Ekolog: Je třeba změna ve vytápění budov, ale i lepší příspěvky lidem

Plýtvání zemním plynem na vytápění budov je rizikové, je správné tlačit na snižování závislosti na plynu i uhlí. ČTK to v reakci na dnes zveřejněné návrhy Evropské komise sdělil Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady v Hnutí Duha. Podle Koželouha i Lukáše Hrábka z organizace Greenpeace je však také třeba více přispět lidem na ekologičtější zdroje energií a zateplení domů. Komise chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění a chlazení budov plynem a dalšími fosilními palivy. Navrhla i přísnější ekologická pravidla pro stavbu nových budov, které by navíc od roku 2030 neměly produkovat žádné další emise.

 

"Plýtvání zemním plynem na vytápění budov se nyní - když raketově vzrostla jeho cena - ukázalo jako velmi rizikové. Je správné tlačit na snižování závislosti na plynu i na uhlí. Stát však musí lidem ještě více přispívat na zateplování domů a čisté zdroje vytápění a elektřiny, například tepelná čerpadla spojená se střešními fotovoltaikami," napsal Koželouh. "A tyto dotace musí být nově přístupné i nízkopříjmovým domácnostem. Peníze z emisních povolenek a fondů EU na to jsou, jen je potřeba využít je efektivně," zdůraznil expert. V Česku si lidé nyní mohou požádat o dotaci na ekologičtější vytápění a úpravy budov v programu Nová zelená úsporám. Kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy pak budou financovány z nového evropského Operačního programu Životní prostředí.

 

 

Lukáš Hrábek z Greenpeace ČTK napsal, že fosilní plyn bude v dalších letech ve špičkách k výrobě elektřiny třeba, ale jeho neuvážená podpora může přechod k bezuhlíkové ekonomice zpomalit. "Zatím to spíše vypadá na to, že Evropská komise bude zemnímu plynu až příliš nakloněna," míní. I podle něj je nutné zavést účinnou pomoc lidem ohroženým energetickou chudobou. "To si kladou za cíl další části balíčku Fit for 55, především směrnice o energetické účinnosti a sociální klimatický fond," podotkl ekolog.

Komise dnešní návrhy zacílila na trh s plynem, který nyní tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v zemích Evropské unie. V současnosti představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, podle komise by to v polovině století mělo být výrazně méně. Státy by měly využívat ekologicky vyráběný vodík nebo bioplyny, tomu má pomoci například finanční podpora jejich produkce a distribuce. "Rozvoj výroby vodíku bude mít smysl, ale pouze jako ukládání přebytků výroby z obnovitelných zdrojů, například z léta na zimu. Klíčové je tedy rychle stavět nové solární a větrné elektrárny, aby bylo co ukládat. Vodík pak bude nahrazovat zemní plyn ve vykrývání období s nižší výrobou z obnovitelných zdrojů," uvedl Koželouh.

Podle EK by unijní země měly také například do roku 2025 sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb. Do konce dekády by mělo nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F. Plány mají zahrnout i strategii postupného odklonu od vytápění a chlazení budov fosilními palivy.

O návrzích komise budou v roce 2022, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se konečná podoba pravidel může změnit.

Zdroj článku: České noviny