Nové požadavky na novostavby

 

Ode dneška jsou známé nové požadavky na novostavby budov s téměř nulovou spotřebou, které s předstihem 16 měsíců zavádí aktualizovaná vyhláška MPO o energetické náročnosti budov. Přísnější požadavky se budou vyžadovat pro novostavby, které podají žádost o stavební povolení od ledna 2022.

Vyhláškou se sice zpřísnily podmínky pro stavbu nových domů, ale trh má rok a čtvrt na to, aby se na změnu připravil. Stejně jako u prvního kroku budov s téměř nulovou spotřebou platí, že kvalitně připravených projektů se to nedotkne a cena za jejich pořízení se nezvýší.

„Současná podoba vyhlášky je nedostačující. Nové domy podle ní mohou mít spotřebu primární energie třeba i přes 100 kWh/m2.rok. To se opravdu neblíží nule. Teprve nový standard od roku 2022 fakticky naplní požadavky směrnice, které jsme měli splnit už do konce dekády,“ vysvětluje ředitel Šance pro budovy Petr Holub. Požadavek sice plyne z evropské směrnice, ale jeho konkrétní podobu si stanovilo Česko, konkrétně ministerstvo průmyslu za pomoci odborné pracovní skupiny.

 

Zpřísnění probíhá už padesát let

Větší nároky na energetickou účinnost budov není nijak nový fenomén. Zpřísnění požadavků probíhá v pravidelných intervalech už od 70. let. Legislativa tak reaguje na vývoj stavebního trhu, dostupnost materiálů, technologií a postupů.

Vyhláška nemá přinášet komplikace stavebnímu trhu, ale přinést kvalitnější budovy s nižšími provozními náklady. „Lepší energetický standard znamená nižší výdaje za energie. Tím klade důraz na kvalitnější návrh domu a tím zajištění většího komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Tedy více světla, čerstvého vzduchu, bez studených míst v zimě a přehřívání v létě,“ připomíná Holub.


Kvalitnější energetický standard, který chce vyhláška zavést, Vám může přinést větší úspory za energie

Novostavby mohou zdražit o jednotky procent

Hodně bude záležet na kvalitě návrhu budovy. Úspory lze dosáhnout i bez zvýšení investice. „Pokud by někdo strašil výrazným nárůstem investice, tak to se nezakládá na faktech. Může hrozit pouze u nekompaktních či špatně orientovaných budov,“ říká Holub.

Stavebník si může vybrat, jaké úspory dosáhne. Nová vyhláška chytře pracuje s možností zajistit úspornost budovy čtyřmi způsoby, kdy si stavebník vybere, který z nich je pro něj uživatelsky a ekonomicky vhodnější. Buď kvalitou návrhu budovy, zateplením stěn, střechy či kvalitnější okny, efektivnějším zdrojem energie nebo místním obnovitelným zdrojem.

„Jde o razantnější zpřísnění požadavků, než nastalo ke konci minulé dekády, ale pořád stavebně-technicky a ekonomicky zvládnutelné. Náběh prvního kroku tzv. budov s téměř nulovou spotřebou mezi lety 2016 až 2020 byl spíše kosmetickou změnou. Za rok a čtvrt půjde o výraznější posun směrem ke kvalitě staveb,“ domnívá se Holub.

Stávajících staveb se požadavek nedotkne

Pro renovace stávajících budov požadavek nic nemění. Zůstává již od roku 2013 na tzv. nákladově-optimální úrovni. Stavebník však vždy může jít dále a zrenovovat svůj dům na standard lepší, třeba za pomoci dotačních programů jako jsou Nová zelená úsporám (pro rodinné a bytové domy), Operační program Životní prostředí (pro veřejné budovy) nebo programy MPO pro podnikatele.

Nové průkazy lépe ochrání investora

Už od září 2020 však dochází ke zpřesnění výpočtu průkazu energetické náročnosti. Nově jsou přesněji stanoveny vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu. Možnost podvodně upravit hodnocení budovy se tedy výrazně snižuje, to je velice pozitivní zpráva pro všechny investory.

Zdroj článku: Šance pro budovy