Navzdory loňskému poklesu spotřeby zůstává polystyren klíčovým materiálem budoucí výstavby

Mezi lety 2011 a 2021 se spotřeba pěnového polystyrenu držela stabilně nad hranicí 60 000 tun ročně. V posledních třech letech ovšem zaznamenáváme sestupný trend. Loni došlo k poklesu o 5 %, spotřeba tak činila 47 880 tun. Hlavní příčinou poklesu byl souběh ekonomických a politických faktorů, které paralyzovaly stavební sektor a s ním i trh se zateplovacími materiály.

Jednalo se především o celospolečenskou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině, prudký nárůst cen energií, vysokou inflaci a úrokové sazby, ale také pokles reálných mezd, kvůli kterému byly domácnosti k větším investicím zdrženlivé. K nejistotě na trhu přispěly i komplikace spojené s digitalizací stavebního řízení, které značně zpomalilo schvalovací procesy. V souvislosti se zateplovacími materiály nelze opomenout ani dočasnou změnu dotační politiky ve prospěch fotovoltaiky a tepelných čerpadel.

„Zateplení je především investice do budoucna. I v případě, že zájemci využijí dotačních programů jako NZÚ, se jedná bezpochyby o vyšší jednorázový výdaj. Návratnost investice do zateplení se aktuálně pohybuje v řádu jednotek let, což z něj dělá jeden z vůbec nejzajímavějších investičních produktů na trhu. Je ovšem pochopitelné, že v době ekonomické nejistoty lidé přirozeně vyčkávají s realizací projektů, které obnáší větší finanční výdaje. To se nakonec odrazilo i v loňské spotřebě pěnového polystyrenu,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců pěnového polystyrenu. 

I přes současný pokles trhu jsou dlouhodobé vyhlídky pro izolační materiál příznivé, a to hned ze dvou důvodů: 

Cirkulární ekonomika

Poptávku po tepelné izolaci z pěnového polystyrenu by v příštích letech měly podpořit nejen ekonomické faktory, ale také rostoucí důraz na ekologičnost používaných materiálů. Pěnový polystyren je z 98 % tvořen vzduchem, oproti minerální vatě má 3x nižší uhlíkovou stopu a je jediným izolačním materiálem, který lze 100 % zrecyklovat. Díky tomu je ideálním řešením nejen pro novostavby, ale i pro renovaci bytového fondu, která je pro naplnění klimatických i ekonomických cílů pro Českou republiku klíčová. 

Obnova bytového fondu

Tři čtvrtiny bytových a 56 % rodinných domů českého bytového fondu bylo postaveny před rokem 1980. Navíc, 60 % bytových a 75 % rodinných domů z té doby nejsou vůbec či jen částečně zateplené. “Sledujeme i nárůst tloušťky používaných izolačních vrstev – například u fasád se od roku 2015 zvýšila v průměru z 115 mm na 160 mm v loňském roce. To znamená, že se v praxi využije více materiálu,” upřesňuje Zemene. 

Ekonomické indikátory naznačují zlepšení. “Sledujeme klesající inflaci, navíc s růstem mezd o 2–3 % ročně se dá očekávat i mírný hospodářský růst a návrat důvěry a ochoty domácností investovat do energeticky úsporných opatření. V prvním kvartálu letošního roku jsme sledovali vyšší poptávku, stejně tak došlo i k mírnému navýšení cen materiálu. V letošním roce očekáváme nárůst spotřeby okolo 5 %, k významnějšímu růstu trhu by pak mělo dojít zejména v následujících letech,” uzavírá Zemene.