hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Dotace mohou zlepšit bydlení

27. 4. 2016

Praha potřebuje dotace jako sůl, bytové domy jsou tu vůbec nejstarší z celé republiky. Zatímco celorepublikový průměr činí 52 let od data výstavby nebo poslední rekonstrukce, v Praze je to více než 61 let. Panelové domy, kde žije polovina Pražanů často přesluhují i dvojnásobek doby, než na kterou byly projektovány. Majitelům však na potřebnou rekonstrukci často chybějí peníze, opravují jen to nejnutnější a budovy postupně chátrají. V aktuálním programu NZÚ by dotaci na rekonstrukci mohla získat pětina majitelů dosud nezrenovovaných bytových domů v Praze, což je odhadem 3 tisíce nemovitostí, ve kterých žije 45 tisíc pražských domácností. Kromě lepší kvality bydlení má rekonstrukce jednoznačně pozitivní dopad na zhodnocení nemovitosti, byty v opravených domech se prodávají o 10 až 15 procent dráž. S technickým stavem pak také úzce souvisejí provozní náklady. Roční účet za teplo se podle toho, zda je nemovitost v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun.

Dotace mohou zlepšit bydlení pro 45 tisíc pražských domácností, bytové domy jsou tu nejstarší z celé republiky

87 procent obyvatel hlavního města žije v bytových domech. Stáří pražských bytových domů se přitom pohybuje vysoko nad celorepublikovým průměrem, který činí 52 let od data výstavby nebo poslední rekonstrukce, v Praze je to více než 61 let. Program Nová zelená úsporám plánuje do konce roku 2021 majitelům rodinných a pražských bytových domů rozdělit více než 25 miliard korun. Potřebné rekonstrukce by se tak mohly dočkat další desítky tisíc nemovitostí.

Tabulka průměrného stáří domu v ČR, zdroj: AVMIBytový fond v Praze čítá podle dat Českého statistického úřadu celkem přes 600 tisíc bytů, v bytových domech přitom žije 87 procent obyvatel hlavního města, přičemž téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v letech 1958 až 1961 a mezi nejstarší patří Červený Vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší jsou naopak Homolka, Baba a Jižní Město, všechna z roku 1971. Panelové domy však byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20 až 30 let, řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek této doby a přitom se do jejich údržby téměř neinvestovalo, nebo se řešily jen dílčí opravy havarijního stavu,“ upozorňuje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Průměrné stáří bytových domů činí v hlavním městě od výstavby či poslední rekonstrukce 61 let, což je vůbec nejvíc z celé České republiky, viz tabulku.

„Většina pražských panelových sídlišť je 50 až 60 let stará a v současnosti vykazuje více či méně závažné stavebně-technické a energetické nedostatky, které je možné vhodnou rekonstrukcí eliminovat. Majitelům bytových domů však na obnovu často chybějí potřebné finance. Vítáme proto navýšení dotace v programu Nová zelená úsporám z 20 na 30 procent způsobilých výdajů a především skutečnost, že výzva je poprvé kontinuální, nikoli časově omezená,“ říká Marcela Kubů.

Ilustrační foto, novostavba bytového domu, zdroj: Krytiny-strechy.czV loňském roce v rámci první výzvy programu Nová zelená úsporám (NZÚ) určené pro vlastníky pražských bytových domů přijalo Ministerstvo životního prostředí ČR 290 žádostí v celkovém objemu více než 174 milionů korun. Tempo rekonstrukcí je však i s dotační podporou pomalé – 290 žádostí při počtu přibližně 16 tisíc pražských bytových domů, které nutně potřebují renovaci, je málo. Žádostí, potažmo rekonstrukcí by mělo být nejméně dvakrát tolik. „Za úspěch bychom považovali, kdyby během následujících šesti let dotaci NZÚ na rekonstrukci získala pětina majitelů dosud nezrenovovaných bytových domů v Praze, což je odhadem 3 tisíce nemovitostí, a podařilo se tak zlepšit podmínky bydlení pro 45 tisíc pražských domácností,“ vypočítává Marcela Kubů.

Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek mimo Prahu nejsou o podporu ošizeni. V letošním roce mohou dostat dotaci nejen za zateplení, ale i na výměnu zdroje nebo jiná související opatření z integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podpora je ve výši 25,5 procenta, respektive 32,3 procenta dotace ze způsobilých výdajů podle úrovně dosažených úspor energie a energetické náročnosti budovy po realizaci projektu.

Byty ve zrekonstruovaných domech se prodají rychleji a za vyšší cenu

Ilustrační foto, starší zástavba panelových domů a novostavba, zdroj: Krytiny-strechy.czKromě lepší kvality bydlení má rekonstrukce také jednoznačně pozitivní dopad na zhodnocení nemovitosti. Opravený dům signalizuje dobrou adresu s fungujícím společenstvím vlastníků nebo bytovým družstvem. Zhodnocení jednotlivých bytových jednotek se pohybuje okolo 10 až 15 procent, navíc se výrazně zkracuje doba v případě prodeje.

„Ve stejné ulici může být cena bytů ve zrekonstruovaných domech až o 15 procent vyšší než u bytů v zástavbě před rekonstrukcí. Investice do technického stavu budovy znamená významnou konkurenční výhodu. Kupující dávají přednost bytům ve zrekonstruovaných domech, a tak se dají prodat rychleji a za vyšší cenu,“ konstatuje Vladimír Zuzák, ředitel společnosti MAXIMA REALITY. Naopak dlouhodobě neuspokojivý technický stav činí řadu tuzemských nemovitostí téměř neprodejnou nebo atraktivní jen při prodeji za zlomek možné ceny.

Podle propočtů Asociace výrobců minerální izolace vyjde rekonstrukce fasády, zateplení a výměna oken u panelového domu o dvanácti jednotkách v průměru na 1,3 až 1,5 milionu korun, a to bez zohlednění případné dotace ve výši až 30 procent. „Zatímco investice do renovace činí průměrně 120 000 korun na jednotku, zhodnocení bytu může při prodeji dosáhnout i více než 250 000 korun,“ říká Marcela Kubů. Vzhledem k tomu, že v Praze je bydlení obecně vůbec nejdražší z celé republiky, mohou obyvatelé pražských bytů při případném prodeji současně dosáhnout nejvyššího zhodnocení.

V chátrajících domech lidé za teplo utratí až pětinu svých příjmů


Technický stav a energetická náročnost budovy je vedle ceny a lokality třetím nejdůležitějším kritériem při výběru nemovitosti. S technickým stavem budovy totiž úzce souvisí provozní náklady. „Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie. Účet za teplo se podle toho, zda je nemovitost v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 000 korun, ve zrekonstruovaném domě jen 8000 korun ročně,“ oznamuje Marcela Kubů.

Ačkoli dotační programy pomáhají, v České republice je stále nezatepleno 60 procent všech obydlených bytových jednotek. Při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 procent. Až polovina tuzemských domácností tak může v budoucích letech čelit vysokým výdajům za energie. Pokud ceny energií porostou stejně jako v posledních letech, tedy zhruba o jeden procentní bod nad mírou inflace, mohou v horizontu deseti let Češi za energie zaplatit až 20 procent z příjmu, což může být pro řadu domácností příliš.

Autor a zdroj textu: TZ AVMI, Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace
Logo Asociace výrobců minerálních izolací

Asociace výrobců minerální izolace (AVMI)
Asociace sdružuje nejvýznamnější výrobce minerální izolace v ČR. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví. Asociace se zaměřuje na šíření informací o využití minerálních izolací a na spolupráci s veřejnou sférou při tvorbě legislativního prostředí a norem. Asociace působí na tuzemském trhu od roku 2009. Tuzemskými členy AVMI jsou společnosti KNAUF INSULATION, PAROC POLSKA, ROCKWOOL a.s., Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a URSA CZ. Více informací na www.AVMI.cz.


Pro zákazníky
Rubriky článků