Paneláky stojí v ČR přes půl století, rostly hlavně od 70. let

23. 11. 2011

První pokusy s panelovými domy se datují už do 40. let, za skutečného předchůdce všech dalších paneláků je ale považován dům, který vyrostl v roce 1953 v Praze - Ďáblicích. Nájemníci v něm ale začali bydlet až o dva roky později, i kvůli prvotním obavám statiků o bezpečnost budovy.

Zpočátku byly panelové domy stavěny v "lidském měřítku", důkazem může být kromě ďáblického domu například jedno z prvních panelových sídlišť Na Zelené lišce na pražské Pankráci (1954 až 1955) nebo obytné bloky pocházející ze stejné doby, které stojí ve Zlíně či Ostrově na Karlovarsku.

Panelová výstavba přinesla v socialistickém Československu poměrně rychlé řešení bytové krize, ovšem za cenu často nízké kvality domů, ale i rezignace na jakékoli urbanistické řešení, a to zejména v posledních dekádách. Paneláky například zaplavily i historická centra některých měst, k odstrašujícím příkladům patří středočeský Benešov.

Do roku 1990 se v ČR postavilo přibližně 62.500 panelových domů. Více než polovina z nich vznikla v 70. letech, jen mezi lety 1971 a 1980 se postavilo na 33.000 paneláků. V panelových domech je téměř 1,2 milionu bytů, což je více než čtvrtina všech bytů (včetně těch v rodinných domech) v ČR.

Za největší české sídliště je považováno pražské Jižní Město, které vyrostlo právě v době rozmachu paneláků v 70. a 80. letech. Dnes na něm žije přibližně 83.000 lidí, tedy více, než mají některá krajská města (Zlín, Jihlava nebo Karlovy Vary). Podle odhadů žije v panelových domech přibližně třetina obyvatel ČR.

V posledních 20 letech se panelové domy dočkaly masivních investic do oprav, které mimo jiné prodloužily jejich životnost. Ta původní se liší podle typu konstrukce, neměla ale přesáhnout 40 let, rekonstrukce ji ale nejméně zdvojnásobují. Na druhou stranu ale vesměs chybí ucelenější dohled na vnější vzhled opravených paneláků, a tak se některé domy z uniformní šedivosti převlékají do divokých barevných kombinací.

Vzhledem k rozšíření panelových domů, které díky nižší ceně i dostupnému občanskému vybavení často fungují například jako startovací bydlení pro mladé rodiny, se jich dosud v ČR zbouralo jen minimum. Hovoří se o jednom domě v Sokolově, který vzal zasvé kvůli rozšíření chemičky, a pak o známém "vybydleném" paneláku v Chanově, který mostecká radnice nechala zbourat v roce 2002.

Mnoho panelových domů naproti tomu po roce 1989 zbourali na území někdejší Německé demokratické republiky. Po odchodu značné části někdejších východních Němců na Západ tam totiž zely stovky tisíc bytů prázdnotou. Odhaduje se, že dosud zmizely v Německu panelové domy s více než 300.000 byty.

autor: ČTK