Program Zelená úsporám nyní disponuje 19,6 miliardy korun

16. 2. 2011

V programu ministerstva životního prostředí Zelená úsporám je nyní 19,6 miliardy korun a ministr Tomáš Chalupa ho nemíní zrušit. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci v reakci na stížnosti žadatelů, kteří nemohou své žádosti o dotace na zateplení či výměnu kotlů podat, protože program byl na podzim pozastaven. Chalupa dnes zopakoval, že nechce celý dotační program uzavřít, chce pouze, aby byly nejprve zpracovány všechny loni přijaté žádosti.

"Naším cílem není zbořit program, ale co nejrychleji uspokojit žadatele," uvedl Chalupa, Dodal, že hledá cestu co nejspravedlivějšího rozdělení peněz. Nyní zbývá dořešit financování 40.000 žádostí, které nebyly schváleny. Ministerstvo podle ministra k 8. únoru evidovalo celkem 77.356 žádostí, z nichž schváleno bylo 37.482.

"Naší ambicí je co nejrychleji rozhodnout o tom, jakým způsobem uspokojit všechny žádosti, které splní podmínky," uvedl Chalupa minulý týden ve sněmovně. Naznačil tehdy, že asi nebude možné všechny požadované částky proplatit v plné výši. Nechtěl ale říci, o kolik jsou požadavky vyšší než 19,656 miliardy korun, které jsou na dotace určeny. Další peníze chce ministr získat z prodeje dalšího balíku emisních jednotek.Chalupův předchůdce Pavel Drobil (ODS) v prosinci uváděl, že ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP) chybí v porovnání s požadavky žadatelů až pět miliard korun na zaplacení všech žádostí. Podle informací serveru Aktuálně.cz prý bude chybět sedm až osm miliard korun.

Program Zelená úsporám byl zahájen v dubnu 2009 a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podpora se poskytuje formou nenárokové dotace. Ministerstvo příjem žádostí o dotaci pozastavilo loni v říjnu. Původně plánovalo, že tato přestávka potrvá do konce ledna.Peníze na program Zelená úsporám získává Česko prodejem emisních jednotek. Ty jsou fakticky rozdílem závazku Česka ke kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů a jejich reálného poklesu oproti roku 1990. Své přebytky mohou státy prodávat jiným zemím, které limity neplní. Jedna emisní jednotka představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého v období 2008 až 2012.

autor: ČTK