Zateplování - obecné informace

Korek - materiál s výbornými izolačními vlastnostmi

31. 3. 2015

Korek je odumřelou kůrou korkového dubu. Mohutný kmen korkového (Quercus suber), který má schopnost ji regenerovat aniž by se strom poškodil nebo se musel porazit. Jedná se o přírodní obno­vitelnou surovinu, jejíž pěstování má pozitivní vliv na půdu a vytváří příznivé podmínky také pro růst jiných rostlin.

 

Korkový dub je velmi odolný a je schopen přežít i krátké lesní požáry. Je to obnovitelný a stálý zdroj splňující současné náročné požadav­ky na ochranu životního prostředí. Na korkových plantážích se první kůra loupe, když je strom starý přibližně 20 až 25 let a obvod kmene dosahuje alespoň 700 mm, obrázek 7.2. Strom zůstane nepoškozen a jeho kůra opět doroste, takže se celý cyklus sklizně může opakovat každých 8 až 12 roků. Četnost závisí na počasí a dalších vli­vech. Nejstarší využitelné kmeny mají 150 roků. V Evropě se dřevina vyskytuje v Portugalsku, Špa­nělsku, jižní Francii, Itálii a také v části jadranské­ho pobřeží Chorvatska.

Vlastnosti korku

Korek má dobré izolační vlastnosti a průměrnou odolnost proti působení mírné vlhkosti. Je to dáno jeho stavbou, v níž v každém krychlovém centimetru materiálu je obsaženo 30 až 40 milio­nů buněk. Tvoří je pět nitrobuněčných vrstev. Dvě jsou z pórovité buničiny vyplněné vzduchem, dvě z pevných hydrofobních látek - suberinu a vos­ku, a jedna dřevnatá, která udržuje strukturu a pevnost.

Homogenní korek je ceněn pro jeho níz­kou objemovou hmotnost, která dosahuje ρ = 120 kq/m3. Měrná tepelná kapacita c = 1670 J/(kg·K). Materiál je difuzně propustný s nízkým faktorem difuzního odporu. Zároveň má schopnost regulovat relativní vlhkost vzdu­chu ve vnitřním prostoru budov. Kvalitní tepel­ně izolační vlastnosti vyjadřuje nízký součinitel tepelné vodivosti.

Podle ČSN 73 0540 je objemová hmotnost korkové drtě ρ = 45 kq/m3, měrná tepelná kapa­cita v suchém stavu c = 1880 J/(kg.K), charak­teristická hodnota součinitele tepelné vodivosti λ_k = 0,035 W/(m·K), výpočtová hodnota sou­činitele tepelné vodivosti λ_p = 0,040 W/(m·K) a faktor difuzního odporu μ = 2,5. Desky z liso­vaného korku mají podle této normy objemovou hmotnost ρ = 150 kg/m3, měrnou tepelnou kapacitu v suchém stavu c = 1880 j (kg.K), hmotnostní vlhkost W_k = 6,5%, charakteristickou hodnotu součinitele tepelné vodivosti λ_k = 0,058 W/(m.K), výpočtovou hodnotu součinitele tepelné vodivosti λ_p = 0,064 W/(m.K) a faktor difuzního odporu μ = 5 až 10.

Korek se nesmršťuje, je tvarově stálý a elastic­ký, což se projevuje tím, že po stlačení má schop­nost nabýt zpět svůj původní tvar. Je houževnatý a odolává opotřebení. Dobře vzdoruje teplotám v rozsahu od θ = -200°C až do +200°C. Při­rozeným způsobem čelí ohni a zpomaluje šíření požáru. Z hlediska požární odolnosti je řazen do skupiny B 1, tzn. materiálů těžce hořlavých. Hoř­lavost korku lze omezit přísadou vodního skla.

Po celou dobu životnosti nemění své složení, odolává chemickým vlivům a bakteriím. Lze jej snadno řezat, vrtat a probíjet. Nepropouští kapa­liny, proto netrouchniví a nepodléhá hnilobě. Je odolný vůči vlivům plísní a hub. Jako tenký pod­klad přispívá ke zvýšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných podlah. Korek má schopnost pohlco­vat hluk šířený hmotou a účinky vibrací. Napří­klad při frekvenci 500 Hz pohltí 33 % dopada­jícího zvuku.

Výrobky z korku se po jejich likvidaci mohou recyklovat. To znamená, že je lze použít na výro­bu nových materiálů. Dají se také kompostovat nebo spálit.

Ekologicky nepříznivé vlastnosti vyplývají ze značných vzdáleností mezi místem výskytu suroviny a lokalitou, kde se materiál zpracuje a zabuduje. Dlouhé dopravní trasy tak do jisté míry znehodnocují jinak příznivé environmentální vlastnosti.

Zpracování korku

Po sebrání se korková kůra nechá sušit na skládkách. Po odvezení se roz­láme a rozemele na korkový granulát se zrny velikosti 2 až 30 mm. Získaná hmota se vystaví tlaku a vysoké teplotě. Korková drť bohatá na pryskyřici se podrobí teplotě mezi θ = 250°C až 280°C. Pokud je korek na pryskyřici chudý, musí se teplota zvýšit na θ = 300°C až 400°C. Pražením surovina zvětší objem, což způsobuje, že se zmenšuje její tepelná vodivost a zároveň zís­ká odolnost proti působení hnilobných procesů. Porušují jej však koncentrovanější kyseliny, různé oleje a amoniak.

K izolaci domů se korek nejčastěji využívá ve formě tzv. expandovaných aglomerátů vyrobe­ných z korkové drti, kde jsou jednotlivé granule vzájemně pospojovány, bez pomoci cizích pojí­del, vlastní pryskyřicí, která je vytěsněna půso­bením vysokého tlaku a teploty.

Zatížení životního prostředí je při zpracová­ní korku velmi nízké. Spotřeba primární energie dosahuje pouze PEI = 7,10 MJ/kg. Bilance oxi­du uhličitého je podobně jako u jiných produk­tů rostlinného původu záporná a má hodnotu GVP = -1,23 Kg CO₂ ekv/kg hmoty. Také produkce SO₂ s AP = 0,00274 kg SO₂ ekv/kg korkové hmoty je velmi nízká.

 

 

Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing