Spotřebu auta zná každý. Ale jakou spotřebu má váš dům?

 

Pojďme se podívat na to, jak se měří, kolik rodinný dům či byt za rok spotřebuje energie na vytápění. Anebo jak poznat, který dům je opravdu šetrný a ve kterém je naopak hororovým zážitkem platit vyúčtování za energie!

Měrná roční potřeba na vytápění – právě tak odborníci nazývají klíčový parametr, díky kterému může i naprostý laik jednoduše zjistit, kolik který dům ročně potřebuje energie na vytápění. A díky kterému lze mezi sebou porovnávat, jak jsou na tom s nároky na vytápění jednotlivé domy.

 

„Měrná roční potřeba na vytápění se uvádí v kilowatthodinách za metr čtvereční a rok. Jednoduše řečeno, čím nižší tuto hodnotu dům má, tím méně energie na vytápění potřebuje. Pokud chcete vědět, jak moc je dům hospodárný či nehospodárný, zajímejte se právě o tento parametr,” vysvětluje architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.


Architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA

 

Podle měrné roční potřeby na vytápění odborníci dělí budovy do několika kategorií. To, do jaké kategorie dům spadá, záleží na tom, jakých hodnot měrná roční potřeba na vytápění (MRPV) dosahuje. Kategorie domů jsou dle tohoto kritéria následující:

 

• Plusové domy (MRPV = 0–5 kWh/m².rok; dům vyrobí více energie, než sám spotřebuje)
• Nulové domy (MRPV = 0–5 kWh/m².rok)
• Pasivní domy (MRPV ≤ 15 kWh/m².rok)
• Domy s téměř nulovou spotřebou energie (MRPV = 30–80 kWh/m².rok)
• Nízkoenergetické domy (MRPV ≤ 50 kWh/m².rok)
• Domy běžné v 70.–letech (MRPV ≥ 200 kWh/m².rok)

 

Komu na první pohled výše uvedené kategorie nic neříkají, toho o jejich důležitosti jistě přesvědčí jednoduchý příklad. Na něm můžeme názorně demonstrovat, jak propastné rozdíly mohou být mezi jednotlivými kategoriemi – a fyzikální zákony jsou v tomto případě neúprosné!

 

„Představme si dva naprosto stejně velké domy, první ze 70. let a druhý, který spadá do kategorie pasivních domů. Oba budeme vytápět krbem na dřevo. Pro vytápění prvního domu budeme potřebovat 13x více dřeva, než pro vytápění pasivního domu! A v obou domech přitom bude stejně teplo,” říká Vojancová.

 

„Příklad můžeme ještě obrátit. Stejným množstvím paliva, a je zcela jedno, zda půjde o dřevo, plyn či elektřinu, jakým vytopíme jediný, nezateplený a nehospodárný dům ze 70. let, můžeme vytopit hned 13 stejně velkých pasivních domů, nebo jeden pasivní dům, který ovšem bude třináctkrát větší než dům nehospodárný,” dodává Vojancová. 

 

A pokud bychom zateplili náš modelový starý dům na parametry pasivního domu, rapidně klesne jeho potřeba energie na vytápění. „Teplo z budov mizí řadou míst. Obecně lze říci, že střechou utíká 25-30% tepla, střešními okny 5–10 %, stěnami 24–40 %, okny ve svislých konstrukcích 12–25 %, vstupními dveřmi 1–2 % a podlahou ve styku se zeminou 10–15 % tepla,” vypočítává architektka Vojancová a dodává, že optimálním materiálem na zateplování těch částí, které mají na tepelných ztrátách největší podíl, je skelná vlna. Má výtečné tepelněizolační vlastnosti, je dobře prodyšná, ekologická a tlumí hluk.

Podle odborníků by každý majitel nemovitosti měl vědět, do jaké z výše uvedených kategorií měrné roční potřeby na vytápění jeho dům spadá. Ceny energií totiž setrvale rostou, a navíc se čím dál více zpřísňuje legislativa a požadavky na to, jak dobře mají být domy zateplené a hospodárné.

 

„Lidé by si měli zkontrolovat, zda jejich domy splňují požadavky současných norem. Pokud je nesplňují, je načase přemýšlet o rekonstrukci a zateplení. A vzhledem k tomu, že rekonstrukci domu děláme jednou za život, vyplatí se nešetřit na kvalitě a tloušťce izolačního materiálu. Každému bych doporučila, aby zateploval na parametry pasivního domu. Rozhodně se to vyplatí a majitel nemovitosti v budoucnu výrazně ušetří na platbách za vytápění,“ dodává Vojancová.

 

Například správně navržené zateplení typického řadového přízemního domu ze začátku století může z původního žrouta energie udělat extrémně úspornou budovu. „Při kvalitním zateplení je možné u takového domu dosáhnout úspory až 80 % nákladů za vytápění,” uzavírá architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.