Aktuality
Větrání, 5. díl: Požadavky na větrání obytných budov
10. 10. 2024
Přívod venkovního vzduchu je definován intenzitou větrání, která vyjadřuje poměr objemového průtoku přiváděného čerstvého, venkovního vzduchu k objemu vnitřního větraného prostoru. Základním požadavkem národní přílohy normy ČSN EN 1 5 665/Z1 je zajištění trvalého přívodu venkovního vzduchu s minimální intenzitou větrání 0,3 h-1 v obytných prostorech (pokoje, ložnice apod.) a kuchyních. |
Pro vyšší požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu se doporučuje, v souladu s ČSN EN 15251, intenzita větrání 0,5 až 0,7 h-1. V době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě užívány (dovolené, víkendy), lze připustit provoz s nižší intenzitou větrání 0,1 h-1, vztaženou k celkovému vnitřnímu objemu bytu / rodinného domu.
Jako doplňující kritérium pro dimenzování přívodu vzduchu uvádí národní příloha minimální dávku čerstvého vzduchu pro osoby. Vždy však musí být splněn požadavek na minimální intenzitu větrání. Pokud je větrací systém řízen podle kvality vzduchu, pak doplňujícím kritériem pro průtok vzduchu je koncentrace oxidu uhličitého v obytném prostoru.
Tabulka: Požadavky na větrání obytných budov dle ČSN EN 15665/Z1

Odvod vzduchu
Systém větrání obytných budov musí rovněž zajistit odvod vzduchu z místností se zdrojem znečišťujících látek (pachy, vlhkost, škodliviny vznikající při vaření a jiných činnostech v domácnosti apod.), tj. především z hygienického zázemí a kuchyně. Při trvalém větrání odpovídá průtok odváděného vzduchu průtoku vzduchu přiváděnému, stanovenému podle požadavku na intenzitu větrání. Vzduch z obytných místností se doporučuje odvádět přes hygienické zázemí.
Norma dále definuje průtoky odsávaného vzduchu pro nárazové (krátkodobé) větrání hygienického zázemí a kuchyně. Odsátý vzduch je hrazen buď přisáváním větracími otvory, nebo zvýšeným přívodem vzduchu větrací jednotkou. Nárazové podtlakové větrání v kuchyních dle požadavku uvedeného v tabulce 4 se použije zejména tam, kde není zajištěn trvalý přívod a odvod vzduchu z kuchyně. V případě, že je kuchyně vybavena trvalým větráním s přívodem i odvodem vzduchu (umístění odvodu se předpokládá nad varnou plochou), který odpovídá průtoku dle doporučené intenzity větrání, není nutné zvyšovat průtok odváděného vzduchu na výše uvedené hodnoty. Takto lze navrhovat větrání například v pasivních budovách, kde není vhodné používat podtlakové větrání a kuchyně se vybavují cirkulačními zákryty.
Doporučené systémy větrání
Kvalitu větrání rozhodujícím způsobem ovlivňuje přívod venkovního vzduchu. Současná praxe, kdy se do nových a rekonstruovaných objektů instalují těsná okna, neumožňuje použít k přívodu vzduchu okenní spáry. Z tohoto důvodu definuje národní příloha vhodné systémy větrání obytných budov a doporučené způsoby přívodu vzduchu.Větrání infiltrací, resp. přívod vzduchu spárami zavřených oken lze připustit pouze u budov, kde není možná výměna původních oken za nová, těsná okna (např. v památkově chráněných budovách). Přívod vzduchu do obytných prostor s novými
a rekonstruovanými okny je nutné řešit alternativně následujícími způsoby:
• větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů, specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách (štěrbiny, kruhové otvory apod.),
• větrací jednotkou.
Pro trvalé větrání obytných prostor se doporučuje využít jeden z následujících systémů větrání:
• nucené podtlakové větrání: přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, v kombinaci s nuceným odvodem vzduchu z hygienického zázemí a kuchyně,
• hybridní větrání: přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu — kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie,
• nucené rovnotlaké větrání: přívod ohřívaného venkovního vzduchu a odvod vzduchu větrací jednotkou, případně se zpětným získáváním tepla (ZZT).
Zdroj ilustračního obrázku: Freepik
![]() |
Zdroj textu: Větrání rodinných a bytových domů Autor: Vladimír Zmrhal |
-
6. 2. - 8. 2. 2025Přednášky Nové zelené úsporám na veletrhu FOR PASIV › více zde
-
20. - 23. 1. 2025Veletrh INFOTHERMA 2025 - Vytápění, úspory energií, obnovitelné zdroje › více zde
-
6. 2. - 8. 2. 2025Centrum pasivního domu zve na FOR PASIV 2025 › více zde
-
6. 12. 2024Webinář - Inovativní PREFA solární panely Prefalz › více zde
-
Co je nového v Návrháři střech Inovin 2024? Vizualizace fasády
- Zateplení střechy
- Ekologie a energetika
- Zateplování fasády
- Zateplování dřevostaveb
- Názvosloví tepelných izolací
- Izolace a zateplení sklepa
- Pasivní domy
- Stavba - odhlučnění, odvlhčení, reakce na oheň
- Součinitel prostupu tepla
- Tepelné mosty a plísně v domu
- Paropropustnost a difúze
- Třídy reakce na oheň u materiálů
- Objemová hmotnost
- Kondenzace vodní páry
- Tech. postup zateplení fasády
- Návody a typy k zateplení
- Spádování ploché střechy
- Nové hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy(2011)
- Tepelný odpor - výpočty
Skelná vata: Dekwool, Isover, Knauf, Ursa, Ursa PureOne
Minerální vata: Baumit, Isover, Knauf Nobasil, Rockwool
Dřevovláknité desky: Pavatex, Steico, Inthermo, Agepan
Dřevocementové desky: Knauf-Heraklith, DCD Ideal, Velox
EPS - expandovaný polystyren: Baumit, Enroll, Isover, Styrotrade
XPS - extrudovaný polystyren: Austrotherm, Dow Chemical, Isover, Synthos, Ursa
PUR - pěnový polyuretan: Eurothane, ITP, Jitrans Trade, PUR Izolace
PIR izolace: Dekpir, Kingspan, Powerline, PUR Izolace, Pama, Satjam
PE - pěnový polyetylén: Ekoflex, Mirel Trading, Fadopex, Fastrade
Pěnové sklo: Foamglas, Ecotechnics, Recifa
Minerální granuláty: Lias
Materiály na bázi kamenné vlny: Machstav, Knauf, Isover
Materiály na bázi papíru a celulózy: Enroll, CIUR, Dektrade
Sendvičové desky a systémy: Kingspan, Marcegaglia, P-Systems, Ruukki
Ovčí vlna: Naturwool, Isolena, Jiří Faltys
Konopí: Insowool, Canabest, Izolace konopí CZ
Ostatní: Džínovina, OSB desky