Zelené střechy, 1. díl: Rozdělení zelených střech podle funkce

30. 1. 2025

Zelené střechy představují moderní přístup k využití střešních ploch, který spojuje estetiku, ekologii a funkčnost. Nabízejí nejen efektivní zadržování dešťové vody, ale také podporují biodiverzitu, snižují energetickou náročnost budov a umožňují i pěstování rostlin. Jaké možnosti nám nabízejí a na co si dát při jejich realizaci pozor?

Retenční zelené střechy

Retenční zelené střechy jsou určené převážně k zadržování maximálního množstvísrážkové vody a zpomalení odtoku do kanalizace. Při snaze dosáhnout maximální hydroakumulační schopnosti vegetačního souvrství je nutné si uvědomit, že velká retenční schopnost může být pro rostliny extenzivní zelené střechy hodně problematická až zničující. Suchomilná vegetace složená převážně ze sukulentů se výborně vyrovnává s nedostatkem a nepravidelným přísunem vláhy, skvěle snáší sucho, ale nesnáší nadměrné vlhko, a to především během zimy, tedy v období vegetačního klidu, když rostliny nerostou, a přebytečnou vodu nedokážou zpracovat. Správně provedené extenzivní vegetační souvrství zůstává během zimy sice stále vlhké, ale zároveň je dostatečně porézní. Ponechává si pouze tolik vláhy, aby kořeny rostlin neuhnívaly.

Mokřadní střecha s kořenovou čistírnou

U retenčního vegetačního souvrství je tato důležitá vlastnost často opomíjena. Dalším problémem retenční zelené střechy s extenzivní vegetací může být mokré léto. Zvýšená vlhkost podporuje růst náletových plevelů, které se postupem času dostanou na jakoukoli střechu. Ty by za normálních podmínek v tenké vrstvě substrátu, která může čas od času zcela vyschnout, běžně nepřežily. Hydroakumulační vrstva však naopak může růst a množení plevelů podpořit v takové míře, že původní suchomilnou vegetaci během jedné sezóny téměř vytlačí. Vyšší retence vody u extenzivní zelené střechy je tedy spojená s rizikem zaplevelení a zvýšenými nároky na údržbu při častějším odstraňování plevele. V případě zanedbání údržby může suchý plevel znamenat vyšší riziko šíření požáru. Vhodným řešením retenční zelené střechy může být její kombinace, respektive rozšíření na střešní kořenovou čistírnu šedé vody. V takovém případě se zde uplatní mokřadní rostliny, které dostatek nebo i nadbytek vláhy a živin uvítají. Přečištěnou šedou vodu je pak možné jímat a dále využít, např. pro závlahu jiných ploch, ať už na střechách nebo v okolí budovy.

Zelené střechy podporující biodiverzitu

Zelené střechy podporující biodiverzitu jsou navrhované s důrazem na velkou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Na střechách je možné vytvořit náhradní plochy zeleně s proměnlivou vrstvou substrátu a různorodou vegetací, což vytváří příznivé prostředí pro životní cyklus mnoha druhů rostlin, živočichů a často i vzácných bezobratlých. Biodiverzní zelené střechy představují repliku určitého stanoviště nebo několika stanovišť. Dochází na nich k tzv. přirozené kolonizaci a sukcesi. Rostlinné společenstvo na střeše se neustále mění (např. vyklíčením semen přivátých větrem, případně přinesených ptactvem). Při využití dalších přírodních prvků, například kamenitých polí nebo navršených hromádek kamení, tlejícího dřeva, slámy nebo ponecháním neposečené vegetace s odkvetlými stonky a semeny, lze vytvořit dobré podmínky pro život, přezimování i rozmnožování hmyzu a ptáků, podobné jako na jejich přirozených stanovištích. Dočasná dešťová jezírka pro ně mohou sloužit jako napajedla a plochu střechy přitom příjemně oživí a zpestří. Zelené střechy tak mohou významně přispět ke zvýšení biodiverzity a na rozdíl od mnoha ohrožených stanovišť na rostlém terénu poskytují živočichům často skutečně nerušené a bezpečné útočiště.

Biodiverzní zelená střecha s proměnlivou mocností substrátu a rozmanitou vegetací, zpestřená o „hmyzí hotel“.

Biosolární zelené střechy

Pokud se investor chce chovat ekologicky i ekonomicky, nemusí si nutně vybrat buď zelenou střechu, nebo fotovoltaické panely. Oba přístupy k využití střechy lze výhodně kombinovat, čímž je možné docílit ještě větších přínosů, než kdyby byly technologie použity zvlášť. Účinnost fotovoltaiky v letním období při teplotách nad 25c obvykle klesá, chladivý efekt vegetace působí proto pozitivně. Pro biosolární zelené střechy přichází v úvahu pouze nízká vegetace extenzivního typu. Malá výška vegetace je důležitá proto, aby rostliny nezastiňovaly spodní část panelů. Ve stínu pod panely není ideální prostředí pro sukulenty, které vyžadují slunnou polohu. Uplatní se zde jiná vegetace, především některé suchomilné trávy a byliny. Na jedné střeše tak při kombinaci s fotovoltaikou mohou vzniknout odlišná stanoviště nejen pro rostliny, ale i pro hmyz a živočichy. Technika tedy může v tomto případě prospět i biodiverzitě.

Biosolární střecha

Pěstební zelené střechy

Zelené střechy je možné využít k rostlinné, zahradnické nebo zemědělské výrobě, soukromé nebo komerční. Představují možnost pěstování plodin v hustě zastavěném městském prostředí. V tomto případě není nejdůležitější ekonomický přínos, ale přínos spíše ekologický a sociální. Pěstební zelené střechy představují velký potenciál zejména pro školy či sousedské komunity a sociální zařízení. Střešní farmy se hodí i pro střechy supermarketů či restaurací a hotelů, které tak mohou využít čerstvých plodin z vlastní produkce.

Pěstební zelená střecha

Na pěstební zelené střeše, stejně tak jako na intenzivní střešní zahradě, je vždy také nutné pamatovat na dostatečné množství vody pro zavlažování a mít k dispo zici vhodný zdroj. Počítat s vodou z vodovodního řádu není vzhledem k její ceně a možnému nedostatku příliš prozíravé. Je třeba hledět do budoucna a hledat jiné zdroje, například předčištěnou šedou vodu nebo dešťovou vodu jímanou z jiných ploch.

Nepochozí zelená střecha