hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování střech

Sláma jako tepelná izolace střech

5. 3. 2015

Sláma jako tepelná izolace plochých střech

Sláma se používá jako tepelná izolace i do konstrukcí plochých střech. Podkladní vrstvou mohou být desky OSB s vyšším faktorem difuzního odporu vykazující μ > 200. Difuze vodní páry do konstrukce a následné kondenzaci se zpravidla zabrání slepením desek a přelepením spár mezi deskami vzduchotěsnou a parotěsnou páskou. Pokud výpočet prokáže, že tato úprava je nedostatečná a mohla by nastat situace s výskytem kondenzátu, který by ohrozil funkci a trvanlivost střešního pláště, aplikuje se parotěsná vrstva.

Je správné, aby střechy izolované slámou byly řešeny s provětrávanou vzduchovou dutinou jako dvouplášťové konstrukce. Předejde se tím mnohým pozdějším těžkostem, které mohou střechu vážně znehodnotit, popřípadě zamezit užívání celého domu.

Balíky pšeničné slámy se ukládají velmi těsně vedle sebe. po jejich uložení se zpravidla přestřihují provázky. Dosáhne se tak rovnoměrné rozložení slámy na celou izolovanou plochu. Je ovšem nutno počítat s tím, že se sníží objemová hmotnost a zvýší tepelná vodivost materiálu. Tloušťka vrstvy má být alespoň 400 mm. Není však žádnou zvláštností, že právě ve střechách je tloušťka slaměné izolace až dvojnásobná. Například při výstavbě rodinného domu v ostrově u Macochy byla oužita sláma o celkové tloušťce 800 mm. Balíky se kladly tak, aby došlo k překrytí spár. Vždy po položení části slaměné tepelné izolace se rozstřihly provázky, které uvolnily napětí hmoty, a nastalo zaplnění mezer. Nad větranou vzduchovou dutinou dvouplášťové konstrukce se osadil záklop a další desky OSB. Hydroizolační krytina se provedla z měkčeného PVC.

U dvouplášťových střech je potřebné zabránit pronikání chladného venkovního vzduchu do slámy. Používají se k tomu materiály méně prodyšné, přitom však difuzně otevřené. Takovou hmotou jsou nejen různé typy kontaktních difuzních folií, ale také hliněná břečka. Balíky slámy se jí mohou polévat. Na povrchu se tak vytvoří tenká vrstva, bránící vnikání chladného vzduchu do slaměné struktury. Střešní plášť je možno také realizovat bez desek OSB i bez vrstev parotěsných. Rovina vytvořená z dřevěných prken se opatří řídkým hliněným roztokem. Na takto upravený povrch se rozprostře jutová síťovina, na kterou se postupně nanese 50 až 100 mm tlustá vrstva hliněné mazaniny.

Její funkcí je absorbovat vodní páru z podstřešního prostoru a zamezit jejímu vedení do slaměné tepelné izolace. Přes celou plochu mazaniny se přeloží rákosová rohož. na ni se již rozloží slaměné balíky. Sláma se obvykle nedoporučuje pro jednoplášťové střechy. Lze ji takto uložit jen v suchém stavu a s vyloučením jakéhokoliv vlivu srážkové vody nebo vody z mokrých technologických procesů. Je také třeba vytvořit cestu pro odvedení vodní páry. taková střecha byla vybudována nad obytnou částí ekologického centra v Hostětíně. Na desky OSB, které jsou uloženy na stropních trámech, se položila parotěsná fólie. Na ni 400 mm silná vrstva tepelné izolace ze slámy. Vodní pára má možnost odejít do bočních částí střechy, k atikám a odtud do větrané dutiny pod dřevěným obkladem do venkovního prostředí. Na slámu se v pravidelných intervalech pokládala prkna, ke kterým se upevnila další deska OSB. Na ni se uložila spádová vrstva z minerálních vláken v tloušťce 20 až 150 mm, která vytvořila sklon střešních rovin. Hydroizolace z měkčeného PVC se přes vrstvu spádovou bodově kotvila k desce OSB. Na hydroizolaci se rozprostřela geotextilie s funkcí drenážní a filtrační vrstvy, kterou zakryl 100 mm silný substrát zeminy pro růst extenzivní zeleně. Součinitel prostupu tepla střechy v závislosti na tloušťce spádové vrstvy dosáhl hodnot U=0,09 W (m2.K) až 0,12 W/(m2.K).

Sláma jako tepelná izolace šikmých střech

Slámou je možno izolovat také šikmé střešní roviny. V České republice s tímto typem izolací nemáme mnoho zkušeností. Celá řada dobrých příkladů se však nabízí v zahraničí. Ve Švýcarsku je s mistrnou dovedností dovedl až do realizací architekt Werner Schmidt.

Nad čtvercovým půdorysem byla vystavěna čtyřpodlažní budova z nosné slámy. Konstrukci stanovené střechy vytvořily nárožní nosníky, které vynesly dřevěné velkoplošné do kříže slepované desky KLH. Ve stycích se z vnější strany přelepily vzduchotěsnou páskou. Před vrcholem byla konstrukce ukončena. Vznikl komolý jehlan jehož závěrem se stala lucerna se zaskleným stanově ukončeným vrcholem. Pod ním se nachází malířský ateliér, k jehož osvětlení se v potřebné míře využívá difuzní složka denního světla. Příkrý střešní sklon byl v tloušťce 800 mm tepelně izolován velkorozměrovými slaměnými balíky. Střešní krytinou se stal štípaný šindel. Dřevěné prvky byly použity i pro odvod vody. Například podokapní žlaby jsou také dřevěné.

Jiným příkladem je dům postavený ve švýcarské obci Glarus. Je opět z nosných slaměných balíků velikosti 2400/1200/700 mm. Mají objemovou hmotnost ρ=150 kg/m3 a váží 300 kg. Dům není podsklepený, ale tím, že spočívá na 21 betonových pilířích, je zespodu provětrávaný. Stěny jsou z venku omítnuty vápennou omítkou a zevnitř směsí vápenné a hliněné omítky, což zajišťuje příznivou ochranu konstrukcí proti požáru.

Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing



Pro zákazníky
Rubriky článků