Budoucnost české energetiky: Bezpečnost, dekarbonizace nebo energetická účinnost

„Jde o zásadní dokument, který určí budoucnost české energetiky. Cílem Státní energetické koncepce je zajistit českým domácnostem i firmám dostatek energií za dostupné ceny a zároveň umožnit hladký proces dekarbonizace při zajištění energetické bezpečnosti,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že naposledy se však koncepce aktualizovala v roce 2015 a od té doby výrazně zastarala.

„Neodráží v rámci definice uvedených cílů současnou geopolitickou situaci, tedy především ruskou agresi proti Ukrajině a následné ruské zneužívání energetiky jako zbraně. Podobně nedostatečně reaguje na aktuální trendy v oblasti energetiky,“ pokračuje ministr Síkela a dodává: „Změny, jimiž energetika prochází, jsou zásadní. Nové technologie umožňují snižovat spotřebu energií nebo například zavést nové principy výroby a sdílení energií. To musí nová koncepce dohnat.“

Cílem MPO je předložit finální podobu této koncepce do konce tohoto roku. Pracovat na ni bude nově vzniklá mezirezortní pracovní skupina, kterou MPO povede. Členy této pracovní skupiny budou kromě zástupců ostatních rezortů také Energetický regulační úřad, profesní svazy a nevládní neziskové organizace. Výsledná koncepce také přinese transparentní vyhlídky pro celý energetický sektor. Naznačí totiž, které zdroje jsou pro stát prioritní a jednotliví výrobci energií tak na základě ní budou moci lépe plánovat své investiční projekty.

 

Státní energetická koncepce bude definovat základní rámec energetické bezpečnosti, tedy odolnosti energetického systému. MPO navrhuje zachovat pět strategických priorit: energetickou bezpečnost, dekarbonizaci energetického mixu, energetickou účinnost, mezinárodní spolupráci a vzdělávání a výzkum. „Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie. Je to přitom oblast, ve které dlouhodobě zaostáváme, na výrobu jedné jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je evropský průměr, to není dlouhodobě udržitelné,“ vysvětluje ministr.

„Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl OZE na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor. Tyto a další limity jsou obecně známé a pro MPO bude velmi těžkým úkolem vytvořit pravidla, která umožní nahradit uměřenou rychlostí současnou energetiku tak, aby odpovídala představám EU v roce 2050 a my jsme si ji mohli dovolit zaplatit,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.

Základem tuzemské energetiky bude v budoucnu jádro. Proto ministerstvo spustilo tendr na dostavbu jednoho reaktoru v Dukovanech. Zároveň je v přípravě výstavba dalších bloků. „Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48-56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent,“ říká náměstek ministra Petr Třešňák s tím, že vláda připraví také koncepci rozvoje malých a středních modulárních reaktorů. Ty budou doplňovat velké bloky.

Stát v koncepci dále počítá mimo jiné s odstraňováním administrativních bariér pro další rozvoj obnovitelných zdrojů, bude posilovat kapacitu distribuční soustavy pro připojování OZE a urychlovat proces připojování. Navíc také podpoří rozvoj komunitní energetiky a sdílení energie. „Zvýšili jsme limit na stavbu elektrárny bez licence a stavebního povolení na 50 kW,“ dodává ministr Síkela. Zároveň brzy resort předloží na jednání vlády ČR novelu energetického zákona, která umožní vznik energetických společenství, což povede k rozvoji komunitní energetiky. „Jedná se zcela o zásadní krok, který podle našeho názoru změní českou energetiku,“ říká Síkela.

Ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů ale stále Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie. Cílem ministerstva je v postupném navýšení podílu výstavby OZE pokračovat. „Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030. Pro nezávislost na Rusku, místní ekonomicky růst, životní prostředí i klima, potřebujeme řešit hlavně čtyři zásadní oblasti: nejméně 1000 MW nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.