výztužnou vrstvou tvoří vnější souvrství.

Klimatické podmínky při provádění

Požadavky na klimatické podmínky jsou obdobné jako požadavky na klimatické podmínky při realizaci výztužné vrstvy. Omítky vyžadují, aby určené plochy byly omítány průběžně. V žádném případě by změny klimatických podmínek neměly způsobit vynucené přerušení, které by zavinilo znehodnocení konečného vzhledu. U omítek je třeba pamatovat na skutečnost, že dobu jejich zpracovatelnosti a délku technologických přestávek prodlužuje zvýšená vlhkost vzduchu a snížená teplota. Naopak snížená vlhkost vzduchu, zvýšená teplota a vítr celkovou dobu zpracovatelnosti a délku technologických přestávek zkracují.

Pro přechodná roční období, kdy vzniká nebezpečí nízkých teplot, dodávají výrobci speciální omítkoviny. Ty je možné v těchto obdobích použít při respektování předpisů výrobce, jež jsou odlišné od předpisů pro běžné omítkoviny

Zásady provádění

U povrchové úpravy přibývají navíc - ve srovnání s ostatními vrstvami - požadavky na vzhlednost konečného provedení.

Provádění omítek

Plocha k nanášení musí být ukončena v dostatečném časovém předstihu podle předpisu výrobce. Kovové prvky musí být upraveny proti korozi. Prostupující a navazující prvky, případně části staveb, musí být až na výjimky těsněny (obr. 1,2).

Při omítání je třeba chránit navazující stavební konstrukce před znečištěním.

Stejnoměrné strukturování omítek je podmíněno dostatečným prostorem pro tuto činnost. Obvykle se požaduje taková vzdálenost lešení od objektu, aby okraje podlážek byly nejméně 200mm od prováděné omítky.

Připravená plocha se většinou opatří penetrační mezivrstvou, předepsanou výrobcem pro zvolený druh povrchové úpravy. Tato mezivrstva se nejčastěji nanáší válečkem. U omítky, jejíž strukturování s sebou nese nebezpečí proškrábnutí omítkové vrstvy až na výztužnou vrstvu, se používá penetrační mezi vrstva v odpovídajícím barevném tónu, jaký má budoucí omítka. 

https://data.krytinystrechy.cz/100183/www/www.krytiny-strechy.cz/downloads/obrazky%20v%20clancich/ostravske_vystavy.jpg
Po zaschnutí penetrační mezivrstvy se na ni v případě potřeby nalepí krycí pásky. Ty slouží k dosažení ostrého a rovného ukončení plochy omítky nebo rozhraní v ploše omítky.

K vlastnímu nanášení omítkovin - případně k natírání - je třeba zajistit odpovídající počet pracovníků. Ten je dán velikostí plochy, kterou je nutno omítnout bez přestávek. Nanášet omítkovinu se doporučuje v pracovním záběru přibližně 2 m2 na jednoho pracovníka. Při každém dalším pracovním záběru se musi omítkovina napojit ještě v čerstvém stavu. 


Omítkoviny se nanášejí směrem shora dolů. Možné je i strojní nanášení, nejčastěji se však nanášejí ručně, hladítky z nerezové oceli. Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kamemva. Nanesem postatně jiné tloušťky než vymezuje maximální velikost zrna způsobuje při strukturování vzhledové vady. Ryhovat musí všichni pracovníci jednotně. Při nanášení omítkoviny a při strukturování nelze čistit používaná hladítka od přebytečného množství omítkoviny vodou, možné je jenom stírání

Omítky se mohou natírat. Tím se dosáhne předepsané barevné působení a zlepší se odolnost systému proti povětrnosti. Nátěr musí být jako součást systému určen výrobcem. Natírají se  zejména minerální omítky. Nátěrová hmota se obvykle nanáší válečkem. Dodržují se zakladní pravidla - použití polstrovaného válečku nanášení křížovým způsobem a napojení ploch pracovního záběru v čerstvém stavu

Provádění obkladů

Keramický obklad výrazně přitěžuje zateplovací systém. Je tedy zvlášť důležité řešit stabilitu sy,temu ve statické části projektové dokumentace. Obklad zvyšuje také riziko kondenzace vodních par a zhoršuje celoroční bilanci vlhkosti. Kondenzace vodních par a celoroční bilance vlhkosti se posuzují v tepelně technické části projektové dokumentace.

Kontaktní zateplovací systémy s keramickým obkladem jsou vždy připevňovány lepením tepelné izolace a hmoždinkamí pres výztužnou vrstvu. Podíl přilepené plochy je min. 40 % z plochy desky tepelné izolace. Výhodné je celoplošné lepení, které zároveň snižuje riziko kondenzace vodních par. Druh a počet hmoždinek určuje projektová dokumentace.

Obklady se kladou podle předem připraveného kladečského plánu, který je zpracován na základě rozměrů obkladových prvků a požadovaných dilatačních spár. Linie parapetů a ostem slouží jako výchozí linie pro rozdělení plochy k obkládání. Další důležité linie podle kladečského plánu se v ploše fasády vyznačí značkovací
šňůrou.

V některých případech, například při použití stěrkové hmoty na bázi cementu, se výztužná vrstva natírá penetračním nátěrem.

Imitace obkladů

Imitace obkladů je vyrobena z hmoty poodobné disperzní omítko vině. Rozměry odpovídají rozměrům kyeramických pasku. Jednotlivé obkladové prvky se pokládají do lepicí hmoty natažené zubovým hladítkem na zatvrdlou výztužnou vrstvu. Lepicí hmota se natáhne v prostoru mezi vyznačenými liniemi, vždy však pouze v tak velké ploše, aby mohla být bezprostředně obložena. Obkladové prvky se vtlačí, při mírném pohybu do stran, do nanesené lepicí hmoty. Musí v ní být uloženy celoplošně bez vzniku dutých prostor. Pokud jsou použity rohové obkladové prvky, osazují se v řadě jako první. Hned po nalepení obkladových prvků se vlhkým plochým štětcem roztáhne lepicí hmota ve spáře mezi nimi. Popsaným způsobem se vytvoří zapuštěná spára, která zvýrazňuje prostorové členění povrchu. Je také možné spáry vyplnit úplně. V takovém případě se použije spárovací hmota, jež se nanáší spárovačkou z hladítka do spáry. Po nanesení se hmota spárovačkou mírným tlakem uhladí. Znečištěná místa se po krátkém zaschnutí očistí kartáčem

Keramické obklady

Při lepení keramických obkladů se postupuje podobně jako v případě lepení jejich imitací. Rozdíl je v tom, že lepicí hmota se nanáší i na obkladový prvek a spára se vždy vyplní spárovací hmotou až do úrovně líce obkladu. Keramické obklady vyžadují dodržení výrobcem předepsaného rastru vodorovných a svislých dilatačních spár v ploše. Dilatační spára je nutná také v oblasti nároží. Použití keramických obkladů ve větších výškách je vždy spojeno s rizikem, zvláště u fasád silně namáhaných deštěm.

U keramického obkladu jsou obkladové prvky obvykle relativně málo propustné pro vodní páru. Z těchto důvodů musí být zajištěna možnost odvádění vodních par spárami

Kontrola provádění, nejčastější chyby a jejich důsledky

Mezi nejčastější chyby a nedostatky při provádění povrchových úprav patří:
• chybějící nátěr kovových prvků na fasádě,
• chybějící penetrační nátěr pod konečnou povrchovou úpravu,

• vynechání povrchových úprav omítkovinou na hůře přístupných místech,
• chybějící dilatační spáry u keramických obkladů,
• chybějící nanesení lepicí hmoty na jednom z lepených povrchů u keramickýchobkladů,
• provádění povrchových úprav při nevhodných klimatických podmínkách,
• nedodržování jednotné struktury omítky.

U povrchových úprav je žádoucí kontrola technologických kroků, které s uvedenými chybami souvisejí

Chybějící nátěr kovových prvků na fasádě

Pokud nejsou kovové prvky na fasádě vhodným způsobem chráněny proti korozi, dochází k znečištění nové povrchové úpravy korozními zplodinami (obr. 4). Životnost ochrany proti korozi nátěrem je ve srovnání s životností kontaktního zateplovacího systému několikanásobně nižší. Proto je vhodné zvážit možnou výměnu kovových prvků na fasádě za prvky plastové, nerezové nebo za kovové s podstatně trvanlivější povrchovou úpravou, než je nátěr

Chybějící penetrační nátěr pod konečnou povrchovou úpravu

Chybějící penetrační nátěr pod omítkou může zapřičinit snížení přídržnosti mezi omítkou a výztužnou vrstvou obzvlášť tehdy, když časový interval mezi zhotovením výztužné a omítkové vrstvy je dlouhý.

Je-li výztužná vrstva na bázi cementu, pak chybějící penetrační mezi vrstva může být příčinou vzniku výkvětů ve spárách obkladů.

Pokud se pod rýhovanou omítkou nevytvoří penetrační mezivrstva v odpovídajícím odstínu, hrozí nebezpečí viditelnosti jinak zbarvené výztužné vrstvy.

Vynechání povrchových úprav omítkou na hůře přístupných místech

Vynechání povrchové úpravy omítkou na hůře přístupných místech - například oblasti ukončení tepelné izolace u atiky - způsobuje pronikání vody do systemu. Tím může dojít k oddělení povrchové úpravy od výztužné vrstvy. Například dlouhodobé napadání rozhraní mezi disperzní omítkou a výztužnou vrstvou na bázi cementu vodou je příčinou vyboulení omítky. Vyboulem způsobuje vetsi botnam omítky ve srovnání s výztužnou vrstvou (obr. 58).

Chybějící dilatační spáry u keramického obkladu

Neprovedením dilatačních spár vznikají buď trhliny ve spárách, nebo i v obkladových prvcích.znehodnocení konečného vzhledu.

Chybějící nanesení lepicí hmoty na jednom z lepených povrchů u keramických obkladů

Nanesení lepicí hmoty pouze na jeden povrch - tj. pouze na obkladový prvek nebo pouze na výztužnou vrstvu - způsobuje snížení přídržnosti obkladu až o 50 %.

Provádění povrchových úprav při nevhodných klimatických podmínkách

Důsledky provádění povrchových úprav při nevhodných klimatických podmínkách jsou obdobné jako u výztužné vrstvy. Navíc vzniká nebezpečí znehodnocení konečného vzhledu

Nedodržování jednotné struktury omítky

Nedostatky, jako je rýhování ve špatných směrech, nanášení jiné tloušťky než je předepsáno, přílišné ředění omítkovin, nedodržování technologických přestávek, vede k nepřijatelnému vzhledu.


Zateplování v praxi, vydavatelství Grada, autoři: Jiří Šála, Milan Machatka
Grada, Zateplování v praxi





Pro zákazníky
Rubriky článků