hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování - obecné informace

Obnovitelné zdroje energií - seriál, jsme před zhroucením klimatu?

13. 2. 2017

To, že se podnebí mění, víme vlastně již dost dlouho. Střídání početných dob ledových a teplejších meziledových období dokazuje, že klima na Zemí podléhá neustálým změnám. Z hlediska lidských časových měřítek trvá změna relativně dlouho. V nejmladší historii Země přichází zhruba každých 100000 let doba ledová (glaciál), která je přerušena kratší dobou oteplení, dobou meziledovou. Naše současná meziledová doba - interglaciál, označovaná jako holocén, nastala asi před 11 700 lety. Po­kud by poslední meziledové doby trvaly v průměru 15000 let, museli bychom nevyhnutelně směřovat k další době ledové.

Přesné příčiny střídání ledových a mezíledových dob lze rekonstruovat jen podmíněně. Přirozené účinky změn sluneční aktivity, změny geometrie oběžné dráhy Země, vulkanická činnost, změny moř­ských proudů a rovněž i posuny kontinentálních ker jsou považovány za hlavní příčiny klimatických změn. Jestliže se sejde několik příčin najednou, mohou nastat poměrně náhlé změny. Svědčí o tom klimatické dějiny Země. Až potud není oteplování Země, které v nejnovější době pozorujeme, nic neobvyklého. Výjimečné však je, že dnes zřejmě poprvé za dobu existence života na Zemi, tyto náhlé změny klimatu způsobily živé bytosti - totiž lidé.

Otepluje se - současné klimatické změny

Pozvolna taje led

Klimatické podmínky na Zemi jsou za posledních několik tisíc let relativně konstantní. V této době vznikla naše civilizace, osídlené oblasti a plochy obdělávané zemědělské půdy. V poslední ledové době byly naše dnešní hustě osídlené oblasti pokryty ledovým krunýřem, zatímco v nejteplejších dobách byla naše pobřežní města metr pod hladinou moře. Pokud nastanou značné změny klimatických podmínek, bude se tvář Země a s ní i naše současné životní podmínky intenzivně měnit, a to výrazněji, než toho byly schopny všechny dramatické dějinné události posledních tisíciletí.

Zjištěné klimatické změny

  • Globální povrchová teplota se mezi roky 1906 a 2005 zvýšila o 0,74 °C,
  • Z 11 z posledních 12 let bylo nejteplsjšíCh od začátku pozorování,
  • přírůstek teploty za posledních 50 let je dvojnásobný ve srovnání s předchozím stoletým obdobím,
  • oteplování Arktidy se dvojnásobně zrychlilo,
  • teploty v posledních 50 letech byly zřejmě vyšší než v předchozích 1300 letech,
  • zmenšují se ledovce, ztenčila se ledová pokrývka Grónska a Antarktidy,
  • hladina moří se od roku 1993 zvyšuje průměrně o 3,1 mm ročně, v průběhu 20. století je to celkem o 17 cm více; více než polovina jde na vrub tepelné roztažnosti moře, asi 25 % způsobuje tání vysokohorských ledovců a asi 15 % tání arktického ledu,
  • vzrostla četnost silných srážek,
  • četnost a intenzita suchých období vzrostla,
  • vzrostla četnost výskytu teplotních extrémů,
  • od 70. let silně vzrostla četnost tropických cyklónů.

Obr.:
Teplotní změny, které nastaly v období let 2002 až 2006 v porovnání s dlouhodobým průměrem.  Zdroj: NASA, http://svs.gsfc.nasa.gov


V období sta let se průměrná teplota na Zemi zvýšila o více než 0,7 °C. Na první pohled to moc neznamená. Oteplování Země však nezasahuje všechny oblasti rovnoměrně a ani v průběhu roku není konstantní. Teploty mohou být během deseti měsíců zcela normální a náhle, v průběhu pouhých dvou měsíců, mohou stoupnout o 4·C nad obvyklý průměr. V některých oblastech planety byl již dnes přírůstek teploty tak výrazný, že to vedlo k zvýšení ročního průměru o 2°C 

Následkem oteplování přibývá mořské vody. Se zvýšením teplot tají arktické ledovce a stálé zalednění. V důsledku toho stále stoupá hladina moří. Teploty v polární oblasti stoupají dokonce rychleji než v ostatních částech světa. Zalednění Arktidy v průběhu posledních 20 let ustoupilo o 10-15 % (obr. 2.2). Kromě ledových mas Arktidy tají prudkým tempem mnohé další ledovce. Největší ledovec na světě - Beríngův ledovec v kanadské Arktidě - se za posledních sto let zmenšil o 10 kilometrů. Z horských ledovců ve východních Alpách zůstala dnes již méně než polovina hmoty, kterou měly v roce 1850.

Obr.: Arktická ledová pokrývka v září, stav v letech 1979 až 1981 (nahoře) a v letech 2003 až 2005 (dole) . ZdroJ NASA. http://SVS.gsfc.nasa.gov

Zdroj: Obnovitelné zdroje energií, publikace vydavatelství GRADA
Autor: Volker Quaschning


Pro zákazníky
Rubriky článků