Škodliviny v ovzduší mohou pohlcovat i speciální dlažební kostky

16. 11. 2011

Proti škodlivému smogu lze bojovat dlažebními kostkami. A není třeba je házet po domnělých vinících, stačí když budou obsahovat speciální minerál oxid titaničitý, který má podle vědců schopnost škodlivé látky z ovzduší odbourávat. Látku je možné přimíchávat i do cementu, barev na zeď a dalších stavebních materiálů. Švýcarští vědci vyvíjejí i textilní vlákna s obdobnými vlastnostmi, informoval švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

Oxid titaničitý se v přírodě vyskytuje v minerálech. Vyrábí se však i uměle a je známý pod označením titanová běloba, který má široké použití například jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství nebo účinná složka opalovacích krémů. Další praktické využití se nabízí ve stavebnictví.

Právě smogové situace jako je ta nynější v České republice vedou ve městech k povážlivému zvýšení koncentrace oxidů dusíku a dalších látek, které mohou uškodit lidskému zdraví. Zvláštní formu oxidu titaničitého přitom je možné využít pro chemický proces, který vědci nazývají fotokatalýza a který umožňuje odbourávání jedů, jako jsou oxidy dusíku nebo formaldehyd. Oxid titaničitý tu funguje jako katalyzátor poháněný slunečním zářením nebo umělými ultrafialovými paprsky.

Aktivovaný oxid titaničitý vytváří z kyslíku a vlhkosti v ovzduší látky, které mohou reagovat se škodlivinami, z nichž tak vytváří neškodné substance, vysvětlují vědci.

Protože oxid titaničitý se na takové reakci podílí jen jako katalyzátor, nespotřebovává se a čistící efekt může být v zásadě trvalý. Jedinou nevýhodou je, že se na povrchu materiálu s obsahem oxidu titaničitého vytváří neprůsvitný povlak a je třeba ho omývat.

Na japonských chodnících se dlažební kostky čistící vzduch pokládají už přes deset let. V Evropě začal před pěti lety prodávat cement s obsahem oxidu titaničitého italský výrobce Italcementi.

Firma tvrdí, že kdyby ve velkoměstech jako Milán bylo tímto materiálem opatřeno jen 15 procent volných ploch, snížila by se míra znečištění ovzduší o polovinu.

Odborníci z Italcementi na zkoušku postavili malé modelové domky z nového cementu a umístili je do roury z plexiskla. Tou přiváděli oxidy dusíku. Když nad prostorem zapojili ultrafialovou lampu, zamoření oxidy dusíku výrazně kleslo.

Laboratorní experiment údajně potvrzují i testy v reálných podmínkách. V severoitalském městě Bergamo, v němž se nachází sídlo Italcementi, firma položila betonovou dlažbu reagující na světlo na úseku dlouhém 1,5 kilometru. Podobné pokusné plochy se nacházejí v německém Erfurtu nebo v nizozemském městě Hengelo. Vědci z tamní Eindhovenské technické univerzity zjistili, že ve výšce jeden až 1,5 metru nad takovým povrchem koncentrace oxidů dusíku klesly o 25 až 45 procent.

Vědci z Německa, Francie, Belgie, Itálie a Řecka v září zahájili pokus v bruselském tunelu Leopolda II., jímž denně projede na 25.000 aut. Sto metrů dlouhý úsek byl omítnut cementem s oxidem titaničitým a opatřen ultrafialovými lampami. Nitrát, který se vytvořil, ulpěl na povrchu. Zdi je proto třeba omývat, aby čistící účinek zůstal trvalý. Naměřená data mají být vyhodnocena na jaře.

Vědecká skupina kolem Thomase Grauleho a Giuseppe Fortunata z ústavu pro výzkum materiálů ve švýcarském Sankt Gallenu mezitím pracují na vývoji umělých vláken, do nichž vkládají nanočástice z oxidu titaničitého. První fotokatalytické textilie budou brzy součástí našich šatníků, věří Graule.

Nový materiál by mohl být užitečný také při výrobě záclon, polstrovaného nábytku nebo koberců, v nichž už by se neukládal zápach z cigaretového kouře nebo kuchyňských výparů.

autor: ČTK