Seriál: Izolace z ovčí vlny - 2. Díl

23. 1. 2019

Jak se izolace z ovčí vlny vyrábí

Výroba izolace z ovčí vlny je ve srovnání s výrobou například minerální vlny velice jednoduchá a v celém svém procesu šetrná k životnímu prostředí.

První fází výrobního postupu je čištění vlny, kterou chovatelé dodávají s nečistotami. Praním se odstraní ovčí pot (KCl, K₂SO₄) 10 až 20 % ovčího tuku a náhodné nečistoty (prach dehet, trus, rostlinné zbytky). Praní probíhá ve speciálních pračkách, vlna se opakovaně pere zhruba při 40 ̊C v roztoku vody, pracího prostředku a sody. Po vyčištění se provádí ošetření proti molům, a to máčením vlny v příslušném roztoku.

Po vyprání a impregnaci se vlna ještě před vlastním zpracováním musí vyčesat. Při česání se od sebe oddělí dlouhá a krátká vlákna. Pro výrobu se používají vlákna dlouhá (většinou se počítá s minimální délkou 20 mm). Krátká vlákna se špatně zpracovávají a snížila by pevnost izolačního materiálu. Tato úprava probíhá na speciálních česacích strojích.

Další fází je vlastní zpracování vlny, které má dvě možnosti. První je technologie vodorovného kladení mykaného ovčího rouna bez použití pojiva. Na mykacím stroji jsou vlákna spouštěna ve stejném směru, tím vzniká velice tenká vrstva. Požadovaná tloušťka i kompaktní soudržnost materiálu vzniká opakovaným vrstvením, vrstvy jsou k sobě mechanicky přichyceny. Touto technologií vzniká stabilní materiál a zachovává si svůj přírodní původ. Určitou nevýhodou pro výrobce je pořizovací cena výrobního stroje.

Druhou možností je kolmé kladení mykaného vlákna. Tato varianta vyžaduje použití BiCo-vlákna a není moc publikovaná. Důvod je jednoduchý, BiCo-vlákno rozhodně není přírodní materiál. Je to dvousložkové bikomponentní vlákno, vyrobené ze dvou polymerů. Tyto polymery mají odlišné vlastnosti (fyzikální i chemické) a vzájemně se doplňují. Stejná technologie se používá i při výrobě izolace z technického konopí. Co se samotné výroby týče, BiCo-vlákno slouží jako pojivo, a není tedy třeba tak drahý stroj jako v případě vodorovného kladení. Komplikovaná může být také likvidace takového materiálu.

Poslední úpravou je plstnatění, které se provádí buď pomocí vlhka a tepla, nebo plstící jehlou (mechanicky). Při tomto procesu se jemné šupinky na vlněných vláknech rozevřou a vlákna se o sebe zachycují a proplétají mezi sebou. Jako urychlovač tohoto procesu lze použít mýdlo. Mechanické plstění probíhá za sucha, opakovaným vpichováním plstící jehly vzniká stabilní pevná textura.

Pramen: Izolace z ovčí vlny seminární práce, Dana Koňáková, ČVUT, 2009/10