Aktuality

Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 3.díl Rozhovor s Hanou a Jiřím Poncovými

27. 9. 2017

Když jste se rozhodovali, jak do budoucna vyřešit svou bytovou situaci, jaké důvody vás přivedly k  řešení v podobě nízkoenergetického/pasivního domu?
Původně jsme uvažovali o přestavbě starého domu. Nakonec jsme dospěli k tomu, že pro nás bude lepší postavit si přízemní budovu, velikostí odpovídající potřebám dvou lidí. Synové nás podporovali a na základě vlastních zkušeností důtazně doporučili, abychom si našli architekta. Oba totiž stavěli domy, které jim nakreslil, respektive typový projekt upravil nějaký místní projektant, a oba jsou více či méně nespokojení. Architekt stavbu lépe promyslí, vyřeší problémy. Hana Poncová: Byli jsme již rozhodnuti pro stavbu nového domu a angažování architekta, ale tápali jsme, co se týče jeho výběru. Pak jsem v rádiu slyšela pořad o pasivním stavění, kde mluvil architekt Aleš Brotánek. Do té doby jsem o možnostech nízkoenergetického stavění ani o pasivních domech nevěděla.

 

Co vás z jeho proslovu zaujalo?

Hana Poncová: Mně přišlo úplně neuvěřitelné, jaké možnosti úspor tyto domy mají. Ve starém domě jsme platili desítky tisíc za plyn, a přesto v něm byla stále zima. Mluvil také o ekologických aspektech...Dnes nás těší představa, že až náš dům doslouží, bude možné jej zlikvidovat, aniž by po něm zůstaly nějaké toxické nebo neodbouratelné zbytky. nemluvě o radosti z toho, jaké vrásky musí tento druh stavění způsobovat všem betonářským, uhelným a dalším podobným lobby. Manžel a jeden ze synů byli skeptičtí, pochybovali, jestli ten koncept vůbec může fungovat. Já jsem architektovi důvěřovala, ale určitě jsem to i sama částěčně vnímala jako risk.

S jakou představou jste oslovili architekta, s čím jste přišli na první schůzku?

Jediné požadavky, které jsme měli, se týkali počtu místností. Původně jsme chtěli kuchyni, ložnici a obývací pokoj. Později jsme přidali ještě jednu místnost, ale to spíš proto, že po nás jednou někdo dům zdědí, tak aby pak nebyl malý. Chtěli jsme místo na uskladnění kol a podobných věcí, což dnes u domů často chybí.

Obr.143 Severní pohled

Změnila se vaše představa během konzultací s architektem?

Ne, řekli jsme, co bychom si přáli, architekt nám přinesl návrh s modelem a my jsme hned ten první, který nám představil, přijali. Vyžádali jsme si jedinou změnu: aby byl v kuchyni místo jednoho okna ještě jeden výstup na terasu. Architektům se dvoje dveře na terasu moc nelíbily, ale přistoupili na ně. Architekt nám navrhl dřevostavbu, což jsem nejprve moc nechtěla. Předpokládali jsem, že bychom tady v Polabí postavili srub, a to nám přišlo bizarní. Vysvětlil nám ale, jak se dnes dřevostavby stavějí, a my na ni nakonec přistoupili s přáním, aby to nebylo příliš zjevné. Navrhli nám také zelenou střechu, i ta se nám líbila. Vymysleli sklep ve valu, což jsme pro skladování zeleniny a ovoce uvítali.

Jak dlouho konzultace trvaly?

Samozřejmě jsme neměli představu, že navrhování domu má dvě fáze, že nejprve se dělá studie a pak přijde ještě prováděcí projekt. Na architekty jsme tehdy docela tlačili, že bychom chtěli stavět co nejdříve. Honza Brotánek nám na to řekl, že dobrý projekt vzniká tak dlouho, jako se deům staví. Navíc do prováděcího projektu je zapojeno mnoho dalších profesí, tak to prostě nejde tak rychle.

Obr. 144 Severozápadní horizont

Vaše představa o domě se tedy v diskusi neměnila? Vlastně žádná neprobíhala?

Ne. První nápad se nám líbil, přijali jsme ho a projekt se začal posouvat. Jediná věc, kterou jsme rozjížděli, byl druh izolace. Mělli jsme na výběr foukanou celulózu, nebo minerální vatu a na zvolené izolaci záleželo, jakou bude mít dům konstrukci.

Měli jste nějaké požadavky, co se týče vzhledu?

Rozhodli jsme se, že necháme na architektovi, aby navrhl něco, co se do zdějšího prostředí bude hodit.

Měli jste představu, že by dům měl být jedinečný?

Trochu nás zaskočilo, že se podobá jiným domům, ale nevadilo nám to.

Diskutovali jste o podobě domu v rodině?

Hana Poncová: Manžel nechal rozhodování o výsledném vzhledu na mně.

Vyhledávali jste si dalši informace?

Informace jsme si dopředu příliš nezjišťovali. Byli jsme na jedné přednášce, kde architekt promítal projekt Sluneční ulice plné pasivních domů (zatím jen na papíře). V jednom již obývaném domě jsme se byli podívat a v ekologickém centru v Hostětíně jsme si byli obhlédnout hlíněněé omítky, to bylo již během stavby. V této souvislosti máme vlastní zajimavou zkušenost. V jednom časopise o bydlení vyšel článek o našem domě a nějaký architekt nebo inženýr k němu dával cosi jako oponentní posudek. V našem domě sice nikdy nebyl, ale to mu nebránilo napsat, že máme nedostatčně osvětlenou ložnici.

Jak jste postupovali při rozpočtu na vaši stavbu? Byla cena za stavbu nakonec vyšší, nebo nižší než původní rozpočet?
Měli jsme představu, kterou jsme nakonec skoro o 100% překročili. Problém byl v tom, že jsme nedokázali sehnat schopné řemeslníky. Architekt nám třeba říkal, že konstrukci postaví dva schopní tesaři. Jenomže v České republice takové lidi neseženete. Proto nám konsturkci na CNC strojích připravilo a postavilo Tesařství Biskup, ale cena už byla úplně jinde. My si nestěžujeme, použili perfektní dřevo, vakuově impregnované, nebyl s nimi žádný problém a práce odsýpala. Cena narostla použitím dřevité vlny, která byla podstatně dražší než minerální vata. Kromě toho jsme volili kvalitní vybavení - podlahy z pěkného masivního dřeva, dřevěné dveře atd. Některé věci jsme zase oželeli, například zaoblené dveře na toaletu, protože čátka by byla příliš vysoká. Celkovou cenu ovlivnilo i to, že jsme neměli jednoho generálního dodavatele. Ze stejného důvodu jsme na začátku od nikoho nedostali rozpočet, vzhledem ke kterému bychom cenu posuzovali. V souvislosti s cenou, je třeba vzít k úvahu, že náš dům je atypický, není to klasický dům v klasickém tvaru, takový by byl určitě levnější. Máme od architekta návrh na míru a dům je postaven z kvalitních materiálů. Nelze tedy náklady na jeho výstavbu srovnávat s nějakým typovým domkem.

Jak jste vybírali stavební firmu? Měli jste problém při jejím hledání?

Se studií jsme oslovili dvě firmy, které by nám stavbu postavily celou, jednu z nich na doporučení známého. První firma se dostala do problémů; v druhé firmě začali k projektu vznášet spoustu připomínek a výhrad...My ale chtěli stavět podle projektu, tak jsme se rozloučili a začali hledat firmy na jednotlivé práce. S přesvědčováním, abychom postupovali jinak, než bylo v projektu, jsme se setkávali často.

Obr. 145 Západní profil zvlněné střechy

Vykonávali jste některé práce na stavbě sami?

Na domě jsme oba dva pracovali hodně. Bylo jednodušší leccos si udělat, než někomu zdlouhavě vysvětlovat, jak to má dělat, přesvědčovat ho, aby opravdu postupoval, jak chceme my, a nakonec ho ještě kontrolovat. Firma postavila konstrukci a dům zaizolovali. Vlastní práce: prahy pod příčky a jejich izolace včetně přípravy materiálů, laťový rastr pod vnitřní omítky, položení izolace podlahy, kročejová izolace, lepení korkové podlahy, terasy, obložení a nátěry dřeva v exteriérech, položení hlíny a osázení zelených střech. Na ty jsme si sami pěstovali a rozmnožovali sukulenty. Čističku jsme si dělali částěčně sami, zemní výměník jsme dělali společně s instalatérem.

Jak dlouho stavba trvala?

Stavba trvala relativně dlouho, ale bylo to dáno hlavně tím, že se tu střídaly různé firmy a návaznost nebyla ideální. Zdržení jsme tedy zavinili sami způsobem organizace i tím, že jsme některé práce prováděli sami.

Požadovali jste během stavby nějaké změny projektu?

Projekt počítal s izolací minerální vatou, ale v té době byl tak mohutný stavební boom, že dva kamiony izolace, které jsme potřebovali, bychom mohli mít za dva roky, ve stavebninách se nám vysmáli. Zvolili jsme proto izolaci z dřevovláknitých desek, která tehdy byla podstatně dražší. Práce s tímto materiálem byla snažší než s vatou a zárověň nám připadá stabilnější a příjemnější.

Jak jste stavbu organizovali - věnovali jste se komunikaci s firmou a řemeslníky oba?
Práci jsme měli v podstatě rozdělenu tak, že manžel organizoval stavbu, sháněl firmy a manželka hlídala kvalitu. Bohužel, s mnoha řemeslníky nelze nic pořídit, protože oni se odmítají bavit se ženou. Fakt, že zná projekt lépe než muž, nehrál roli. Stavební dozor nám pomohl při zakládání, protože tam šlo o klasickou technologii. Později jsme ho museli propustit, protože nevěděl, o co na stavbě jde. Následně jsme si ji hlídali my sami, v kombinaci se zvýšenou přítomností architekta. Problém je, že řemeslníkům předáte projekt, ale oni si ho nepřečtou. Byli jsme to my, kdo v projektu doslova ležel, četli si ho pořád dokola, a řemeslníky jsme nejenom kontrolovali, zda podle něj postupují, ale také jsme jim informace a pokyny z něj tlumočili, vtloukali do hlavy. To byl jediný způsob, jak práce provést.

Obr.146 Ozeleněná střecha kryje vytápěnou část i přístřešky

Jak byste shrnuli své zkušenosti s firmami, které na vašem domě pracovaly? jaká poučení byste z nich vyvodili?
Například elektrikáři, i když věděli, že se nesmí narušit plynotěsná obálka, by byli schopní tady řádit s vrtačkou. Kromě toho nepostupovali podle projektu, takže během dokončování měli problém, protože si nepamatovali jak dráty natahali. Sice v ruce drželi projekt, ale neustále se ptali: ,, Jak to chcete?". Nemají chuť a často ani schopnost projekt přečíst a pochopit. A firmy, které jsou dobré, mají práce dost. Zedníci umějí natahovat hlavně tenkovstvé omítky, ti naši se hlíněné omítky naučili trochu až během práce. Hydroizolaci firma odbyla a museli jsme je donutit opravit ji. Okna máme Internorm, doporučoval nám je i stavitel Biskup, který nám je ukazoval u sebe doma, a i já je mohu doporučit. když napadá půl metru sněhu, sníh přiléhající k oknům se ani nehne.

Měli jste problém s tím, že by se firmy snažily navyšovat ceny?

Dopředu jsme zjišťovali, jaká cena je obvyklá, a domlouvali jsme si cenu za odvedenou práci, nikoli hodinovou sazbu.

Obr. 147 Jihovýchodní nároží                                        Obr. 148 Svod dešťové vody

Jak lze podle vás dosáhnout co nejméně problematického průběhu stavby?

Pořádně se do toho ponořit. Neustále práci kontrolovat a nenechat firmy pracovat bez dozoru. To platí i v případě stavby na klíč. Jedinou cestou, jak uhlídat práci řemeslníka, je stát mu za zády a koukat pod ruce. To je ovšem neproveditelné, takže vím, že i přes důslednou kontrolu bychom nedokázali vše uhlídat. Lepší cestou je zvolit generálního dodavatele, protože on si stavbu zorganizuje lépe a zajistí návaznost prací, které člověk sám nedosáhne. A mít opravdu dobrý stavební dozor. Náš stavební dozor nám řekl, že se tu učí, a to není dobrá cesta.

Měli jste při zařizování domu nějaké problémy způsobené tím, že jste zařizovali pasivní dům?
Zařizování domu nic neztěžovalo. Většina zařízení je standardizovaná. Pár kousků si chceme nechat vyrobit na míru, ale těžko se vybírá, komu je zadáme.

Můžete popsat, jak vnímáte bydlení v domě?

Jiří Ponec: Bydlíme tu tři roky a nemuseli jsme si nějak zvykat. Já jsem se v našem bývalém domě narodil, prožil tam život a nestýská se mi po něm. Od přestěhování jsem tam byl jednou. V domě není přebytečná vlhkost, ale není tu přesušený vzduch jako v domě, kde jsme měli ústřední topení. Je tu krásně ticho a klid, i když na zahradě slyšíte vlak a auta.

Vnímá někdo z vaší rodiny prostor fyzicky?

Jiří Ponec: Jsem rád, že máme hlíněné omítky, protože určitě ovlivňují vnitřní klima. Mám alergii, a když jsme se nastěhovali, tak jsem vnímal ten rozdíl, dýchalo se mi lépe. Dnes už je to pro mě normální.

Kdo ve vaší rodině převážně obsluhuje dům? A umíte to oba?

Hana Poncová: Topit umíme oba. Vzduchotechniku většinou ovládám já, komunikovala jsem i s dodavateli. Manžel obecně nemá rád elektrotechniku, tak se se systémem ještě příliš nespřátelil. Uvažovala jsem o tom, že pro někoho kdo je opravdu technicky nenadaný, by to problém být mohl.
Jiří Ponec: V ovládání vzduchotechniky je dům trochu máročnější než dům obyčejný. 
Hana Poncová: Podle me jsou ovládání kotle v konvenčním domě a vzduchotechniky zde asi tak srovnatelné.

Obr.149 východní horizont

Můžete popsat své zkušenosti z jednotlivých období roku?

Při ohřevu vody a vytápění je systém vymyšlen tak, že vyhřívání zajišťuje vždy ten nejlevnější zdroj: solární panely, kamna a pak elektrické spirály. Od jara do podzimu si vystačíme pouze s kolektory. V období, kdy sluneční svit dostačuje pro ohřev vody solárními panely, je příjemné, že se nijak nemusíme starat o teplou vodu. Někdy je teplé vody ze solárních panelů tolik, že jsme ji pouštělí vnoučatům do bazénu. V zimě topíme dvakrát až třikrát v týdnu v kamnech. Jednak pro příjemný pocit z ohně, jednak ohřejeme vodu a ta nám vystačí na dva dny. Všechno ale záleží na průběhu zimy, jak intenzivně svítí slunce, jak dlouho tedy vystačí pro ohřev kolektory. V roce 2010 jsme dokonce listopadu vystačili s kolektory, v roce 2011 bylo slunce méně a ve stejné době jsme už museli přitápět v kamnech. Elektrické vytápění a ohřev vody máme neustále vypnuto a zapínáme je pouze, pokud se nám nechce topit.

Jak se liší používání vzduchotechniky v jednotlivých ročních obdobích?

Jakmile se oteplí, máme okna běžně otevřená, děti lítají sem tam. Na noc okna zavíráme, protože máme větší klid, zvenku pak nic neslyšíme. V horkých obdobích je třeba dávat pozor, aby se dům horkým vzduchem přicházejícím zvenku nepřehřál. Uvažujeme ještě o přistínění, které bychom v parných létech využili na západní straně.

Jak používáte režimy výměny vzduchu?

Přes zimu používáme režim, kdy vzduch cirkuluje a v určitém intervalu se vyvětrá. Mimo topnou sezónu používáme rovnoměrné větrání. V létě lze pustit i přetlakové větrání, pak je dobré mít otevřené nějaké okno, a dům se snadněji vyvětrá. To ale až když je, například, večer chladněji. Ideální by bylo nechat přetlakové větrání puštěné přes noc. Teplotu máme nastavenu na 21,5°C. Čidlo je v chodbě, kam nesvítí slunce, a to znamená, že v ostatním bytě bude o něco tepleji. Třeba teď odpoledne, svítí sem sluníčko, vařili jsme oběd, je tu 23°C. O Vánocích, když jsme měli hodně početnou návštěvu, nám tu všem bylo horko, ale vzduch se vyvětral dostatečně.

Můžete srovnat, jak se život v pasivním domě liší od obývání domu konvenčního?

Hana Poncová: Měla jsem obavu z nutnosti zavírat vstupní dveře. Ukázalo se, že když někdo zapomene, problémy s ochlazováním nenastávájí. Obývání je tu určitě snažší, když se nám nebude chtít topit dřevem, vystačíme si s elektřinou.

Překvapilo vás něco v souvislosti s fungováním pasivního domu?

Asi nic, protože jsme s ním vzhledem k práci na stavbě byli tak nějak sžití. Když dnes přijdeme do ,,obyčejného" domu, cítíme, že vzduch není tak vyvětráný, jak jsme na to již doma zvyklí.

Obr. 152 Detaily terasy

Jaké zkušenosti máte s kamny?

Kamínka byla daná dopředu, protože to musela být ta s nejnižším výkonem. Když jsme v topné sezóně pustili odsávání, vytáhl se občas kouř z kamen. V návodu ke kamnům jsem později četla, že v takto utěsněných domech jsou s nimi někdy problémy. Za normálních okolností si odsávání bere vzduch z jiných škvír, ale tady žádná jiná není, takže si vzduch nasávalo přes kamna. Servisní technik problém řešil tak, že snížil procento vzduchu odsávaného z domu, což ale podle mě zhoršuje jeho kvalitu. Máme bohužel se servisem zkušenost, že se problémy snaží vyřešit s námi po telefonu, nemají zájem sem jezdit. Každopádně je to ještě jedna z věcí, které musíme dořešit. Podobně se zatím učíme topit. Dokud se kamna neroztopí nebo když do nich dáme ne úplně vyschlé dřevo, dochází občas k úniku kouře do místnosti.

Jakou máte digestoř a jaké s ní máte zkušenosti?

Hana Poncová: Digestoř máme uhlíkovou, a protože je hlučná, tak ji nepoužívám na maximální výkon - z toho důvodu se dům nevyvětrá tak rychle a dobře. Hluk je mi nepříjemný jednak sám o sobě, druhá věc je, že máme spojený prostor obývací a kuchyňský, takže hluk z kuchyně ruší třeba při čtení. Když vařím něco těžkého, raději prostě otevřeme okno, aby se vyvětralo. vzhledem k těm ne úplně ideálním těsným kamnům, když zapínám odsávání odpadního vzduchu (společné pro kuchyň, koupelnu a WC), povolím ještě kličku na okně, aby se vzduch nevytahoval z kamen.

Po třech letech obývání svého domu, plánovali byste jej dnes jinak?

Hana Poncová: Určitě bychom opět zvolili pasivní dům. S jeho podobou jsme spokojeni. Udělala bych jednu drobnou změnu: zvolila bych oddělený obývací prostor a kuchyni. Jednak kvůli pachům z vaření, jednak kvůli hluku. Máme sezónní šatnu, tedy úložné prostory na oblečení pro jiná období roku. Ten prostor je nevytápěný, takže se předpokládá, že si oblečení přesunete do skříní. Což nakonec nedělám. Pro nás nebyla myšlenka šatny obvyklá, tak nás souvislosti nenapadly. Dnes je v tom prostoru v zimě asi pět stupňů. Zpětně si dovedu představit, že by se nám hodila klasická šatna. Ideálně bychom měli každý svou vlastní. Mezi oběma koupelnami je pokoj pro hosty a v něm je z koupelny docela slyšet tekoucí voda ve vaně (stěna je cihlová - akumulační). (Pokud je vše provedeno podle prováděcích předpisů, voda by být slyšet neměla. - pozn.architekta) Sice to tak bylo i v předchozím domě, ale v novém asi člověk očekává, že se to dít nebude.

Obr.153 Styk dřevostavby s terénem přes provětrávací mřížku.

Mohla by být v něčem přínosná možnost vyzkoušet si bydlení v pasivním domě?

Bylo by přínosné seznámit se s jeho ovládáním. Pro někoho, kdo je skeptický ohledně principu pasivního domu, pak i v tom, že by si ověřil, že to opravdu funguje. Jiank je otázka, jak dlouho by tam člověk musel žít. Rok, aby si vyzkoušel jednotlivá roční období? Je třeba ovšem počítat s rozdíly v průběhu ročních dob v různých letech.

Co si myslíte o roli architekta při plánování svého domu?

O naší spokojenosti asi nejlépe vypovídá, že syn už také uvažuje o stavbě pasivního domu. Dobré bylo, že naše spolupráce neskončila projektem, ale architekt se zajímal i o průběh stavby. V té realizační fázi jsme hodně spolupracovali s bratrem Aleše Brotánka a díky tomu jsme měli architekta na stavbě poměrně často.

Uvažovali jste o stavbě typového domu?

Hana Poncová: Já bych tehdy proti typovému projektu v zásadě tehdy nic neměla. Synové nás ale důrazně odrazovali. Mě jejich rady spíš rozladily, protože jsem nevěděla, jak si proboha hledat architekta, přišlo mi to všechno moc složité.

S jakými mýty a stereotypy jste se setkali před stavbou?

Hana Poncová: Měla jsem představu, že dřevostavba snadno shoří.

Pokud vám někdo rozmlouval stavbu tohoto typu domu, z čeho vyšlo vaše přesvědčení, že se touto cestou i přes to vydáte?
Syn věděl, že je to velká investice, tak měl strach, abychom se nespálili. Zdálo se mu divné, že by dům mohl mít tak malou spotřebu, rekuperaci nikdo neznal. Já jsem tomu věřila, protože jsem důvěřovala architektu Brotánkovi. Říkali jsme si, že maximálně protopíme víc, než očekáváme, ale určitě dům nebude horší, než nějaký konvenční nebo náš starý dům.

Jsou návody, které máte k technologiím, dostatečné?

Ocenili bychom nějaký polopatický návod pro jednotlivá roční období a situace.

Obr.154 Kostra konstrukce

Předchozí díly tohoto seriálu najdete níže:
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 1. díl Rozhovor s majitelem
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 2. díl Architekt o projektu

Autor a zdroj textu:
Autoři: Klára Brotánková a Aleš Brotánek
Zdroj: Publikace Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech, vydavatelství GRADA

 

Dotace, energetické posouzení stavby

Pokud řešíte projekt nebo detaily zateplení na opravu domu v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu, můžete čerpat dotace na výše uvedené.
Nepropásněte jedinečnou možnost využít státních dotací a ušetřit si tak až desetitísíce korun!
Oslovte nás přes kontaktní formulář, zajistíme vám Energetické posouzení stavby pro přidělení dotací.

Kontaktní formulář

Firma

Jméno

Příjmení

Telefon (ve tvaru 123456789)

E-mail

Produkt

Přiložit souborVybrat soubor z počítače

Váš dotaz

Vaše osobní údaje (firma, jméno, email, telefon, adresa stavby, projekt) zpracováváme a držíme pouze za účelem vytvoření nabídky na materiál – což je Váš i náš oprávněný zájem.
Další informace se dozvíte v našich Zásadách zpracování údajů.