hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplení střechy

Stabilita plochých střech proti sání větru

21. 10. 2016

STABILITA PLOCHÝCH STŘECH S M W PROTI SÁNÍ VĚTRU

Pro zajištění stability střešního pláště proti sání větru se používá nejčastěji mechanické kotvení pomocí střešních kotev. Méně časté je lepení, přitížení, nebo jejich kombinace.

Mechanické kotvení pomocí střešních kotev

Mechanické kotvení patří v současnosti mezi spolehlivé, efektivní a ekonomické řešení připevnění střešního pláště.

Hlavní výhody mechanického kotvení střešních plášťů:

■ Mechanickým kotvením všech vrstev střešního pláště dochází ke spolehlivému uchycení všech jeho vrstev tj. hydroizolačního souvrství, dvouvrstvé tepelné izolace popř. spádové vrstvy i parozábrany k nosné konstrukci. V případě lepení je třeba slepit každou vodorovnou spáru samostatně.
■ Mechanické kotvení je možno provádět i za zhoršených klimatických podmínek včetně práce v nízkých teplotách.
■ U lehkých střešních plášťů s trapézovým plechem je možno ke kotvení použít automatů, které ještě efektivitu kotvení zvyšují.
■ Volně položená mechanicky kotvená tepelná izolace a hydroizolace umožňuje potřebný  dilatační pohyb a zároveň je možné účinnější rozptýlení a odvětrání vlhkosti ze střešního pláště.
■ Mechanické kotvení je možno narozdíl od lepených spojů výrazně přesněji dimenzovat a není závislé například na čistotě či vlhkosti podkladu.
■ Současné systémy mechanického kotvení umožňují kotvit tepelné izolace v tloušťkách běžně 400-500 mm.

Jako kotvené je možno používat jen takové hydroizolace, které jsou k tomu výrobcem určeny a mají dostatečně pevnou a pružnou nosnou vložku. Kotví se zpravidla do přesahů hydroizolace dle pravidel výrobce hydroizolace. Základní podmínkou pro použití kotev je dostatečně soudržný a pevný podklad. Nelze kotvit například k tepelným izolacím ani hydroizolacím.

Typy střešních kotev

Používají se speciální střešní kotvy s velkou přítlačnou podložkou (hlavou), různých typů dle nosné konstrukce (trapézový plech, beton, dřevo,..). V případech, kdy neznáme přesné vlastnosti podkladu (beton, rekonstrukce,..) je třeba konkrétní únosnost kotvy ověřit výtažnou zkouškou. Od hodnot při zkoušce se odvíjí návrh výpočtu a rozmístěnístřešních kotev. Nejčastěji  se používají jak celokovové kotvy tvořené šroubem a přítlačnou podložkou, tak tzv. teleskopické kotvy tvořené plastovým teleskopem a ocelovým šroubem. Tyto kotvy odstraňují možnost porušení hydroizolace při našlápnutí. Vždy je třeba použít originální certifikované střešní kotvy, použití hmoždinek určených k jinému např. fasádnímu použití je zcela  nepřípustné.

Obr.: Příklad kotvení fóliové hydroizolace teleskopickými kotvami, zdroj: ISOVER

Množství a rozmístění střešních kotev

Je dáno kotevním plánem na základě statického výpočtu a závisí na výšce a tvaru objektu, větrné oblasti, oblasti střešního pláště (roh, okraj, plocha), typu kotev atd. V okrajových částech a rozích střechy dochází k výrazně vyššímu zatížení sáním větru a proto se počet kotev přiměřeně zvyšuje.

Lepení za studena na bázi PUR

PUR lepidla jsou v současnosti nejpoužívanějším typem lepidel pro ploché střechy. Lepidlo musí být určeno přímo pro lepení minerální tepelné izolace. Lepí se zpravidla formou pruhů. Počet pruhů v ploše je opět určen statickým výpočtem v závislosti na vypočtené hodnotě sání větru pro konkrétní situaci. Vždy je třeba dodržet technické podmínky pro použití konkrétního lepidla, zejména požadavky na teplotu vzduchu při aplikaci a ostatní klimatické podmínky. Podklad pro lepení musí být suchý, pevný, čistý, bez prachu a jiných nečistot. V některých případech je třeba stávající podklad napenetrovat. Slepena musí být každá vodorovná spára střešního pláště tak, aby plášť tvořil kompaktní celek.

Obr.: Lepidlo Instatik určené pro lepení minerálních izolací na ploché střechy, zdroj: ISOVER

Při správné aplikaci má mít lepená spára vždy vyšší pevnost než tepelně izolační deska tj. při zkoušce odtrhové pevnosti musí vždy dojít k porušení v tepelné izolaci.

Přitížení stabilizační vrstvou

Dalším typem zajištění střešního pláště proti účinkům sání větru je přitížení stabilizační vrstvou. Potřebná hmotnost stabilizační vrstvy se navrhuje podle ČSN EN 1991-1-1 (730035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí.

Vhodné materiály pro stabilizační vrstvy:

■ Těžené říční kamenivo s oblými hranami tzv. kačírek“ frakce
8-16 mm (16 - 32 mm) (ostrohranné drcené kamenivo je zcela nevhodné)
■ Dlažba ■ Betony, asfalty ■ Vegetační souvrství střech.

Mezi hydroizolaci a stabilizační vrstvu je třeba použít vhodnou ochrannou vrstvu např. geotextilii 300 g/m2.


Zdroj a autor textu: ISOVER
Zdroj a autor použitých obrázků: ISOVER







Pro zákazníky
Rubriky článků