Tři čtvrtiny budov jsou nezateplené, náklady na otop stoupají

16. 12. 2013

Obyvatelé nezateplených domů a bytů riskují, že za energie časem utratí až pětinu svých příjmů. Nejkritičtější situace je v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Tam průměrné stáří domů přesahuje padesát let a lidé z ekonomických důvodů renovaci odkládají.

Řada obyvatel bude letos čelit vyšším výdajům za teplo nebo budou muset méně topit. Týká se to zejména obyvatel v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je totiž nejvíce nezateplených budov starších 50 či dokonce 60 let a zároveň v nich obyvatelé nejčastěji odkládají zateplení a renovaci budov na pozdější dobu. „Nezateplené budovy jsou desítky let vystaveny povětrnostním vlivům. Řada z nich je proto na hranici životnosti. Pokud neprojdou brzy renovací, bude jim hrozit demolice. Náklady na vytopení takových domů mohou během deseti let představovat až 20 procent příjmů domácností,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Nejkritičtější situace je v krajích Karlovarském a Ústeckém, kde lidé mají nejnižší příjmy, a proto zateplování často odkládají. Týká se to nejen obyvatel v důchodovém či předdůchodovém věku, ale i mladších generací. „Řada sociálně slabších domácností se proto snaží na vytápění šetřit omezením spotřeby a topí třeba jen v některých místnostech. Neuvědomují si, že nevytopené domy mnohem rychleji chátrají a časem se stávají neobyvatelnými,“ upozorňuje Marcela Kubů. Sanace budov a s tím spojená oprava pláště a zateplení prodlouží životnost o další desítky let.

AVMI, průměrné stáří domů v krajích, tabulka „Typickým příkladem nezateplené stavby je rodinný či panelový dům postavený v 70. a 80. letech v průmyslových lokalitách,“ vypočítává Marcela Kubů. „Právě rodinné domy si přitom zaslouží nejvyšší pozornost a podporu ze strany státu, protože aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ dodává Michal Čejka z poradenské společnosti PORSENNA o.p.s.

Celková bilance zateplování budov rovněž není optimistická. Průměrné stáří budov nebo rekonstrukcí budov se v Česku podle posledního sčítání ČSÚ pohybuje okolo 50 let. Ke konci loňského roku přitom byly tři čtvrtiny budov (77 %) nezateplených a tím pádem i bez potřebné rekonstrukce, která se obyčejně při zateplování provádí. Při současném tempu zateplování bude do roku 2020 zateplena zhruba polovina budov (55 %). Tyto závěry vyplývají z šetření Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) a studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou letos realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s.

Výdaje za energie mohou spolknout až pětinu příjmů domácnosti

Poměr výdajů za energie vůči ostatním nákladům domácnosti se podle Českého statistického úřadu dlouhodobě pohybuje na úrovni 10 procent. Nezatepleným domácnostem přitom hrozí, že jejich výdaje za energie dlouhodobě porostou. „Pokud ceny energií porostou jako doposud zhruba o jeden procentní bod nad mírou inflace, mohou v horizontu deseti let domácnosti bez zateplení platit za energie až 20 procent z příjmu,“ varuje Marcela Kubů.

Nejvíce jsou ohroženi současní a budoucí senioři, jejichž domy se mohou v průběhu příštích 20 let stát nevyhovujícími pro bydlení či příliš nákladnými z hlediska spotřeby energií. „Investice do renovací a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možnosti řady seniorů,“ uzavírá Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.

Sanace budov stabilizuje ekonomickou situaci zejména penzistů

Stát by se proto měl snažit o promyšlené zavádění energetických standardů či podporovat rekonstrukce snižující energetickou náročnost budov. Cílem by mělo být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 % všech bytových jednotek. „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti vlastních nemovitostí lze s nadsázkou nazvat ‚čtvrtým pilířem penzijní reformy‘, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace nejen penzistů,“ potvrzuje Luděk Niedermayer.

Energetickou úspornost jako prioritu musí začít zohledňovat i zájemci o nové bydlení a nešetřit na míře zateplení, kvalitě oken či doprovodných technologií typu rekuperace tepla. „Zkušenosti ukazují, že je podstatně výhodnější zateplit budovu na vyšší úrovni tepelné ochrany budov, než je v daný okamžik standardem. Opětovné izolování nebo instalace úsporných technologií po deseti či patnácti letech je ekonomicky vždy mnohem náročnější,“ uzavírá Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Zásadní význam má i legislativní podpora, například nastavení kritéria provozních úspor v zadávací dokumentaci při veřejných zakázkách na výstavbu nebo renovace budov. „Důležitým kritériem musí být míra provozních nákladů, tedy hlavně úspor energie při provozu budovy, nikoli jen cena zakázky,“ uzavírá Michal Čejka ze společnosti PORSENNA o.p.s.

Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace AVMI, tiskové zprávy