Aktuality

Zelené střechy, 3. díl: Tepelná izolace zelených střech

15. 5. 2025

Tepelná izolace hraje klíčovou roli ve skladbě zelených střech, kde musí splňovat přísné požadavky na pevnost, tepelněizolační vlastnosti a odolnost vůči zatížení. V článku se dozvíte, jaké typy materiálů lze použít, od pěnového polystyrenu přes polyuretanové izolace až po extrudovaný polystyren či pěnové sklo. Důležitým aspektem je i ochrana proti deformacím způsobeným teplotními změnami nebo bodovým zatížením.

Tepelná izolace

Tepelnou izolaci souvrství střešního pláště zelených střech mohou tvořit jen takové tepelně izolační materiály, které mají potřebné technické parametry – zejména pevnost v tlaku a malou stlačitelnost. Z hlediska tepelně technických požadavků má však významnou roli i faktor difúzního odporu μ a součinitel tepelné vodivosti λ tepelně izolačního materiálu. V zásadě je možné použít tyto základní druhy tepelných izolací:

• pěnový polystyren EPS, a to v několika typech podle pevnosti v tlaku v kPa při 10% stlačení (EPS 100, EPS 150 či nejpevnější EPS 200),

• pěnový polyuretan PUR nebo PIR, který má vynikající hodnoty součinitele tepelné vodivosti, umožňuje tedy významně snížit stavební výšku souvrství střešního pláště pod vegetačním souvrstvím.

Pevnost v tlaku pěnového polyuretanu PIR se u některých výrobků blíží hodnotám pěnového polystyrenu EPS 150. Výrobky z tvrdé polyuretanové pěny PUR se vyrábí průmyslovým způsobem vysokotlakým směšováním izokyanátu a polyolu s různými přísadami. Tepelná izolace PIR je pěnový polyizokyanurát s vyšším podílem izokyanátu ve směsi izokyanát a polyol. Tento výrobek má oproti klasickému pěnovému polyuretanu PUR lepší vlastnosti, zejména větší odolnost proti ohni, lepší tepelně izolační vlastnosti, vyšší rozměrovou stabilitu a vyšší pevnost v tlaku.

Polointenzivní zelená střecha, tl. vegetační vrstvy 80–200 mm

• extrudovaný polystyren XPS, který lze použít u střech s opačným pořadím vrstev a DUO střech.

Jeho trvalá tepelná odolnost bývá však jen +70 °C (při vyšší teplotě dochází k nevratné deformaci desek XPS). Při použití nevhodné separační geotextilie tmavé barvy položené na této tepelné izolaci hrozí v létě na rozpracované střeše riziko přehřátí desek z XPS a jejich následné tvarové deformace (zkroucení). Proto se zpravidla doporučuje použití separační geotextilie světlé barvy. Vhodnost a způsob zabudování extrudovaného polystyrenu XPS do souvrství střešního pláště zelené střechy by měl zejména s ohledem na jeho dlouhodobou trvanlivost a potřebnou odolnost proti prorůstání kořenů rostlin prokazatelně potvrdit jeho výrobce. Pro obrácené střechy a DUO střechy je nutné neprodlené přitížení vegetačním souvrstvím zajišťujícím stabilitu celého střešního pláště proti sání větru a proti rozplavání volně položené tepelné izolace při přívalovém dešti.

• pěnové sklo, které se používá jen v tzv. kompaktní skladbě ploché střechy. Při pokládce do horkého asfaltu nebo speciálních asfaltových lepidel za studena včetně celoplošně slepených spár vytvoří zároveň i skutečně parotěsnou vrstvu. Kompaktní skladby s tepelnou izolací z pěnového skla vynikají vyšší hydroizolační bezpečností (v závislosti na použitých asfaltových pásech) a trvanlivostí, zároveň mají vysokou pevnost v tlaku.

• tuhé desky z minerální vlny lze použít v mimořádných případech u střech s vhodnou skladbou celoplošně působícího vegetačního souvrství zelené střechy s extenzivní zelení.

UPOZORNĚNÍ: Ve vegetačním souvrství plochých střech se dnes běžně používají tzv. nopové (profilované) fólie (obvykle vyráběné z vysokohustotního polyetylenu HDPE nebo HIPS), které zpravidla tvoří hydroakumulační a drenážní vrstvu, v případě produktů s nakašírovanou textilií tvoří současně také filtrační nebo i separační vrstvu. Dosedací plocha nopů těchto tuzemských i zahraničních nopových fólií však někdy nepřesahuje 10 % jejich celkové plochy. Ve svých důsledcích to však znamená poměrně velké bodové zatížení hydroizolace a zejména tepelné izolace střešního pláště. Při překročení přípustných hodnot možného trvalého zatížení tepelné izolace proto může dojít k zatlačování nopů přes hydroizolační vrstvu do tepelné izolace a k následnému poškození hydroizolace. Zároveň se tím výrazně sníží drenážní schopnost zatlačené nopové fólie.

Například při extenzivní zelené střeše s tloušťkou vegetačního substrátu 100 mm může být plošná hmotnost celého vodou nasyceného vegetačního souvrství cca 150 kg∙m–2 a s připočtením hmotnosti sněhu v zimě např. 70 kg∙m–2 dosahuje celková hmotnost souvrství ležícího na nopové fólii hodnoty 220 kg∙m–2. V úrovni nopů je však jejich malou kontaktní dosedací plochou přenášen na hydroizolaci tlak odpovídající hodnotě až 2 200 kg∙m–2. Z tohoto důvodu je nutné zvolit vhodnou nopovou fólii s maximální dosedací plochou nopů a navrhnout odpovídající druh tepelné izolace střechy (např. pevnější typ pěnového polystyrenu EPS 150 nebo EPS 200) či zajistit roznesení zatížení od nopů nopové fólie vhodným způsobem.



To způsobilo nadměrné zahřívání a deformaci tepelné izolace z polystyrenu, která se promítla i do deformace prostupujících prvků.


Navazuje-li zelená střecha na terasy, chodníky nebo parkoviště, má na výběr vhodné tepelné izolace (někdy i vodotěsné izolace) výrazný vliv nejen zatížení předepsané pro tyto pochozí nebo pojížděné plochy, ale i vlastní provedení těchto ploch. Například v případě teras působí dlažba na podložkách (terčích) vůči hydroizolaci a tepelné izolaci velkým zatížením v soustředěném tlaku a zároveň umožňuje přístup UV záření mezerami mezi dlaždicemi k někdy nechráněné hydroizolaci klasické jednoplášťové střechy. Proto musí být použita jak vhodná hydroizolace, tak tepelná izolace. Je třeba posoudit soustředěné zatížení přenášené z terasy přes terč na tepelnou izolaci a podle tohoto volit velikost terče (roznášecí plochy), druh a pevnost tepelné izolace či další úpravy.



Zdroj článku:

Zelené střechy Autorka: Jitka Dostálová Vydavatel: Grada