hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování - obecné informace

Mezinárodní politika v oblasti klimatu

17. 7. 2017

V roce 1979 se na první Konferenci Spojených národů o světovém klimatu v Ženevě poprvé objevilo téma ohrožení zemské atmosféry. Přesto mnoho zúčastněných stran zpochybňovalo podstatu ohrožení. Bylo rozhodnuto, že nejdříve se provede další výzkum, na jehož základě se stanoví, jaká opatření se budou provádět.

V roce 1992 došlo v Rio de Janeiro poprvé k odsouhlaseiú opatřeni, která by se měla za účelem ochrany klimatu přijmout. Následně byly v roce 1997 v tzv. Kjótském protokolu dohodnuty první cíle snížení emisí. Pro efektivní ochranu klimatu tyto cíle nejsou stále ještě dostatečné. Poprvé se však vyvinul mezinárodní tlak na přijetí reálných opatření k ochraně klimatu.

KJÓTSKÝ PROTOKOL

V roce 1992 se konala v Rio de Janeiro Konference Organizace spojených národů pro rozvoj a životní prostředí (UNCED). Výsledkem konference bylo přijetí Rámcové konvence o klimatu (UNFCCC), kterázúčastněné zavazovala, aby omezili antropogenní poškozování klimatického systému, aby se zpomalilo globální oteplování a zmímily se jeho důsledky.

Na tyto naprosto nekonkrétní dohody navazovala 3. Konference účastnických států rámcové konference o klimatu, která se konala v roce 1997 v japonském městě Kj6t6. Tato smlouva zavazuje všechny státy, uvedené v grafu na obrázku 2.13, aby snížily nejpozději do roku 2012 emise skleníkových plynů o 5,2"10. Přitom pro různé jednotlivé státy platí různá omezení. Některým státům, jako Španělsku, Portugalsku, Řecku nebo Austrálii dovoluje protokol dokonce přírůstek emisí. Státy EU smějí dosáhnout cílů společně. To znamená, že jestliže některý členský stát EU způsobí příliš vysoké překročení emisí, smějí to jiné státy EU kompenzovat.

Vedle CO2 byly zahrnuty do výčtu následující skleníkové plyny, které se přepočítávaly na ekvivalent CO2: metan (CH4), kysličník dusný (rajský plyn NP), částečně halogenizované fluorované uhlovodíky (HFC), plně fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SFs)' Do redukce se mohou zahrnout i taková opatření, která iniciují i jiné země. Pro rozvojové a nové průmyslové země nepředpokládal Kj6tský protokol žádná omezení. V roce 2005 vstoupil Kjótský protokol v platnost. USA, jako jediná země, Kj6tský protokol neratifikovaly.

Ve většině průmyslově vyspělých států je bilance ochrany klimatu doposud bez výraznějších úspěchů. Pouze v bývalých státech Yaršavské smlouvy bylo zaznamenáno významné snížení emisí skleníkových plynů. To však byla mnohem méně zásluha systematické ochrany klimatu, daleko více byly příčinou pronikavé změny hospodářských poměrů v těchto zemích v devadesátých letech. Od té doby se i tam emise CO2 opět mírně zvyšují.

Ve většině západních států emise stále nepřetržitě rostou. Vůdčim státem v negativním slova smyslu je Španělsko. Zatímco v roce 1990 byly španělské emise, ve srovnání se zeměmi jako Německo nebo USA ještě poměrně malé, bylo Španělsku umožněno zvýšit emise dokonce až o 15 %. Do roku 2004 však skutečné emise ve Španělsku vzrostly o 49 %. Pouze Německo a Velká Británíe vykazují významnou redukci, přičemž německý pokles emisí byl z větší části zapřičiněn změnami hospodářských poměrů ve východním Německu (v bývalé NDR).

Austrálie a USA, které neviděly nějakou šanci k dosažení cílů ochrany klimatu, zpočátku Kjótský protokol vůbec neratifikovaly. Přestože v jednotlivých zemích proběhly již v několika letech změny značně odlišně, ukazuje se, že z hlediska ochrany klimatu jsou pozitivní změny možné. Díky značné­mu úsilí v boji proti změně klimatu by se mělo bez problémů dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 50 až 80 %.

Obr.: Změny emisí skleníkových plynů bez změny využití mezi léty 1990 a 2004 a cíle stanovené Kjótským protokolem. Data: UNFCCC

OCHRANA KLIMATU VLASTNÍMI SILAMI

Vlády většiny států prosazují dnes ochranu klimatu jen vlažně. Některé zájmové skupiny by v důsledku ochrany klimatu pravděpodobně utrpěly finanční ztrátu, proto se pokoušejí svým politickým vlivem zpomalit nebo odložít důsledné prováděni opatření na pomalé změny klimatu.

To ale není důvod propadat letargii. Naopak - všichni mají šanci přispět k ochraně klimatu vlastním dílem. Snížit emise skleníkových plynů o 50, 80 nebo dokonce o 100 % je" možné bez problémů již dnes. Jestliže bude stále více lidí následovat pozitivní příklady, podaří se dospět k účinné ochraně klimatu.

K tomu, aby se oteplování Země zastavilo, nebude nikdy stačit jedno samostatné opatření. Spíše bude existovat souhrn mnoha různých opatření, která budou společně působit. Významnou roli mo­hou sehrát předevšímt obnovitelné (regenerativní) zdroje energie. Aktivní účinná ochrana klimatu nevyžaduje velké oběti. Pokud se všichni pokusíme prosadit a uskutečnit jen následující opatření, bude to k jeho úplné záchraně dostačující.

  • Nepoužívejte produkty vyráběné ze dřeva tropických stromů, které nepocházejí z udržitelného zdroje pěstování a sklizně. Při koupi Vám může napomoci logo FSC (Forest Stewardship Council), značka zdravého lesního hospodaření.
  • Nepoužívejte elektrospotřebiče s HFC nebo PFC (chladničky, klimatizace, tepelná čerpadla), které obsahují chladivo s HFC, PFC odpovídající za 10% celkového skleníkového efektu. Pokud se neprodávají a nenabízejí zařízení bez HFC, PFC (klimatizace v automobilech), musí prodejci a prodejní řetězce vyvíjet tlak na výrobce.
  • Důsledné třídění odpadu, redukce živočišných potravin a upřednostňování bioproduktů a produktů z regionu (místních produktů).
  • Důsledné šetření energií ve všech oblastech.
  • Výstavba a financování obnovitelných zdrojů energií.

Zdroj: Obnovitelné zdroje energií, publikace vydavatelství GRADA
Autor: Volker Quaschning



Pro zákazníky
Rubriky článků