Aktuality

AVMI - 44 procent Čechů preferuje bydlení v novostavbě

26. 6. 2014

Důvodem je skutečnost, že novostavba je pro většinu spotřebitelů synonymem kvalitního bydlení s nízkými provozními náklady. Právě technický stav a energetická náročnost v současnosti patří vedle ceny a lokality k zásadním parametrům při výběru nemovitosti. Domácnosti totiž za bydlení utratí téměř pětinu svých příjmů a 29 procent z nich tyto výdaje vnímá jako značnou zátěž.

Pokud by si Češi bez ohledu na svoje finanční možnosti mohli vybrat, kde budou bydlet, 44 procent z nich zvolilo novostavbu, dalších 35 procent zrekonstruovanou nemovitost a pouhých 21 procent by si pořídilo byt nebo dům v původním, nezrekonstruovaném stavu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). „Skutečnost, že celkem téměř 80 procent Čechů preferuje bydlení v novostavbě či zrekonstruované nemovitosti, potvrzuje současný trend, kdy spotřebitelé kladou stále větší důraz na kvalitu bydlení a také nižší energetickou náročnost budovy. Právě technický stav budovy tak patří vedle ceny a lokality k nejdůležitějším parametrům při výběru nemovitosti,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně AVMI.

S technickým stavem budovy totiž úzce souvisí provozní náklady. Podle šetření Českého statistického úřadu* výdaje českých domácností na bydlení v loňském roce dosáhly téměř pětiny jejich příjmů (18,6 procenta), což je zhruba o 4 procenta více než v roce 2012, a 29 procent domácností je vnímá jako velkou finanční zátěž. „Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie**. Roční účet za teplo se podle toho, zda je v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 000 korun, v zrekonstruovaném domě 8000 korun a v nízkoenergetické novostavbě dokonce i méně než 4000 korun ročně,“ vypočítává Marcela Kubů.

Tabulka: Výdaje na vytápění modelového bytu 70 m2, zdroj: AVMI

Spotřebitelé očekávají, že právě novostavby budou splňovat současné nároky na energetickou efektivitu a jsou zárukou kvalitního bydlení. „Například doporučená tloušťka tepelné izolace je v současnosti pětkrát vyšší než před 15 lety a normy pro novou výstavbu i větší rekonstrukce se budou nadále zpřísňovat s ohledem na rostoucí ceny energie. Nové budovy by dokonce měly mít do roku 2020 prakticky nulovou spotřebu,“ konstatuje Marcela Kubů.

Zájem o energeticky úsporné bydlení kontinuálně roste

Rostoucí zájem Čechů o energeticky úsporné bydlení potvrzují také statistiky developerské společnosti JRD, která se specializuje na novostavby v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Zatímco běžných bytů v pražských novostavbách se obvykle před dokončením prodá maximálně polovina a nová výstavba stagnuje, prodeje JRD dosahují 90 a více procent. „Před deseti lety jsme stavěli projekty s maximálně deseti byty, ty současné čítají 110 i 125 jednotek a je o ně velký zájem. Ještě před zahájením výstavby prodáme 30 až 40 procent a před dokončením je pak vyprodáno 90 až 97 procent,“ říká Jan Řežáb, majitel společnosti JRD. Oproti standardnímu novému bytu má ten energeticky úsporný poloviční provozní náklady a náklady na vytápění jsou 4krát až 6krát nižší než u běžných novostaveb.

Stoupá i poptávka po nízkoenergetických rodinných domech. Spotřebitele kromě dlouhodobých úspor a kvalitního bydlení motivují také státní dotace v rámci programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám. Podle údajů Centra pasivního domu (CPD), které mapuje tuzemskou výstavbu nízkoenergetických staveb, požádalo v letech 2009 až 2010 o příspěvek na výstavbu pasivního domu celkem 483 domácností, v loňském roce už to bylo 399 žadatelů za pět měsíců. „Výstavba nízkoenergetického či pasivního domu je v průměru o 10 až 15 procent dražší než u běžného domu. Počáteční investice se však majitelům na úsporách za energie vrátí nejvýše za 17 let. S dotací pak pasivní domy vyjdou mnohdy stejně, anebo dokonce levněji než domy s horšími tepelně technickými vlastnostmi,“ vypočítává Jan Bárta, ředitel sdružení CPD. Pasivní domy garantují spotřebu tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční za rok a oproti běžným stavbám tak dokážou uspořit až 90 procent nákladů na vytápění.

Zrekonstruované nemovitosti lépe udrží prodejní cenu

Vzhledem k tomu, že na novostavbu kvůli finančním možnostem dosáhne jen minorita kupujících, nejlépe se prodávají starší zrekonstruované nemovitosti. „Potenciální zájemci o nemovitou věc si dnes běžně na prohlídku zvou stavebního technika či inspektora, a pokud má nemovitost technické vady, žádají slevu. Nabídková a konečná prodejní cena nemovitosti se tak běžně liší o 10 procent,“ konstatuje Martin Sládek, koncesovaný odhadce nemovitostí.

Kvalitně zrekonstruovaná nemovitost přiláká více zájemců o koupi a současně má její majitel větší šanci, že nebude muset snížit prodejní cenu. „Vhodná rekonstrukce, jako je výměna oken, zateplení či nových rozvodů elektřiny a vody, může nemovitost značně zhodnotit. Naopak před prodejem se nevyplatí například měnit kuchyň nebo podlahovou krytinu, plně postačí interiér uklidit, čistě vymalovat, případně natřít topení,“ uzavírá Martin Sládek.

* Data ČSÚ vycházejí z výsledků šetření Životní podmínky 2013
** Průměrná spotřeba energie české domácnosti vychází ze studie Potenciál úspor energie v budovách v ČR, kterou realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s. v roce 2013.

Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace AVMI, tiskové zprávy