V zimě téměř bez topení

 

Velká část obyvatelstva žije v nájemních bytech. Tady vzniká dilema - opatření, která vedou k úspoře energie, jsou většinou spojena s investicemi. Tyto investice musí nejdříve nést pronajimatel, zatímco nájemníkovi - uživateli - nepřináší rychlá realizace energeticky úsporných opatření bezprostřední prospěch. Ale i majitelé vlastních bytů a rodinných domků zaostávají z hlediska techniky energetic­kých úspor.

I s menšími investicemi lze docílit značných úspor tepla. Sem patří např. utěsněni oken, dveří a dalších netěsných míst a regulace topných těles moderními ventily s termostatem.

V případě novostavby anebo plánované rekonstrulcce lze konat doslova zázraky. Potřeba tepla nízkoener­getického domu (tzv. Dreiliterhaus - třilitrový dům, protože by se spotřeba měla rovnat 3 litrům topného oleje) nebo u pasivních domů by se měla skutečně stlačit až na desetinu. U průměrného rodinného domku se spotřeba tepla nachází mezi 150 až 200 kílowatthodinami na metr čtvereční za rok (kWh/m2·rok). Zejména špatně zaizolované staré budovy mohou vykazovat spotřebu až 300 kWh/ml·rok. Novostavby, v nichž byly uplatněny Směrnice pro úsporu energií EU - EnEV, postavené po roce 2004, vykazují okolo 100 kWh/m2·rok. Pro izolované nízkoenergetické domy (tzv. Dreiliterhaus - třílitrový dům) je to pouze 30, pro pasivní dům dokonce pouhých 15 kWh/m2·rok.

Kdo se rozhodl, že chce při stavbě nového domu výrazně přispět k ochraně klimatu, bude od samého začátku konfrontován s různými pojmy, které i u odborníků mohou vyvolat zmatek. Proto následuje malé vysvětlení:

EnEV - Od 8. 12. 2004 platí v EU .Nařízení o úsporách energií" (Energiesparversorgung - EnEV) a je závazné pro všechny novostavby, které limituje jejich roční spotřebu energií na hodnoty mezi 76 až 143 kWh na čtverečný metr obytné plochy. Plánuje se zpřísnění podmínek asi o 30% postupně ve dvou krocích v letech 2009 a 2012. V ČR zatím platí norma ČSN 73 0540.

Nízkoenergetický dům (NED) je dům, který podle energetického štítku obálky budovy ve smyslu ČSN 730540, resp. Vyhlášky Č. 148/2007 Sb. vykazuje měrnou spotřebu energie 30-50 kWh/m2·rok. Zákon nedefinuje nízkoenergetický dům, výše uvedená vyhláška však ukládá od 1. 1. 2009 dokumentovat Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Obyčejné domy, které by vyhověly EnEV, nemusí stačit pojmu níkoenergetický, resp. energeticky úsporný.

"TřílltroVý dům" (2 německého Dreiliterhaus) hovorové označení domu, který v roční spotřebě energie pro vytápění vystačí se 3 litry topného oleje (cca 30 kWh) na čtverečný metr obytné plochy. To odpovídá primární spotřebě asi 60 kWh/m2·rok. Dům má též vysoký stupeň účinnosti otopného zařízení a zařízení k ohřevu teplé užitkové vody.

Pasivní dům je dům, který se obejde bez vlastního vytápění. Roční spotřeba na vytápění činí pouze 1,5 I topného oleje (cca 15 kWh) na čtvereční metr obytné plochy. To odpovídá primární spotřebě energie pod 40 kWh/m2·rok.

V Německu a někdy i v jiných zemích EU se používají ještě pojmy:

KfW-6O-Haus - obytný dům s roční spotřebou primární energie pod 60 kWh/m2·rok. Této spotřeby se zpravidla dosáhne u "třílitrového domu". Stavba musí splňovat podmínky pro KfW Kredit.

KfW-4O-Haus - obytný dům s primární spotřebou energie pod 40 kWh/m2·rok. Pasivní dům je vlastně velmi důkladně provedený a zdokonalený "třílitrový" nízkoenergetický dům, kde se vytápěním dřevem dosahuje těchto hodnot. Stavba vyžaduje udělení zvláštního KfW kreditu.

Zejména izolace plášťů budova způsob konstrulcce oken rozhodujícím způsobem ovlivňují spotřebu energie pro vytápění. Kvalitu izolace udává tzv. hodnota U. Je to součinitel prostupu tepla, který udává tepelné ztráty na metr čtvereční stěny nebo plochy okna na jednotku prostoru a teplotního spádu ve směru zevnitř ven. Malé hodnoty U znamenají nízké tepelné ztráty.

Ve srovnání s nezaízolovanymi vnějšími stěnami je možné vysokou kvalitou tepelné izolace hodnotu U zdi snížit výjimečně až více než lOkrát. U tradiční tepelné izolace je vyžadována tloušťka asi 20 cm. Po dokončení výstavby u dřevěných domů se může tato izolace velmi snadno realizovat. V nedávné době byly též vyvinuty vakuové izolace, které dosahují stejného izolačního efektu již pří tloušťce pouhých 2 cm. Za tímto účelem se vpraví jádro z pyrogenního oxidu křemičitého do vzduchotěsně izolované fólie, kde se vytvoří vakuum. Důležité je, že tato speciálni vakuová izolační fólie dokáže po velmi dlouhou dobu zabránít vniknutí vzduchu.

Kromě izolace zdí má též rozhodující roli typ použitých oken. Ve srovnání s dosavadním běžným dvojsklem se rozšiřuje užívání trojskla, které snižuje tepelné ztráty okna o více než 40 %. Nově se na trhu objevují vakuová okenní dvojskla. U tohoto produktu jsou dvouvrstevné skleněné tabule odděleny meziprostorem, ze kterého je vyčerpán vzduch. Perfektně utěsněné okolí dvoiskla zamezuje proniknutí vzduchu. Aby tlak vzduchu nestlačoval skla dohromady, jsou v meziprostoru výztuhy, které zajišťují stabilitu. Výztuhy jsou ze skla, takže nejsou nápadné.

Kromě volby zaskleni je důležité i provedení rámů. Běžně platí, že rámy zpravidla zvyšují ztráty tepla.

U hodnoty U se proto rozlišuje, zda se jedná o UG ("G" jako glass - sklo), která se týká pouze skla, a většinou horší Uw ("W" jako window - okno), pro celé okno, včetně rámů. Mnozí výrobci uvádějí pouze jedinou hodnotu U. Ve většině případů se pod tím rozumi hodnota UG.

Okna však nejsou jediným původcem ztrát. Umožňují, aby sluneční paprsky pronikaly do míst­nosti a v zimě tak představují příspěvek k vytápění místnosti. Aby se optimalizoval tento tzv. solární energetický zisk, musí být v našich zeměpisných šířkách okna obrácená k jihu pokud možno co největších rozměrů a v severním směru pokud možno co nejmenší. Vnější zastiňující rolety, marky­zy nebo žaluzie jsou na sluneční straně důležité, v létě brání možnému přehříváni místností dobře zaizolovaných budov.

Optimálně izolované budovy jsou poměrně vzduchotěsné. Aby se v zimním období dosáhlo dobré kvality vzduchu v místnostech, je nutné častější větráni. Tak se stává, že nikoliv nepodstatná část tepla se vyvětrá. Tomu lze zabránit tím, že je instalováno řízené větrání odvzdušněni budovy. Ven­tilátory vhánějí čerstvý vzduch zvenčí přes křížový tepelný výměník do obytných místností a odsávaií upotřebený vzduch z kuchyně a z koupelen. Přítom se proud čerstvého vzduchu zvenčí vede kolem odtahu. Upotřebeny vzduch odevzdává 90 % svého tepla chladnému vzduchu přiváděnému zvenčí. Tak se udržuje uvnitř budovy teplo.

Často se vyskytují předsudky, že se řízené větrání a odvětrávání negativně promítá do komfortu bydleni. Je tomu právě naopak. Lehký průvan není prakticky znát ani není slyšet. Optimální ventilace zabraňuje vlhnutí zdíva a vzniku plísní. Vzduchový filtr instalovaný ve ventilačním zařízení zabraňuje vstupu škodlivých látek ve vzduchu zvnějšku a ani hmyz se do budovy nedostane. Pokud někdo přesto bezpodmínečně chce, může otevírat okna, ale není to nutné. Přívod vzduchu se dá kombinovat s geotermickým výměnikem. K tomu se vzd\lchotechnické přivodili potrubí položí do půdy v zahradě. V zimě ohřívá Země čerstvý vzduch a v létě ho ochlazuje.

Při realizaci vysoce úsporného domu se vyskytnou dodatečné vícenáklady, které se však s ohledem na růst cen energií opět vyplatí. Banky v Německu podporují výstavbu obzvláště energeticky úsporných budova energetickou sanaci starších budov výhodnými úvěry.